Záhřeb - V Cikote na území dnešního Chorvatska se právě 3. května 1943 zformoval první československý prapor v řadách jugoslávských partyzánů. Zpočátku měl zhruba 140 členů, v říjnu se z něj ale stala brigáda o víc než tisícovce lidí. Jméno dostala po Janu Žižkovi. V bojích na území bývalé Jugoslávie zahynulo nejméně 700 krajanů.
Na začátku 2. světové války žilo v bývalé Jugoslávii zhruba 50 tisíc Čechů. Zakládali tehdy odbojové organizace a přidávali se k partyzánům, kteří se pod vedením Josifa Tita formovali v bosenských horách. „Okupovali naši starou vlast, kvůli tomu jsme šli proti nim,“ vysvětlil člen praporu Slavomír Přibyl.
O archiv jednotky vzniklé 3. května 1943 dodnes pečuje badatel z řad chorvatských Čechů Václav Herout. Z dobových dokumentů je přitom znát vliv komunistické ideologie, kterou se řídilo Titovo partyzánské hnutí. Češi ale jednoznačně usilovali o osvobození od nacismu. S touto myšlenkou došla část partyzánů, ovšem už v řadách československé armády, až do Prahy.
Celkem prošlo brigádou na 3 500 Čechů, nejméně 700 se však už z války nevrátilo. Odkaz partyzánského hnutí společnost dnes vnímá rozporuplně hlavně v Chorvatsku, kde nacionalisté v 90. letech vypalovali domy a ničili památníky po vesnicích.
