Praha - Kardinál Miloslav Vlk uctil památku Anežky České slavnostní mší v chrámu svatého Víta na Pražském hradě. Anežka byla před dvaceti lety prohlášena za svatou a podle Vlka její odkaz představuje výzvu i pro dnešní společnost a politiku. Dvacáté výročí Anežčiny kanonizace a pádu komunistického režimu nabízí podle arcibiskupa možnost zamyslet se nad hodnotami, které společnost postrádá. Anežka může podle Vlka oslovit i mladé. Svatořečení papežem Janem Pavlem II. před 20 lety z ní učinilo podle kardinála v dnešním jazyce mladých určitou superstar.
Při bohoslužbě kardinál připomněl osud Anežky České, která se jako královská dcera vzdala nabízeného blahobytu a zvolila si život péče o chudé a nemocné. O jejím svatořečení se mluvilo už za jejího života, mnozí se ho snažili prosadit po následujících sedm staletí. Podle Vlka tomu prozřetelnost chtěla, že ke kanonizaci nakonec došlo až v době komunismu na sklonku 80. let 20. století.
Tehdejší politici ale nevyslyšeli výzvu, která se kanonizací Anežky České nabízela, míní kardinál. Místo, aby se znovunabytá svoboda spojila s duchovními hodnotami, společnost dál pokračovala v prosazování materiálna. „Založili jsme dobu svobody, kterou jsme dostali jako dar, vlastně na tom dosáhnout blahobytu, udělat ekonomickou transformaci, ale bez hodnot, a to bylo neštěstí,“ řekl po mši kardinál.
Anežka Česká byla první českou světicí od roku 1720, kdy byl kanonizován sv. Jan Nepomucký. Podle legendy měla její kanonizace přinést Česku dobré časy, jen pár dní poté se zhroutil komunistický režim.
Anežka Přemyslovna, též Anežka Česká, se narodila zřejmě 20. ledna 1211 jako nejmladší dcera krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé ženy Konstancie Uherské. Jako královská dcera měla být výhodně politicky provdána. Anežka se ale obrátila na samotného papeže Řehoře IX., aby sňatku zabránil a ona se mohla stát řeholnicí. Příkladem jí bylo učení sv. Františka z Assisi.
Ze svého věna pak založila v Praze špitál a útulek sv. Františka a klášter pro chudé sestry, do kterého o svatodušních svátcích roku 1234 sama vstoupila. Ve špitále Na Františku vzniklo bratrstvo, které na její žádost roku 1237 změnil papež v samostatný řád - rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou. Anežka se tak stala jedinou zakladatelkou mužského řeholního řádu a zároveň zakladatelkou jediného řádu, který vznikl na českém území.
