Brno – Povlečení a ručníky s Krtkem jen od Zdeňka Matějovského a hračky jen od DETOA Albrechtice. Ústavní soud vyhověl stížnostem dvou firem, které se domáhaly toho, aby justice předběžným opařením zakázala prodej výrobků s Krtkem jejich konkurentům. Dvě zmíněné firmy práva v minulosti nakoupily od autora Krtečka Zdeňka Milera, jejich konkurenti Jerry Fabrics a Bino Europe pak autorská práva získali od výtvarníkovy vnučky Karoliny Milerové. Ústavní soud dnes oběma stížnostem vyhověl. Odvoláním proti předběžnému opatření se musí opět zabývat vrchní soud. Firma Bino již oznámila, že hračky s Krtkem prodávat nepřestane.
Krtek je miláčkem dětí po celém světě. A také miláčkem obchodníků, kterým pomáhá prodávat hračky, nádobí, ložní prádlo a další výrobky. Výtvarník Zdeněk Miler si za svého života prodej autorských práv velmi hlídal a zpravidla uděloval výhradní licence – komu prodal práva na deštníky s Krtkem, ten měl jistotu, že nikdo jiný je nebude moci vyrábět. Takto získal licenci třeba výrobce povlečení Zdeněk Matějovský.
Po smrti známého výtvarníka v roce 2011 ale v právech kolem Krtka nastaly zmatky. Až do vyřízení pozůstalosti se o autorská práva stará advokátka Milena Fischerová. Zároveň ale Milerova vnučka Karolina, která se odkazuje na to, že na ni dědeček práva smluvně přepsal, založila firmu Little Mole. Milerova vnučka nyní práva na Krtka prodává ve 20 zemích po celém světě. Právě od ní získala licenci na textilie s motivem Krtka společnost Jerry Fabrics. Stejně nahlíží DETOA Albrechtice na licence vydané firmě Bino Europe pro dřevěné hry s potiskem.
Ústavní soud dnes vyhověl stížnosti Zdeňka Matějovského i firmy DETOA, kterým vadilo, že u Vrchního soudu se jejich případem nezabýval senát specializovaný na autorské právo. „V obou věcech rozhodl vrchní soud opačně než jiný senát zaměřený na autorské právo. Nález ústavního soudu nás vrací do stádia, kdy máme vydané předběžné opatření a v tuto chvíli chráníme naše zájmy na českém trhu,“ právní zástupce DETOA Albrechtice Jiří Matzner. Vrchní soud naopak dříve dospěl k závěru, že v obou sporech jde o střet dvou licenčních smluv a že předběžné opatření není na místě, dokud se vztahy definitivně nevyjasní.
Komplikované je i samotné právo kolem licencí. „Autorský zákon a nový občanský zákoník umožňují autorovi udělit výhradní i nevýhradní licenci s různým užitím děl na různých výrobcích. Licenční smlouvy se nikde neregistrují, takže vy nikde nezjistíte, jestli autor udělil licenci někdy dříve někomu jinému,“ vysvětlil Pavel Koukal z Právnické fakulty Masarykovy univerzity. „Myslíme si, že tento spor by měli řešit speciální patentoví právníci a ne že by se měla předběžnými opatřeními dělat oběma stranám škoda,“ dodal Tomáš Brabec ze společnosti Bino Europe.
Smlouva na smrtelné posteli
Za Milerova života spravovala licence na použití Krtka zmíněná advokátka Milena Fischerová, kterou autor v roce 2006 určil jako správkyni svého dědictví. Po jeho smrti ale vystoupila Milerova vnučka Karolina se smlouvou, na jejímž základě začala podnikat s licencemi. Tu od svého dědečka získala zhruba dva týdny před jeho smrtí.
Fischerová smlouvu považuje za neplatnou. Za celou dvacetiletou vzájemnou spolupráci ji prý Miler o smlouvě s vnučkou neinformoval. Snažila se proto žalobou dosáhnout vyslovení neplatnosti smlouvy, na jejímž základě Milerová podniká. Loni v únoru soud žalobu zamítl.
Naopak Karolina Milerová v minulosti uvedla, že Fischerová o její licenční smlouvě věděla od začátku. Smlouvy také podle ní nestojí proti sobě a lze na jejich základě podnikat paralelně. „Nedělám nic nelegálního, jen podnikám pod právem, které mi dal můj dědeček už za svého života. Moje smlouva nesouvisí s dědickým řízením. Dědictví bude náležet dědicům, ale komu a v jakém podílu to bude, k tomu se nechci vyjadřovat, protože řízení ještě běží,“ řekla Karolína Milerová.
Postava Krtka mohla podle odhadu českých vydavatelů Milerovi (1921–2011) vydělat až 200 milionů korun, i dnes Milerovo dílo vydělává ročně miliony.
Krtek, Maulwurf, Little Mole…
Postavu Krtka vytvořil výtvarník Zdeněk Miler ve studiu Krátký film Praha v roce 1957. Animovaný film je dnes obvykle uváděn jako ucelený seriál pro Večerníček, přestože první filmy vznikaly samostatně. První díl nesl název „Jak krtek ke kalhotkám přišel“. Později následovaly další pohádky, celkem vzniklo 49 dílů.
Zdeněk Miler údajně postavičku Krtka vymyslel v roce 1954 poté, co zakopl o krtinu. Navíc Krtka, jako jedno z mála zvířátek, nepoužil ve svých filmech Walt Disney, proto byla postava ve své době originální. Krtek jako postava mluví jen v prvním díle, později už používal jenom citoslovce, které pro první díly nadabovaly Milerovy dcery Kateřina a Barbora. Zdeněk Miler pracoval v Krátkém filmu Praha až do roku 2002. Zemřel 30. listopadu 2011 v Nové Vsi pod Pleší, bylo mu 90 let.
Figurka Krtka je nejen českým, ale i světovým fenoménem. V roce 2011 se plyšová postavička dostala na palubě raketoplánu Endeavour až do vesmíru. Krtek letěl na oběžnou dráhu na návrh astronauta A. J. Feustela, jehož manželka má české předky.
V roce 2014 uzavřela Milerova vnučka Karolina smlouvu s čínskou televizí CCTV o natáčení nových příběhů Krtka. Kontrakt na 52dílný seriál podepsala na konci října v Pekingu. Krtek v Číně získá 3D rozměr a setká se s pandou, režie se ujme Zeng Weijing, s níž se Miler osobně znal. Podle některých Milerových spolupracovníků si ale Zdeněk Miler nepřál, aby se v jeho díle dále pokračovalo.
