Praha - Jak se KSČM staví k událostem kolem Ústavu pro studium totalitních režimů? Chce, aby změnil svou činnost a priority svého zájmu? Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše ústav vznikl s genetickou chybou a z podstaty nemůže fungovat správně. "Zatím jen tahá určité personální kauzy. Ředitelka hledá způsob, jak to změnit, ale nenachází pro to pochopení jak u zaměstnanců, tak u příslušných složek, což ústav ztrapňuje," řekl v Interview ČT24.
Podle Dolejše dostal ústav při vzniku do vínku politické zaměření, které se s ním táhne celou dobu. „Tam je kořen všech problémů. Je řízen či kontrolován radou, která je volena Senátem. Současné konflikty potvrzují to, že to je ústav zpolitizovaný, že nekoná profesionální práci a že je ponořen hluboko do ideologických sporů,“ tvrdí místopředseda KSČM.
Vznik ÚSTR byl trnem v oku některých levicových politiků. Skupina zákonodárců ČSSD zákon o vzniku ústavu dokonce napadla u Ústavního soudu. Podle Dolejše by jeho činnost mohly vykonávat akademické instituce, které se nejnovějším dějinám mohou věnovat a ostatně i věnují. „Kdyby se tam namířila finanční a organizační pomoc, tak tento úkol mohou bez problému plnit. Tento úřad považujeme za zbytečný,“ uvedl Dolejš.
Jiří Dolejš, místopředseda KSČM:
„Zkoumat dějiny ano, ale nezávisle, neutrálně, s profesionalitou, a nikoliv na politické zadání, kde se řeší ideologické spory na pravolevé páce.“
„Podívejme se, co ústav zatím předvedl. Každá státem placená instituce by měla provádět nějakou práci. A nad touto prací jsou otazníky. Podstatná část zaměstnanců nejsou historici, nejsou profesionální archiváři. Jsou to lidé, kteří mají nepochybně pohnutou minulost, ale nikoliv profesionální. Je to nekvalitní práce.“
Dolejš nabízí tři varianty řešení. Novelizovat zákon o ÚSTR, případně kompetence převést na nějakou jinou instituci, nebo se věnovat profesionalizaci ústavu. O prioritách výzkumu by mělo podle Dolejše rozhodovat vedení ústavu. Politické strany by do něj neměly nijak vstupovat.
Přichází ředitelka utlumit zkoumání komunistického režimu?
Levicovým Senátem politicky obměněná Rada ÚSTR vyměnila jeho ředitele Daniela Hermana a nová ředitelka Pavla Foglová ve své koncepci věnuje větší pozornost studiu nacistického odboje a období 2. světové války než zkoumání komunistického režimu. Situace může dávat za pravdu tomu, že do ústavu přichází se zadáním utlumit, co pro někoho může být choulostivé, tedy bádání o komunistickém režimu a jeho lidech. Dolejš s tím to výkladem nesouhlasí.
„Není to nijaká levicová záležitost. Paní ředitelka má vazby na ODS. Lidé v radě z více než poloviny tíhnou k politické pravici. Takže nechápu takto politicky postavenou debatu. Prostě ten úřad nefunguje tak, jak by měl. Ředitelka hledá způsob, nenachází pro to pochopení jak u zaměstnanců, tak u příslušných složek, což je problém, ztrapňuje to ústav. Soustředil bych pozornost k tomu, co s tím udělat, a ne k debatám, jestli někdo chce někoho zkompromitovat,“ řekl Dolejš. ÚSTR se má podle něj zabývat praktikami, které vedly k totalitarismu. „Nechť to zkoumá, ale historicky profesionálně a v určitém kontextu. Zatím jen tahá určité personální kauzy,“ dodal.
Ke kauze v ÚSTR se v Hyde Parku ČT24 vyjádřil i exministr vnitra a bývalý ředitel civilní rozvědky František Bublan, který změnu považuje za krok správným směrem.
František Bublan, senátor (nestr.):
„Ten ústav musí být apolitický, bez jakékoliv ideologie, a musí vykonávat vědeckou práci, a ne nějakou propagaci. Místo aby hledali pravdu, tak už tu pravdu měli a pouze k tomu dotvářeli to okolí, aby tu pravdu potvrdili. Bylo by dobré, aby ta práce byla víc objektivní. Ne, že se vytáhne jedna kauza, vytáhne se Kundera, potom se zase popře Kundera. To si myslím, že je špatně. Ta změna, která nastala, je změnou k lepšímu. Přišlo tam hodně historiků.“
