Ženeva/Brusel – Švýcarský generální prokurátor Michael Lauber si pochvaluje proměnu spolupráce českých úřadů od začátku loňského roku v souvislosti s procesem Mostecké uhelné společnosti (MUS). Ten se naplno rozjede v pondělí ve švýcarské Bellinzoně. Prokurátor v rozhovoru pro švýcarský list Le Temps zmínil, že případ patří k nejsložitějším v historii úřadu.
Na dotaz, zda je před zahájením procesu optimistou, Lauber řekl, že od „podání obžaloby (v říjnu 2011) a dneškem se svět změnil“. „Po politických změnách v České republice začátkem roku 2012 cítíme skutečnou vůli v celé věci pokročit, na rozdíl od přístupu Prahy během vyšetřování. Tento nový vítr by mohl během procesu pomoci,“ cituje list Laubera. Noviny píší, že naopak „do konce roku 2011 Česká republika dělala vše pro to, aby švýcarským vyšetřovatelům ztížila práci“.
Švýcarská prokuratura obžalovala bývalé manažery MUS Antonína Koláčka, Oldřicha Klimeckého, dnes již zesnulého Luboše Měkotu, Petra Krause a Marka Čmejlu a Belgičana Jacquesa de Grooteho. Šestice českých exmanažerů si u českých soudů vyslechla obžalobu v červnu 2012.
Průtahy při vyšetřování kauzy MUS vedly k později staženým kárným žalobám na bývalého pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampulu a další tři žalobce. ČR se chtěla dodatečně připojit k trestnímu řízení ve Švýcarsku, ale s odvoláním neuspěla.
Podle Laubera se na prokuratuře vedla interní debata, zda vůbec vyšetřovat případ českých dolů a manažerů, když peníze z transakcí přes Švýcarsko jen prošly. „Pokud proces vyhrajeme, ukážeme, že Švýcarsko přebírá odpovědnost na mezinárodní úrovni a že bojujeme proti nepravostem, k nimž došlo na našem území,“ tvrdí Lauber. Připomněl, že švýcarské úřady zablokovaly na švýcarských účtech v souvislosti s vyšetřováním kolem 660 milionů švýcarských franků (13,9 miliardy korun).
Pokud by obžaloba ve všech bodech prohrála, tak by to nebylo ideální, připustil Lauber, protože „ve hře jsou miliony a museli by je zaplatit Švýcaři“. Prokurátor zmiňoval náklady spojené s vyšetřováním a soudem.
Podle Le Temps začalo vyšetřování druhý den po výslechu v červnu 2005 švýcarského finančního poradce Alaina Aboudarama, který na celou kauzu upozornil. Ten si údajně najal de Grootea jako konzultanta, dostali se ale v roce 2000 do křížku kvůli půl milionu dolarů. Aboudaram tvrdil, že peníze de Grooteovi půjčil, ale ten to popíral s tím, že mu jeho společník tuto částku dlužil. Finančník se snažil peníze získat i od společností, které de Groote v ČR řídil a jedna se měla podílet na privatizaci MUS. Když se Aboudaramovi nepodařilo peníze dostat zpět, poslal v prosinci 2004 švýcarským úřadům čtrnáctistránkový dopis, ve kterém vylíčil údajné praní špinavých peněz. Ty podle něj umožnily pozdějším obžalovaným získání společnosti MUS.
