Praha – Šestačtyřicet krajanů, kteří dorazili včera do České republiky, má půl roku na to, aby se adaptovali na podmínky u nás, než budou umístěni do dalších obcí a měst. Po tuto dobu se jim dostane kurzů češtiny, českých reálií a dalším systémem přizpůsobování se změně místa pobytu. „V následujících dnech je čeká vydání trvalých pobytů a pak registrace na úřadech práce, na zdravotní pojišťovnu, děti by měly co nejdřív chodit do škol,“ upřesnila Světlana Porche z Arcidiecézní charity Praha. Ministerstvo počítá s tím, že integrováno by letos mohlo být až 350 lidí.
„My bychom byli rádi, aby finální řešení jejich životní situace, to znamená umístění do jednotlivých obcí a měst ČR a zapojení do práce, nastalo co nejdřív,“ zmínil k představám úřadu ředitel odboru azylové a migrační politiky Tomáš Haišman.
Kurzy češtiny a reálií má pro ministerstvo vnitra zajistit Česká katolická charita. Zapojí se ale také místní a regionální samosprávy. Během půlroční lhůty k adaptaci je krajanům k dispozici jihočeský hotel ministerstva vnitra pro rodiny s dětmi.
Po této adaptační fázi se ministerstvo chystá pro rodiny krajanů a jednotlivce vybrat cílovou lokalitu, kam budou umístěni. „Neradi bychom tyto lidi koncentrovali do jednoho místa. Předpokládáme, že distribuce půjde po jednotlivých rodinách do jednotlivých obcí. Pak totiž probíhá integrace nejlépe,“ zdůraznil Haišman.
Základem je bydlení a práce
Bydlení přestěhovaným krajanům poskytla Červená nad Vltavou, Milevsko zase místo ve škole až pro patnáct dětí a pro dospělé se snaží tamní úřad sehnat práci. Nejdřív se ale musí čtyři desítky lidí naučit česky.
Jako jednu ze dvou základních podmínek úspěšné integrace spatřuje Haišman bydlení, se kterým budou dotyčná rodina nebo jednotlivec spokojeni. „Potom je to také práce, která ho bude živit a především ho odpoutá od závislosti na státu,“ zmínil.
V pondělí přijela první skupina krajanů z východoukrajinského Čechohradu, další by měli přiletět vládním speciálem 15. března, kdy všechny přivítá prezident Miloš Zeman. První skupina pochází z nejrizikovějších oblastí. Jádrem jsou rodiny z Čechohradu, Mariupolu, Luhanské a Doněcké oblasti i dalších míst východu Ukrajiny, který patří k oblasti nejvíce sužované válečným konfliktem. Další zhruba čtyři desítky krajanů dorazí do Česka 15. března armádním speciálem.
Češi přicházeli do západních oblastí Ruska ve druhé polovině 19. století, a jak uvádí historik Jaroslav Vaculík, vedly je k tomu ekonomické důvody. V roce 1861 totiž car Alexandr II. zrušil nevolnictví a o dva roky později potlačil povstání v ruské části Polska. „Za této situace byli polští velkostatkáři nuceni poměrně levně prodávat svou půdu, což se doneslo do Čech. A Češi pod heslem Za chalupu grunt šli na Volyň a kupovali tamní půdu,“ dodává Vaculík.
Jen v letech 1868-1874 proto na Volyň přesídlilo patnáct tisíc Čechů a do konce století se jejich počet zvýšil na sedmadvacet tisíc. V oblasti při hranicích s rakouskou Haličí založili dvě stě vesnic a během dvou generací se staly jednou z nejbohatších vrstev. Z Čech totiž přinesli moderní hospodaření rakousko-uherského střihu i v Rusku neprovozovaná řemesla včetně pivovarnictví. Díky Čechům tak na Volyni vznikl i vůbec první ruský pivovar.
