Kolem dvou milionů dospělých a k tomu ještě tři sta tisíc dětí obvykle sleduje štědrovečerní pohádku. Úctyhodný divácký zájem zřejmě povzbuzuje i to, že Česká televize už řadu let zařazuje na tento čas premiéru. Letos diváci uvidí Korunního prince - pohádku, která je mimo jiné zajímavá svými propracovanými kostýmy.
Režisérem příběhu o následníkovi trůnu, který ztratí paměť, je Karel Janák. Do hlavních rolí obsadil Kryštofa Hádka, Patrika Děrgla nebo Josefa Abrháma. A právě u jeho postavy černokněžníka se kostýmní návrháři snažili, aby promlouval i svým zjevem, který by neměl zaostávat za velkofilmy typu Harryho Potttera.
„Prošel ohněm pekelným, kvůli tomu je tak pěkně otrhaný,“ říká kostýmní výtvarnice Michaela Hořejší a dodává, že černokněžník má působit dojmem, že prošel opravdu těžkou zkouškou.
Svůj vizuální styl mají také obyvatelé každého ze dvou království. Kostýmy postav z prvního postrádají lesk a zdobnost, barvy podle výtvarnice odpovídají anglosaskému mužskému světu. „Na druhé straně je tu království krále Filipa, kde převládají barvy fialové, červené a růžové,“ říká Hořejší.
Nejstarší filmové pohádky Zlatý klíček a Perníková chaloupka už nikdo neuvidí
Tradice filmových pohádek sahá až do první republiky. Tou nejstarší, kterou je možné dohledat, je Zlatý klíček z roku 1922. Zahrála si v ní mimo jiné Olga Scheinpflugová. Národní filmový archiv ji považuje za ztracenou, stejně jako mladší, stále ještě němou, Perníkovou chaloupku z roku 1927.
V kinech promluvila až Sněhurka, a to o čtyři roky dřív, než ji nakreslil Walt Disney. Český film v roce 1933 režíroval Oldřich Kmínek.
Nejznámější filmové pohádky s princeznami z 50. let
V padesátých letech se produkce pohádek rozběhla naplno. Přestože v řadě z nich snadno najdeme ideologický podtext, některé tituly jsou dosud pravidelnou součástí televizní nabídky. Ať už jde o černobílou Pyšnou princeznu, výtvarně stylizované Hrátky s čertem, nebo Princeznu se zlatou hvězdou.
Tradiční české pohádce se ale daří i v současnosti. Svěrákovi Tři bratři se stali nejnavštěvovanějším českým snímkem loňského roku. Vidělo je více než 660 tisíc diváků. Letošní filmovou novinkou je Sedmero krkavců Alice Nellis, kterou si na Štědrý večer mohou pustit slovenští diváci.
Premiérová pohádka na Štědrý večer je českým specifikem
Nikde v Evropě tuto tradici nedrží tak pevně jako u nás. Tradici premiérových příběhů na vánoční svátky začala Česká televize v roce 1993. Tehdy odvysílala Sedmero krkavců. Letošní štědrovečerní novinka tak bude už dvaadvacátá.
Generální ředitel České televize Petr Dvořák připomněl, že ČT ročně vyrábí dvě až tři premiérové vánoční pohádky. To podle něj nedělá žádná jiná evropská televize.
Vánoční pohádky patří mezi nejsledovanější televizní pořady vůbec. Na jednu se v průměru dívá přes dva miliony dospělých a asi tři sta tisíc dětí. Tou vůbec nejsledovanější se stal Anděl Páně. K televizi před deseti lety přitáhl přes dva miliony sedm set tisíc diváků.
Japonci obdivují české draky
České pohádky jsou i dobrým vývozním artiklem. Prodávají se nejvíc do Polska a Bulharska. Nakupují je ale i televize v Brazílii nebo v Japonsku. Tam si oblíbili obzvláště příběhy s draky. U asijských diváků momentálně boduje český Sněžný drak nebo Micimutr.
„Dokonce některé naše pohádky, které natáčíme specificky pro televizi, se dostanou i do kina, což se stalo třeba v Německu. V kinech se tam právě promítá naše pohádka 12 měsíčků,“ říká generální ředitel ČT Petr Dvořák.
V televizi v Německu už léta vévodí jiná pohádka. Pevným bodem programu na Štědrý den je tam film „Drei Haselnüsse für Aschenbrödel“ neboli Tři oříšky pro Popelku. Letos se bude vysílat v poledne.
Americké televize se předhánějí s nabídkou nejrůznějších muzikálů, a to i starších, klasických animovaných filmů, snímků s vánoční nebo rodinnou tematikou. Zvláště oblíbené jsou speciální vánoční díly televizních seriálů. Tím vším jsou Američané bombardováni už od Díkůvzdání, kdy tam začíná několikadenní sváteční období.
Česko je tak v porovnání se světem pohádkovou velmocí. A to co do výroby i co do sledovanosti.
