Praha - Senát rozhoduje o tom, zda prezidenta Václava Klause pár dní před koncem mandátu zažaluje pro velezradu. Příslušný návrh podepsalo 28 senátorů, podání žaloby Ústavnímu soudu musí schválit nadpoloviční většina přítomných senátorů. Česká televize zjistila, že pro návrh je připraveno hlasovat 34 senátorů. Jednání horní komory, která celkem čítá 81 členů, je neveřejné. V případě, že horní komora ústavní žalobu na Václava Klause odmítne, hodlá předseda Senátu Milan Štěch předložit vlastní usnesení, které amnestii odsuzuje.
Skupině senátorů z celého spektra vyjma ODS vadí nejen Klausova novoroční amnestie, ale třeba i odkládání podpisu unijní smlouvy o evropském stabilizačním mechanismu. Senátní organizační výbor už minulý týden návrh žaloby schválil a senátorům doporučil, aby hlasovali pro.
Podle předsedy Senátu Milana Štěcha se dá výsledek dnešního jednání očekávat až pozdě odpoledne. „Předpokládám, že rozprava může být dlouhá, protože senátoři budou sdělovat své postoje. Výsledek bych čekal někdy v pozdních odpoledních, možná i ve večerních hodinách,“ uvedl šéf horní komory ve vysílání ČT24.
Jak bude zřejmě vypadat hlasování:
Schůze probíhá jako neveřejná, to znamená i bez účasti médií. Za neveřejné schůze označuje horní komora takové jednání, které řeší „utajované otázky související s obranou nebo bezpečností státu nebo jiné závažné utajované skutečnosti“. „Jednací řád stanoví, že v takovéto vážné otázce by senátoři měli jednat pole svého svědomí a přesvědčení a že by neměli být ovlivněni vlivy zvenčí,“ vysvětluje Štěch.
- Pro návrh je 28 podepsaných (seznam zde) + dalších 6 členů klubu ČSSD (Zdeněk Berka, Petr Gawlas, Jaromír Jermář, Josef Regec, Dagmar Terelmešová a Martin Tesařík)
- 32 se vyslovilo proti návrhu
- 15 je nerozhodnutých
Pro shození senátorského návrhu ze stolu je potřeba, aby se na Klausovu stranu v horní komoře postavila nadpoloviční většina přítomných senátorů. Minimum zákonodárců, kteří smějí o Klausově žalobě hlasovat, je jedna třetina, čili sedmadvacet. V krajním případě tak o ústavní žalobě může rozhodnout 14 hlasů. Podle senátora Jaroslava Kubery jich v sále sedí 57, v takovém případě by stačilo 29 hlasů.
Z 28 podpisů pod peticí je:
- 13 ČSSD
- 12 nezařazení
- 1 KSČM
- 1 KDU-ČSL
- 1 HOPB (Hnutí občané pro Budějovice)
Velezradou je podle § 97 zákona o Ústavním soudu „jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu“. Trestem je ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt. Odsouzený prezident také ztrácí nárok na plat a požitky po skončení výkonu funkce. Zmíněný zákon rovněž stanoví, že takovou ústavní žalobu projedná Ústavní soud přednostně před ostatními návrhy.
Štěch a Peake mají plán
V případě, že by Senát žalobu odmítl, hodlá jeho předseda plénu předložit doprovodné usnesení. „Mám připraven návrh doprovodného usnesení. Jsem přesvědčen, že amnestie byla chybou a byl bych rád, kdyby Senát nějaké usnesení přijal,“ informoval Štěch. „Bylo by to určité sdělení Senátu, že v tomto směru bude mít určitou iniciativu.“ Chystaný dokument podle Štěcha konstatuje, že amnestie představuje porušení ústavy a obsahuje návrhy, které chtějí amnestii omezit nebo prezidentovi zcela odejmout.
Kroky, které by amnestii coby prezidentskou pravomoc zrušily, oznámila už vicepremiérka Karolína Peake. „Připravuji návrh ústavního zákona, kterým by se právo amnestii vyhlásit v naší ústavě zcela zrušilo. Zachována by byla jen možnost prezidenta udělit adresnou milost konkrétní osobě,“ uvedla s tím, že se jedná o monarchistický přežitek.
Kritici mluví o vyřizování účtů, stoupenci o potřebě mantinelů
Kritici žaloby označují snahu o její prosazení za opožděné politické vyřizování účtů s Klausem. Mandát mu vyprší 7. března. Za snahou podat žalobu na prezidenta může být podle šéfa senátorského klubu ODS Jaroslava Kubery obava z jeho návratu do politiky. „Je to politik s velkým P, na rozdíl od ostatních politiků s malým p, kteří jsou v p…, a kdyby on se vrátil, to je pro ně klíčové dehonestovat ho tak, aby mu to ztížili,“ myslí si Kubera.
„Prezident si nemůže dovolit porušovat ústavu a zákony a porušovat tím zároveň svůj slib,“ odůvodnil aktivitu skupiny senátorů Jiří Dienstbier (ČSSD). Navrhovatelé žaloby mluví o tom, že Ústavní soud by jejím prostřednictvím měl hlavně stanovit mantinely pro Klausovy nástupce.
Samotný Klaus pak označil jednání senátorů za politický boj. „Je to smutné, že někteří lidé z naší politické opozice používají výhrůžku Ústavního soudu k tomu, aby řešili svůj nesouhlas politického typu,“ vyjádřil se už dříve prezident. Snahy senátorů komentoval i jeho nástupce Miloš Zeman, který ocenil ty senátory ČSSD, kteří se pod návrh nepodepsali.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) vyjádřil obavu, že celou akcí se dosáhne poškození obrazu Česka v zahraničí. Šéf horní komory Milan Štěch (ČSSD), který návrh nepodpoří, si naopak myslí, že to byl právě Klaus, kdo mohl svými kroky pověst republiky v minulosti poškodit.
„Jednání Senátu považuji za úsměvné 'gestíčko'. Jedinou sankcí za velezradu je pozbytí prezidentského mandátu, který skončí tak jako tak již tento čtvrtek,“ konstatovala vicepremiérka Karolína Peake, podle níž sice byla amnestie chybou, ale Klaus jednal v rámci pravomoci, kterou mu ústava dává.
