Část koncipientů nesouhlasí s novelou zákona o advokacii, která nově nastavuje pravidla pro jejich zaučování se v oboru. Podle předlohy, kterou projedná sněmovna, by měl koncipienty školit advokát s minimálně tříletou praxí, koncipienti považují takový návrh za omezující.
V České republice v loňském roce působilo víc než jedenáct tisíc advokátů a přes tři tisíce koncipientů. K závěrečným zkouškám zamířilo osm stovek z nich a více než čtvrtina u nich napoprvé neuspěla. V dolní komoře nyní leží vládou schválený poslanecký návrh zákona, který by měl profesní přípravu českých advokátů zlepšit.
Novela počítá s tím, že by koncipienty mohli školit jen advokáti s nejméně tříletou praxí a na každého by měli připadat maximálně tři. „Je potřeba, aby koncipienta řemeslu někdo učil, a pochopitelně to nemůže být člověk, který zrovna sám skončil svoje učednická léta,“ vysvětluje ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).
Jeden z předkladatelů novely, poslanec za TOP 09 Martin Plíšek, potom dodává, že o konkrétních číslech (počtu koncipientů na advokáta) jsou zákonodárci ještě ochotní diskutovat, norma nicméně „musí reflektovat odbornou kvalitu a to, aby měl advokát čas na to se koncipientům věnovat“.
Změnit by se měly i podmínky advokátních zkoušek. Kromě praktického ústního a písemného přezkoušení by uchazeči museli napsat také test zaměřený na teorii.
Kritika od koncipientů
Proti novým pravidlům se ale ozývá kritika z řad samotných koncipientů. Jejich sdružení upozorňuje, že návrh omezuje nejen je, ale i začínající advokáty, kteří – pokud spustí samostatnou praxi – na tři roky přijdou o pomocnou ruku. „Domníváme se, že to ve výsledku povede ke zhoršení služeb pro klienty,“ uvádí předseda sdružení Martin Nedvěd.
Česká advokátní komora ale takovou kritiku odmítá. „Nejde o nic jiného než zkvalitnit odbornou výchovu koncipientů a jejich praktické znalosti,“ říká její předseda Martin Vychopeň.
