Praha - Ředitel hradního zahraničního odboru Hynek Kmoníček si myslí, že by se měl spor o velvyslance vyřešit rychleji než za rok či dva, jak včera naznačil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Mezi ním a prezidentem Zemanem se totiž v posledních týdnech rozhořel spor o obsazení některých zastupitelských úřadů. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský přitom v Otázkách Václava Moravce upozornil, že i když ústava v tomto ohledu přímo nedává ministrovi zahraničí žádné kompetence, bylo by moudré, kdyby se s prezidentem na výběru velvyslanců dohodli.
Zatímco v pátek Hynek Kmoníček sršel optimismem a naznačil, že obě strany spějí k dohodě, včera ministr zahraničí pro server iDNES uvedl, že dohoda se neblíží a jednání by dokonce mohla trvat rok či dva. Tento výrok přitom Kmoníčka překvapil. V Otázkách Václava Moravce uvedl, že minulý týden dvakrát o věci jednal s 1. náměstkem ministra zahraničí. „Mé relativně optimistické vyjádření v pátek odráželo to, že jsme byli najednou schopni se na některých věcech dohodnout,“ řekl Kmoníček. „Je v zájmu ČR, abychom se k nějaké dohodě dostali podstatně dříve,“ dodal v rakci na Schwarzenbergův výrok. Kmoníček přitom tvrdí, že pokud dopřejí média oběma stranám v této věci klid, může se situace vyřešit poměrně rychle, třeba do 14 dnů.
Konflikt mezi Černínským palácem a hradní kanceláří vyvolalo především obsazení české ambasády v Bratislavě, kam by Zeman rád poslal Livii Klausovou. Ministr zahraničí zase pro Bratislavu preferuje ministerského náměstka Jaromíra Plíška. Spor se vede i o obsazení velvyslanectví v Moskvě. Zeman by si tady představoval europoslance za KSČM Vladimíra Remka. Schwarzenberg zase lobbuje za někdejšího ministra obrany Alexandra Vondru, kterého by chtěl pro ambasádu v Izraeli.
Článek 63 Ústavy ČR
Podle článku 63 prezident pověřuje či odvolává vedoucí zastupitelských misí. Ovšem takové rozhodnutí musí svým podpisem stvrdit předseda vlády nebo jím pověřený ministr.
Prezident Miloš Zeman trvá na tom, že dodržuje ústavu: „Já bych doporučoval všem, kdo se v tomto sporu angažují, aby si přečetli pozorně ústavu a zejména článek 63. Dodržuji ústavu a je mi líto, že někteří ústavu neznají.“
„Rozhodují o tom dva - pan prezident a já. Já bych byl velice rád, aby to skončilo, ale uvidíme, jestli se to podaří,“ řekl zase Karel Schwarzenberg.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Otázkách Václava Moravce upozornil, že v ústavě se konkrétně ve věci jmenování velvyslanců o ministrovi zahraničí skutečně nic nepíše. Ovšem princip kontrasignace premiérem je v ní jasně uveden a politická praxe proto v této věci vyžaduje dohodu mezi vládou a prezidentem.
„Prezident rozhodne, k platnosti jeho rozhodnutí se požaduje souhlas předsedy vlády nebo jím pověřeného člena. Od okamžiku, kdy to vstoupilo v platnost, si všichni zúčastnění aktéři uvědomili, jaký by to byl trapas, kdyby pan prezident rozhodl, někoho jmenoval velvyslancem a předseda vlády mu to nepodepsal. Takže se zavedla praxe, která šetřila důstojnou funkci prezidenta republiky tak, že napřed musela být dohoda,“ říká Rychetský.
Dodává ale: „Není pravda, že premiér musí každý akt prezidenta kontrasignovat, a vůbec není pravda, že prezident musí vyhovět každému návrhu, který mu přijde z vlády. Musí se ale dohodnout a je docela moudré, že to od nejvyšších ústavních činitelů chceme.“
