České korunovační klenoty byly uloženy zpět do Korunní komory ve svatovítské katedrále. Od minulého úterý byly vystaveny ve Vladislavském sále i se svatováclavskou zbrojí a prohlédlo si je 32 300 lidí. Symboly české státnosti se vyzvedávají jen při výjimečných příležitostech. Letos byly klenoty vystaveny na oslavu 100. výročí vzniku Československa a 25 let od založení České republiky.
Korunovační klenoty se vrátily do Korunní komory. Prohlédlo si je přes 32 tisíc lidí
Klenoty uložilo zpátky do Korunní komory sedm držitelů klíčů, mezi kterými byli prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš (ANO) či pražský arcibiskup Dominik Duka.
Jeden z klíčů patří i pražské primátorce Adrianě Krnáčové, kterou při ceremoniálu zastoupila náměstkyně Eva Kislingerová (ANO). Krnáčová se ceremonie nezúčastnila z pracovních důvodů. „Primátorka je na jednání pracovní skupiny k dostavbě Pražského okruhu,“ řekl její poradce Martin Vodička.
Korunovační klenoty se vrátily do Korunní komory (zdroj: ČT24)
Veřejnost si mohla zdarma prohlédnout korunovační klenoty od 16. do 23. ledna ve Vladislavském sále, kde byly v nové bezpečnostní vitríně. Oproti minulosti si je díky tomu lidé mohli prohlédnout ze všech stran.
V dříve používané vitríně, kterou vytvořil v době první republiky architekt Josef Gočár, byly tentokrát památky spojené se svatým Václavem.
Korunu z let 1345 až 1346 nechal zhotovit Karel IV., který s ní byl 2. září 1347 jako první korunován českým králem. Je vyrobena z jednadvacetikarátového zlata, posázena drahokamy a váží 2,36 kilogramu. Koruna má podobu čelenky ze čtyř dílů, které vrcholí velkou lilií. Díly jsou nahoře propojeny dvěma oblouky, na nichž jsou připevněny ozdoby ze staršího šperku (čelenky nebo pásu). V místě křížení oblouků je vztyčen zlatý křížek se safírovou kamejí. Na koruně je devatenáct safírů, čtyřiačtyřicet spinelů, jeden rubín, třicet smaragdů a dvacet perel. Je uložena v koženém pouzdře z roku 1347. Při výstavách bývá položena na speciálním polštáři z červeného sametu s vyšitými českými znaky z roku 1867.
Žezlo pochází z poloviny šestnáctého století. Je z osmnáctikarátového zlata, zdobené čtyřmi safíry, pěti spinely, 61 perlami a cizelovanými ornamenty. Je dlouhé 67 centimetrů a váží 1013 gramů. Kožené ochranné pouzdro pochází z devatenáctého století a zdobí ho drobný zlacený ornament.
Jablko bylo stejně jako žezlo vytvořeno v polovině šestnáctého století. Je z osmnáctikarátového zlata, dvaadvacet centimetrů vysoké a váží 780 gramů. Na spodní polokouli je tepaný reliéf s výjevy z knihy Genesis, na horní z příběhů krále Davida. K výzdobě bylo použito osm safírů, šest spinelů a jednatřicet perel. Jablko je uloženo v koženém pouzdře se znakem ČSR z roku 1929.
Korunovační plášť s hermelínem (kožešina z hranostaje), štóla, pás a manipul (část roucha) z červené látky se zlatě vytkaným vzorem byly pořízeny v první třetině sedmnáctého století jako součást souboru českých korunovačních královských a kurfiřtských textilií. Posledním králem, který byl v českém korunovačním rouchu oděn, byl Ferdinand V. při korunovaci v roce 1836.
Při korunovacích českých králů byl užíván také ostatkový kříž (Korunovační kříž) a obřadní meč (Svatováclavský meč). Oba předměty se obvykle vystavují společně s korunovačními klenoty, jsou ale součástí Svatovítského pokladu.
Svatováclavský gotický meč byl zhotoven pravděpodobně v době Karla IV. současně se svatováclavskou korunou. V horní části čepele je otvor, do kterého byl vložen ostatkový křížek, který se nedochoval. Nedochovala se ani zdobená zlatá pochva, která zmizela patrně někdy kolem roku 1420.
Ostatkový kříž byl zhotoven po roce 1354. Od počátku šestnáctého století byl prokazatelně používán při korunovacích. Do kříže byly vloženy ostatky Kristova umučení (dřevo kříže, trny, část houby, provazu a hřebu). Korpus kříže ze zlatého plechu je ozdobený vzácnými antickými a raně středověkými kamejemi, mezi nimiž je zasazen i velký safír s řezbou Kristovy tváře.
Od roku 1993 se korunovační klenoty vystavovaly v pětiletých intervalech, což odpovídá funkčnímu období prezidentů. Během mandátu prezidenta Miloše Zemana byly vystaveny celkem třikrát.
Poprvé v roce 2013 několik měsíců po jeho zvolení. Naposledy v květnu 2016 u příležitosti 700. výročí od narození českého krále a římského císaře Karla IV. Tehdy si symboly české státnosti prohlédlo přes 40 000 návštěvníků.
Královské žezlo pochází z poloviny 16. století. Je z osmnáctikarátového zlata, zdobené čtyřmi safíry, pěti spinely, 61 perlami a cizelovanými a emailovými ornamenty. Na délku měří 67 centimetrů a váží 1013 gramů. Kožené ochranné pouzdro pochází z 19. století a zdobí ho drobný zlacený ornament.
Královské žezlo
České korunovační klenoty sloužily jako odznaky vlády a moci českých králů. Souprava zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky.
Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem. Kožené pouzdro na korunu je z roku 1347. „Je opatřeno znaky zemí Koruny české a také znakem Arnošta z Pardubic coby pražského arcibiskupa. Ostatní pouzdra jsou mladší. Na jablko je až z období první republiky,“ uvedl prorektor a historik umění z Univerzity Karlovy Jan Royt.
Královské jablko pochází z poloviny 16. století. Je z osmnáctikarátového zlata, 22 centimetrů vysoké a váží 780 gramů. Na spodní polokouli je tepaný reliéf s výjevy z knihy Genesis, na horní z příběhů krále Davida. K výzdobě bylo použito osm safírů, šest spinelů a 31 perel. Jablko je uloženo v koženém pouzdře se znakem ČSR z roku 1929.
Královské jablko
Klenoty jsou uloženy v Korunní komoře ve speciální schránce, kterou navrhl architekt Josef Ondřej Kranner. „Komora je poměrně mladá. Byla upravena až v roce 1858. Je zde relikviář s vyobrazením českých zemských patronů,“ dodal Royt.
Korunovační plášť s hermelínem (kožešina z hranostaje), štóla, pás a manipul (část roucha) z červené látky se zlatě vytkaným vzorem byly pořízeny v první třetině 17. století jako součást souboru českých korunovačních královských a kurfiřtských textilií. Posledním králem, který byl v rouchu oděn, byl Ferdinand V. při korunovaci v roce 1836.
Korunovační plášť