Nový Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí bude při sledování volební kampaně měřit stejně současnému prezidentovi i jeho vyzyvatelům. V Otázkách Václava Moravce na to upozornil šéf úřadu Vojtěch Weis. Hrad se totiž ohradil proti tomu, že by se cesty Miloše Zemana po krajích měly započítávat do nákladů kampaně, podle Weise ale zákon mluví jasně.
Kampaň je kampaň a pravidla platí i pro Zemana, upozorňuje šéf dohledového úřadu
Otázky Václava Moravce: Co je a co není kampaň (zdroj: ČT24)
„Považuji to za čin, který je konán v krizi, v momentě, kdy pan Ovčáček nebo prezidentská kancelář v minulosti prohlásili, že pan prezident nebude vést kampaň, ale právní úprava jasně deklaruje, co volební kampaň je. A je úplně jedno, zdali se jedná o současného prezidenta, nebo jakéhokoli jiného kandidáta,“ řekl Weis s tím, že jeho úřad se rozhodně nenechá kýmkoli zastrašit.
Pravidla jsou podle něj stanovena jasně a dnem oficiálního zahájení volební kampaně jsou platná pro všechny. Spor se vede především o cesty Miloše Zemana po krajích. Člen úřadu pro dohled nad hospodařením Jan Outlý už dříve upozornil, že by Zeman měl cesty do krajů v době kampaně za své znovuzvolení zvážit anebo je zahrnout do volebního limitu.
Prezident Miloš Zeman o cestách po krajích
Prezident však tvrdí, že o kampaň nejde. „Kdybych začal jezdit do krajů teď, mohla by to být volební kampaň. Když tam ale jezdím čtyři a půl roku, tak mě nikdo nemůže podezřívat, že si dělám kampaň,“ prohlásil v Českém rozhlase.
Zeman dosud navštívil každý kraj čtyřikrát a jeho návštěvy stály přes 17 milionů korun, které zaplatily samy kraje. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (STAN) proto chce prosadit, aby se v budoucnu na financování návštěv podílela i prezidentova kancelář.
I to však Zeman odmítl: „Jestliže bych se měl doprošovat kohokoli z hejtmanů a z krajů, abych směl do tohoto kraje pouze tehdy, když si zaplatím náklady na nějaké obložené chlebíčky, no tak do toho kraje prostě nepojedu.“
Řízení čeká na sto stran a hnutí
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí také zahájí více než sto správních řízení se stranami a hnutími, které ani přes opakované výzvy nesdělily úřadu číslo svého zvláštního transparentního účtu. Tuto povinnost mají od letošního roku všechna uskupení – bez ohledu na to, zda v nadcházejících volbách kandidují.
Na účtu se shromažďují příspěvky od státu i dárců. Strany mají také povinnost vést účet pro výplaty zaměstnanců, pro ostatní výdaje a volební účet, který zahrnuje výdaje na volební kampaň.
„Zhruba 120 z 210 (stran a hnutí) od začátku roku absolutně nezareagovalo na to, že je tady právní úprava, která jim říká, že si mají z hlediska svého hospodaření zřídit zvláštní účet,“ uvedl Weis. Podle něj se tím dopouštějí přestupku a hrozí jim pokuta až 200 tisíc korun. Řízení bude podle něj více než sto, dvě už úřad zahájil.
Kontrola nákladů už nebude jen formální
Úřad bude kromě kontroly financování hlídat i dodržování stanovených limitů nákladů volebních kampaní. Ve sněmovních volbách je to 90 milionů korun. Využít maximální částku oznámilo ANO a ČSSD, jen o něco méně plánuje utratit ODS. TOP 09 počítá s náklady 60 až 70 milionů, lidovci a komunisté zhruba s 30 miliony.
Předpokládané náklady na volby (v milionech korun, podle údajů stran)
Náklady na předčasné volby v roce 2013 (v milionech korun, podle údajů stran)
„To, že něco deklarují politické strany, je sice fajn, ale ony zřejmě zapomínají, že se ocitly ve zcela jiné právní situaci. Platí to pro prezidentskou kampaň, stejně jako pro jakékoli jiné kampaně. To, že strany nebo kandidáti říkají, že něco proinvestovali, je jejich tvrzení, ale to je všechno. Momentálně je tady od toho náš úřad,“ upozorňuje Vojtěch Weis.
„Dříve se kontrolovala pouze úplnost dokladů, to znamená jestli byly doloženy všechny doklady, které měly být – i kdyby v nich byly opsány dva odstavce Malého Bobše. V současnosti náš úřad bude muset kontrolovat i správnost toho, co je uvnitř napsáno,“ řekl Weis. „To že někdo řekne ‚kampaň nevedu' neznamená, že kampaň nevede,“ dodal.
Šéf TI: Kontrolujte i „politické startupy“
Podle ředitele Transparency International David Ondráčky je zásadní, aby byl nový dohledový úřad aktivní. „Aby se nebál jít po relevantních stranách, které mají peníze na politický marketing. A aby sledoval ty, kteří tady zavádějí ‚startup demokracii‘, to znamená, že investují do určitého politického projektu jednorázově, mají na to prostředky, a doufají, že to vyjde a může se to chytit.“
Jako slabá místa nových pravidel vidí stanovení toho, co vše se má do limitů na kampaň započítávat. Druhou slabinu vidí ve vyčíslení aktivit v on-line prostředí včetně sociálních sítí. „Třetí rovina jsou třetí osoby a jejich zapojení, protože oni sice mají povinnost se registrovat u úřadu, ale je jich tam dneska pár a není to zdaleka dodržováno,“ podotkl Ondráčka.
„Kampaň teď začne, začne ohňostroj a budeme šest týdnů svědky opravdu velkého spurtu do cíle. A mám pocit, že mnohé politické strany běží o život a budou dělat cokoliv a budou hledat všechny prostředky pro to, aby voliče ovlivnily. A myslím si, že budou riskovat i to, že potenciálně potom můžou mít problém a můžou platit pokuty,“ očekává šéf Transparency International.