Kmenové buňky by v budoucnu mohly pomáhat záchránit zrak. Vědci z Ústavu experimentální medicíny totiž prokázali při jejich použití výrazné zlepšení hojení povrchu oka. Buňky se pěstují na speciálních nanovláknech. Testovány byly zatím jen na laboratorních zvířatech, v budoucnu by se mohly používat například při poranění oka poleptáním.
Kmenové buňky odebrané z oka se, stejně jako buňky z kostní dřeně či tukové tkáně pěstují v kultivačních lahvičkách. Ve speciálním inkubátoru jsou zhruba dva týdny, teprve pak se přenesou na nanovlákna a pomáhají při hojení rohovky, skrz kterou do oka proniká světlo. Když je ale rohovka poškozená, dochází ke ztrátě zraku.
„Ty buňky nemůžeme dát přímo na oko, protože by byly odstraněny slzami, mrknutím a podobně. Musejí se fixovat, a právě proto originalita naší metody je využití těch nanovlákenných nosičů, což vypadá jako taková velmi jemná textilie,“ říká Vladimír Holáň z Ústavu experimentální medicíny.
Metodu zatím vědci testovali jen na laboratorních králících. Nanovlákna s kmenovými buňkami například našili na králičí oko poleptané louhem. Během čtyř dnů buňky přejdou na povrch samotného oka a po dvou týdnech se nanovlákna odstraní. „Po čtrnácti dnech je oko prakticky průhledné. Hodně podobné oku zdravému,“ dodává Holáň.
Tento způsob terapie by mohl být řešením v případě rozsáhlého poškození oka, která nemohou vyléčit současné metody, jako je například transplantace rohovky. „Pro pacienty, kteří mají rozsáhlé poranění i s jizvením v oblasti spojivky a v oblasti pod víčky, v podstatě stoprocentně úspěšnou metodu v tuto chvíli nemáme,“ říká Pavlína Skalická, vedoucí lékařka Centra pro onemocnění rohovky a spojivky VFN v Praze. Novou technologii čekají další klinické studie. Na lidských pacientech by se mohla testovat během dvou let.
Potenciál kmenových buněk se zkoumá i u jiných zdravotních problémů. Jejich úlohu v medicíně část lékařů chválí, část ale zůstává stále zdrženlivá.
