Brno - Nejvyšší soud dal kurdskému lékaři a podnikateli Yektovi Uzunogluovi novou šanci na náhradu ušlého zisku. Uzunoglu v polovině 90. let strávil dva a půl roku ve vazbě kvůli obviněním z podvodu, přípravy vraždy a mučení. Později podal řadu žalob proti státu, uspěl jen s některými. V nyní projednávaném sporu žádal více než 11 milionů korun, které by – nebýt vazby - dostal jako jednatel několika společností. Pražské soudy jeho žalobu zamítly, podle Nejvyššího soudu se tím dopustily chyby.
Odvolací Městský soud v Praze dospěl v roce 2010 k závěru, že smlouvy, na jejichž základě měl Uzunoglu od firem pobírat vysoké měsíční odměny, byly od počátku neplatné kvůli formálním nedostatkům. Proto prý Uzunoglu nemá nárok na náhradu ušlého zisku. Nejvyšší soud ale poukázal na to, že na smlouvy z let 1992 a 1994 dopadala benevolentnější právní úprava. Formální podmínky pro uzavírání smluv se zpřísnily až později. „Platnost právních úkonů nebyla svázána s takovými požadavky na náležitosti a formu, jako je tomu nyní,“ stojí v rozhodnutí senátu s předsedou Janem Eliášem. Nejvyšší soud vrátil kauzu odvolacímu soudu k novému projednání. Automaticky to neznamená, že Uzunoglu dostane náhradu ušlého zisku v požadované výši. Městský soud je však vázán názorem nadřízené instance a musí se důkladněji vypořádat se všemi důkazy.
Uzunoglu v žalobě tvrdil, že dostával 170 000 korun měsíčně od společnosti Meridian Export a Import a 200 000 korun od společnosti Meridian Agro Production. Původně nárokoval také 10,8 milionu jako škodu na odměnách od firmy Vepa, ale tuto část žaloby vzal v průběhu řízení zpět. Obvodní soud pro Prahu 2, který se žalobou zabýval v první instanci, poukázal mimo jiné na to, že Uzunoglu těžko mohl zodpovědně vykonávat funkci jednatele v tolika společnostech najednou. Po vzetí do vazby také mohl udělit plnou moc k zastupování jiné osobě, což neučinil.
Uzunoglu získal od ministerstva 6 milionů
Uzunoglu kvůli vazbě požadoval po ministerstvu spravedlnosti mnohamiliardové částky. Podal více než stovku různě konstruovaných žalob. Jako základní odškodnění za nezákonné stíhání a vazbu mu ministerstvo vyplatilo 5,95 milionu korun, což je jedno z historicky nejvyšších odškodnění. Podle Uzunoglua to ale zdaleka nepokrývá způsobenou škodu. Vazba a následné soudní tahanice přerušily Uzunogluovu kariéru v byznysu.
V jednom z mnoha sporů například Uzunoglu žádal od státu 288 milionů korun kvůli zhatěnému obchodu mezi firmami Škoda koncern Plzeň a Cromway Holdings LTD. Šlo o dodávku náhradních dílů k lokomotivám. Počátkem září 1994 se firmy předběžně dohodly, ale kvůli Uzunogluovu zatčení z obchodu sešlo.
Uzunoglu čelil trestnímu stíhání téměř 13 let. Soudy jej nakonec zprostily všech obvinění. Z trestné činnosti vinil Uzunoglua cizinec Gürken Gönen.Tvrdil, že jej Uzunoglu a další lidé v září 1994 spoutali, okradli, bili, fotografovali v ženských šatech a násilně drželi v kanceláři po několik dní. Poté, co byl Uzunoglu zproštěn obžaloby, soudy rozhodly, že se mu má Gönen omluvit a zaplatit mu 250 000 korun za urážku na cti.
