Úřad veřejného ochránce práv varuje před připravovanou novelou stavebního zákona. Stavbu rodinného domu má totiž nově stačit jen ohlásit a s jeho budováním začít do dvou let, sousedé ale mohou vznášet výhrady jen dvanáct měsíců. A jak ve vysílání ČT24 upozornil zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček, pokud stavebník začne s prací ve třináctém měsíci, své sousedy může zcela obejít.
Křeček varuje před stavební novelou: Sousedé se o nechtěné stavbě nemusí dozvědět
90‘ ČT24: Úřad ombudsmanky varuje před novelou stavebního zákona (zdroj: ČT24)
Formality okolo povolení malého rodinného domku zaberou v Česku průměrně 247 dnů a aktuální žebříček Světové banky, který se zaměřil na rychlost při vyřizování stavebních formalit, zařadil Českou republiku na 130. pozici – čili níže než Nepál nebo Kongo.
Zrychlení cesty k růstu nových staveb slibuje novela stavebního zákona, která nyní zamířila do druhého sněmovního čtení. Velkým stavbám chce ulevit tím, že sloučí územní a stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (tzv. EIA) do jednoho procesu, na stavbu rodinného domu by pak nově mohlo stačit jenom ohlášení, které by se vyřídilo do třiceti dní.
Rodinné domy: Sousedy půjde obejít, varuje Křeček
Podle úřadu veřejného ochránce práv se tím stavební řízení urychlí až moc, protože hrozí riziko, že se lidé nedozvědí o plánované stavbě jejich souseda. V Devadesátce ČT24 před tím varoval zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.
Rychlost není jediná hodnota. Je třeba chránit i veřejný zájem, nejen zájem na rychlosti stavebníka. Nerad slyším, že námitky sousedů brání stavbám, občané přece mají právo se vyjadřovat k věcem, které se jich dotýkají.
Podle Křečka má stavebník od vydání povolení dva roky na zahájení stavby, kdežto sousedé mají na případné námitky nebo odvolání jenom rok. S úderem třináctého měsíce ale může stavebník začít stavět, aniž by mohli cokoliv namítat, a v krajním důsledku tak může nízkým řadovým domům vyrůst pod okny rozložitá vila. „Lhůty musí být stejné,“ zdůrazňuje zástupce ombudsmanky.
Druhá námitka pak míří k tomu, že s volnějším režimem oznamování staveb má budující člověk úřadu předložit stanoviska „dotčených sousedů“. O tom, který soused je stavbou dotčený, si ale podle Křečka bude moct rozhodnout sám – a některým z nich se tak může vyhnout. „Nebudou-li věci vypořádány ve stavebním řízení, stavební řízení sice urychlíme, ale lidi pošleme k soudům,“ podotýká.
Velké stavby: Novela upřednostňuje investory, soudí Seitlová
Výhrady z úřadu veřejné ochránkyně práv zaznívají i kvůli avizovanému sloučení stavebního řízení s tím územním i s posudky dopadů na životní prostředí. Novela totiž ruší veřejné slyšení a taky umožňuje výsledek EIA nezveřejňovat. „Máme vážné podezření, že ani tentokrát nebude cíl zrychlení naplněn,“ soudí Křeček, podle kterého se i zde může stát, že souhlas se stavbou sice úřady vystaví rychleji, ale projekty skončí před soudem.
Obdobně mluví i senátoři. „Nemohu přistoupit na stanovisko ‚Musíme stavět za každou cenu‘. Musíme stavět rozumně a tak, abychom nepoškozovali chráněné zájmy ostatních,“ prohlásila lidovecká zástupkyně v horní komoře Jitka Seitlová. „Novela víc respektuje práva investorů než zájmy těch, kteří jsou stavebními záměry dotčeny. Dává větší kompetence úřadům a občana staví do pozice slabší a horší.“
Šlechtová: Zákon můžu stáhnout
Právě senátní výhrady jsou pro budoucnost novely do značné míry určující. Nové znění stavebního zákona má totiž už v tuto chvíli 270 pozměňovacích návrhů a některé z nich se nelíbí ani předkladatelce normy, ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové.
Pokud většina z nich projde, bude šéfka resortu uvažovat o tom, že z parlamentu celou normu stáhne. Do konce volebního období by tak už podle všeho neměla šanci projít. „Některé pozměňovací návrhy jdou proti ústavě a nebudu riskovat, že tento zákon pošleme do Senátu a následně nám ho Senát vrátí. To už tato vláda taky vůbec nemusí stihnout,“ podotkla. „Ráda bych apelovala na poslance, aby své pozměňovací návrhy zvážili.“