Kvůli cvičišti SS přišly o své domovy tisíce lidí ze středních Čech

Benešov – Tisíce lidí z obcí v okolí Neveklova, Sedlčan a Benešova musely k 15. září 1942 opustit tento kraj, neboť si němečtí okupanti právě toto území vybrali pro cvičiště jednotek SS. Obyvatele středočeských obcí o tom informovali vyhláškou 15. března 1942 s tím, že místní mohou ještě sklidit úrodu… Po osvobození se většina obyvatel rozhodla vrátit, mnozí však našli pouze rozbořené domy, otrávené studně a pole plná min a granátů.

Vyhláška se týkala téměř 30 tisíc obyvatel z 62 obcí v oblasti velké zhruba 500 km2, která byla na severu a západě ohraničena řekami Sázavou a Vltavou a na jihu a východě městy Sedlčany a Benešov. Vystěhování bylo rozděleno do pěti etap a mělo skončit v dubnu 1944. Podmínky se postupně měnily, první vysídlenci si mohli vzít všechen majetek, ti další už většinu museli nechat ve svých domovech. Okupanti nabízeli i finanční kompenzaci, mnozí ji však odmítli jako výraz nesouhlasu. 

Celkem se vystěhovalo asi 17 tisíc lidí. Ti, co mohli zůstat, mimo jiné i proto, že ve vysídlené oblasti neměl kdo pracovat, se stali pouhými nádeníky. Nucené vystěhování postihlo i některé obyvatele obcí za hranicí cvičiště - Sedlčan, Benešova a Bystřice. 


Vyklizení prostoru kolem Neveklova bylo součástí nacistických plánů na likvidaci českého národa. Plán na přesídlení, poněmčení či likvidaci vznikal již před válkou. „Českomoravskou kotlinu … osídlíme německými rolníky. Čechy přesídlíme na Sibiř nebo do oblastí volyňských. … Češi musí pryč ze střední Evropy,“ řekl Adolf Hitler již v roce 1932. 

Ze zabraných velkostatků či skupin usedlostí vznikly statky (tzv. SS-Hofy). Na území okupanti zřídili rovněž lesnické, rybníkářské a zahradnické provozy. Práci obstarávali kromě nevystěhovaných obyvatel i vězni. Proto na území vzniklo i několik pracovních a vězeňských táborů, mimo jiné pro politické vězně či osoby ze smíšených manželství, ale i pro trestané členy SS. Nedaleko Hradištka u soutoku Vltavy a Sázavy byla například pobočka koncentračního tábora Flossenburg se třemi stovkami především ruských a francouzských zajatců. 

Ačkoli se cvičiště nepodařilo nikdy úplně dokončit, využívalo se o sto šest. Vznikla například dělostřelecká škola (Benešov), ženijní škola (Hradištko), škola stíhačů tanků (Janovice), škola útočných děl a škola pancéřových granátníků (Prosečnice). Uprostřed území byl vytyčen vlastní cvičební prostor včetně palebné zóny. Jako terče sloužily makety, ale i opuštěné domy. 

Neveklov - vyhláška o vystěhování
Zdroj: ČT24

Cvičiště mělo poměrně výjimečné postavení nejen v protektorátu, ale i ve struktuře SS. Jeho území podléhalo výhradně říšskému právu. Kromě toho, že sloužilo k základnímu výcviku vojáků a pro přípravu důstojníků, umožňovalo svou kapacitou přechodné umístění až 30 tisíc vojáků a rozlohou dovolovalo pořádat velká cvičení s ostrými střelbami. 

Ke konci války německá armáda cvičiště opevnila a některé objekty podminovala. Do prostoru také přesunula část svého archívu z evakuovaného Berlína, který po válce u Hradištka objevila americká armáda (tzv. štěchovický archiv). Podle některých informací jsou poblíž stále ukryté bedny s dokumenty a naloupenými cennostmi, tzv. štěchovický poklad. 

První, kdo museli opustit své domovy, byli obyvatelé českého pohraničí v důsledku mnichovské dohody z 29. září 1938. Po německé okupaci zbytku Česka v březnu 1939 plánovali nacisté postupnou germanizaci českého obyvatelstva, popřípadě přesídlení či likvidaci. Prvním krokem mělo být rozbití českého osídlení enklávami německých přistěhovalců (často z východní Evropy). Mezi prvními museli odejít lidé z okolí vojenských cvičišť v Brdech, u Milovic a u Vyškova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nafta je v Česku nejdražší za čtyři roky, benzin za skoro 3,5 roku

Nafta je v tuzemsku nyní nejdražší za více než čtyři roky a benzin za skoro 3,5 roku. Za uplynulý týden nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil o čtrnáct haléřů na 41,63 koruny za litr a nafta o 34 haléřů na 48,39 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS. Ceny rostou kvůli zdražování ropy od doby, kdy Izrael a USA 28. února zaútočily na Írán, který v odvetě napadl okolní země.
před 1 hhodinou

Soud rozhodne o vazbě pro dalšího obviněného kvůli požáru v Pardubicích

Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Praze oznámilo, že navrhlo vazbu pro člověka zadrženého a obviněného v sobotu v souvislosti se zapálením haly zbrojovky LPP Holding v Pardubicích. O vazbě rozhodne Okresní soud v Pardubicích, informovali na webu zástupci VSZ. Soudce pardubického okresního soudu Karel Gobernac sdělil, že vazební zasedání se bude konat v 15:00.
09:43Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Teplé dny končí, přijde ochlazení

Po skoro letních nedělních teplotách se tento týden ochladí. V prvních dnech bude maximálně šestnáct stupňů Celsia a koncem týdne nejvýše čtrnáct stupňů. Na severovýchodě země bude propad teplot ještě výraznější. Maximální denní teploty tam mohou klesnout až na osm stupňů. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Celý týden bude převážně jasno s ojedinělými přeháňkami.
před 6 hhodinami

VideoV roce 1991 si Čechoslováci začali zvykat na nové občanské průkazy

Za komunistického režimu byl občanský průkaz víc než jen dokladem totožnosti, jeho novým držitelům se při jejich předávání připomínalo, kdo v zemi vládne. Osobní doklad měl třicet stránek, kdo v něm neměl razítko zaměstnavatele, byl pro tehdejší režim příživník. První větší změnou, zmenšením, prošly takzvané občanky v roce 1985. V dubnu před pětatřiceti lety začala v Československu výměna občanských průkazů. Jejich podoba se pak měnila ještě několikrát, kvůli rozpadu společného státu, vstupu do EU nebo zavedení biometrických údajů.
před 7 hhodinami

Velikonoce ve sněmovně znovu otevřou debatu o zákazu prodeje během svátků

Do sněmovny se znovu vrátí diskuse o zrušení zákazu prodeje o vybraných státních svátcích. K návrhu ODS vláda zaujala neutrální stanovisko. Podporu má předloha třeba u zástupců koaličních Motoristů nebo Hospodářské komory. Naopak odbory jsou proti. Zákaz schválili poslanci v roce 2016. Pro zvedli ruku hlavně sociální demokraté, komunisté, lidovci i část bývalého hnutí Úsvit.
před 7 hhodinami

Invazní pták husice nilská se šíří po Česku

Agresivní pták původem z Afriky – husice nilská – se šíří v Česku. Ornitologové ji pozorují už téměř ve všech regionech s většími rybníky. Druh patří mezi invazní, stát už několik let nařizuje myslivcům odstřel. I přesto její počty nadále rostou.
před 8 hhodinami

Víc peněz na zdravotnictví nebo obranu. Vláda chystá rozpočet na příští rok

Výrazně vyšší dotace do zdravotnictví, přijatelné ceny energií a paliv, rychlejší růst důchodů pro nejstarší penzisty a víc peněz na obranu. To jsou priority, které bude podle premiéra i ministryně financí obsahovat rozpočet na příští rok. Andrej Babiš (ANO) už před dvěma týdny České televizi řekl, že deficit by v roce 2027 mohl být i vyšší než letos. Aktuálně má vláda hospodařit se schodkem tři sta deset miliard korun. První návrh rozpočtu chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) členům vlády předložit v červnu.
před 8 hhodinami

Rostoucí cena pohonných hmot zvyšuje zájem o elektromobily

Ušetřit tisíce korun měsíčně za dojíždění do práce je jeden z argumentů, který teď zvedá poptávku po elektromobilech. Řidiči ale míří kvůli vysokým pořizovacím cenám hlavně do autobazarů, v některých nyní u elektrických aut zaznamenávají nárůst prodejů. Zájem o elektromobilitu roste, ačkoli její rozvoj stát nijak zásadně nepodporuje.
před 18 hhodinami
Načítání...