Knížák skončí, Jehlička vymění „přesluhující“ ředitele

Praha - Ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) chce změny ve vedení státních kulturních organizacích. Podle nového systému by měli být všichni ředitelé, kteří jsou ve funkci déle než šest let, odvoláni. Týká se to například ředitele Národní galerie Milana Knížáka. Jehlička vypíše ještě v tomto roce konkurzy na nové ředitele příspěvkových organizací. Ministr již dříve řekl, že připravuje nový systém hodnocení práce ředitelů těchto institucí, s čímž souvisí i jeho snaha zrušit jejich časově neomezené mandáty.

Některé konkurzy ministr vypsal už v minulém roce, několik z nich již skončilo a další ještě trvají, připomněl mluvčí ministerstva Jan Cieslar. Nové ředitele mají či dostanou Slezské muzeum v Opavě, Moravské zemské muzeum, Národní památkový ústav a Česká filharmonie, do druhého kola směřuje konkurz na ředitele Státní opery Praha.

Šestileté panování kulturním stánkům jako budoucí norma

Ministerstvo chce kulturní posty obměňovat postupně. „Nebude se tak dít naráz. Vše se musí připravit, aby výběrová řízení byla kvalitní a reálná. Představa pana mistra je, aby se vše stihlo do konce mandátu této vlády,“ informoval v Událostech v kultuře tiskový mluvčí Cieslar.

Součástí nové koncepce je také podmínka, že adepti na post ředitele příspěvkových organizací musejí při konkurzu předložit vizi, jakou cestou se za jejich ředitelství ta či ona instituce vydá. „Vždy po třech letech budou muset ředitelé svou šestiletou koncepci obhájit,“ dodal Cieslar.

Rozhodnutí ministra respektuji, uvedl Knížák

Ředitelé tří desítek příspěvkových organizací byli dříve voleni většinou na dobu neurčitou, ale třeba ředitelé Národního divadla byli opakovaně voleni na šest let. Časově neomezený mandát má například ředitel NG Milan Knížák, který letos stojí v jejím čele již desátý rok. „Jsem o celé záležitosti informován. Je to rozhodnutí pana ministra, které plně respektuji,“ uvedl k tomu Knížák. Cílem ministerstva kultury je tento systém zpřehlednit.

Podle této myšlenky „přesluhuje“ také třeba ředitel Národního muzea Michal Lukeš, který se funkce ujal 1. ledna 2002 ve svých 26 letech. Muzeum již několik let plánuje náročnou rekonstrukci své hlavní budovy v Praze a není zřejmé, zda je vhodné v této době měnit jejího ředitele.

Plán ministra kultury je podle Cieslara inspirován zahraničními modely a měl by být předstupněm pro proměnu zmiňovaných institucí ze státních na veřejnoprávní. Nová česká kocepce vzbudila zájem i na Slovensku, tamní ministr kultury Marek Maďarič zažádal svůj český protějšek o zaslání podkladů a podrobnějších informací.

Milan Knížák

Proti Knížákovi v čele jedné z největších státních sbírkových institucí opakovaně vystoupili někteří odborníci i umělci. Naposledy před rokem iniciovali petici Čas na změnu, ve které požadovali právě vypsání konkurzu na místo ředitele NG.

Knížáka do čela NG jmenoval v roce 1999 tehdejší ministr kultury Pavel Dostál. Podle signatářů zmíněné petice sice ministerstvo již na konci 90. let deklarovalo, že funkční období ředitele NG má být čtyřleté, přesto Knížák zůstává ve funkci. Podle kritiků této skutečnosti prestiž galerie pod vedením Knížáka stále klesá.

Instituce podle nich vykazuje „trend k izolaci, sebestřednosti a nedostatečné výkonnosti vůči evropskému vývoji v oboru“. Knížák se této kritice vždy bránil a říkal, že je vedena osobními averzemi kritiků vůči jeho osobě.

Veletržní palác dnes
Zdroj: ČT24/Linda Fryčová

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Provoz malých vodních elektráren v mrazech blokují ledy

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.
před 1 hhodinou

Amalgámové plomby končí, pojišťovny začínají proplácet bílé

Amalgámové plomby zubaři v Česku musí přestat používat, podle nových evropských pravidel materiál se rtutí budou moci od července použít už jen ve výjimečných případech. Pojišťovny bílé výplně již začaly proplácet. Část stomatologů ale změny kritizuje – ty základní bílé, které jsou plně hrazené, podle nich nejsou dostatečně odolné. Vyhotovení bílé vrstvené plomby navíc zubaři trvá delší čas, proto se jeho návštěvy prodraží.
před 1 hhodinou

Stát při zpětném odkupu bitcoinů kvůli tržní hodnotě vyplatil o 45 milionů více

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.
před 2 hhodinami

V jeskyni v Moravském krasu byl zraněn muž

V běžně nepřístupném jeskynním systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu zůstal zraněný muž. Odhadem je v padesáti až sedmdesátimetrové hloubce a 250 až 300 metrů od vstupu. Zraněného se podle odhadu hasičů zřejmě podaří dostat ven až někdy nad nedělním ránem. Stále pokračují práce na rozšíření těch míst, kudy neprojdou nosítka, uvedl mluvčí hasičů Štěpán Komosný.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněhová situace přeje lyžařům a běžkařům

Díky ideálním sněhovým podmínkám v Česku otevřela menší a níže položená střediska. Některá z nich přitom po několikaleté přestávce. Lyžaři si kvalitu sněhu pochvalují například v Kašperských horách na Šumavě či na Trutnovsku. Na řadě míst se také běžkuje. Provozovatelé velkých lyžařských areálů si nicméně všímají, že přibývá lidí, kteří v zimě vyrazí na hory, i když nelyžují. Proto pro ně rozšiřují aktivity, při kterých lyže nepotřebují. Jde o bobovací dráhy, wellness služby nebo třeba bazény.
před 11 hhodinami

Vrcholí jednání o platech ve veřejné sféře. Nyní už s novou vládou

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.
před 13 hhodinami

Politici rozdmýchávají nenávist, říká Ukrajinka žijící v Česku

Jedním z témat návštěvy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) na Ukrajině byly i vztahy Čechů k Ukrajincům. Macinka podle svého vyjádření chce, aby byly podobné, jaké mezi sebou mají Češi a Slováci. O tom, jak se příslušníkům ukrajinské komunity v Česku žije, s jakými problémy se potýkají a jak je ovlivňuje rétorika politiků, v pořadu 90′ ČT24 promluvili spoluzakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasiia Sihnaievska a Bohdan Rajčinec z Evropského kongresu Ukrajinců. Debatou provázel Jakub Musil.
před 15 hhodinami

STAN chce Turka kvůli jeho výrokům z Kyjeva zbavit funkcí ve sněmovních výborech

Opoziční hnutí STAN chce odvolání čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka z funkcí místopředsedy sněmovních výborů zahraničního a evropského. Důvodem jsou poslancovy páteční výroky o příčinách ruské agrese vůči Ukrajině. Ani s pomocí dalších opozičních stran ale Starostové nemají na sesazení Turka dostatek hlasů.
před 16 hhodinami
Načítání...