Praha – Poslanci dnes po několikatýdenních licitacích rozhodli o platech ústavních činitelů; příští rok mají vzrůst o necelá tři procenta. Tímto krokem se podařilo zabránit hrozícímu skokovému nárůstu o šestadvacet procent. Přijatá norma zároveň definuje systém růstu pro následující roky. Opozice ale rozhodnutí komentuje slovy o „neschopnosti koalice, která překročila veškerou míru trapnosti“.
„Najít elementární shodu bylo velmi složité. Zvítězila umírněná, pragmatická varianta,“ komentoval rozhodnutí sněmovny předseda vlády Bohuslav Sobotka. „Zvýšení je v intencích růstu platů zaměstnanců veřejného sektoru. Je dobré řešení, že se platy ústavních činitelů nezvyšují více, než rostou platy učitelů nebo zaměstnanců ve zdravotnictví. Současně návrh znamená, že se sněmovna nebude muset v příštích letech k platům vracet.“
Schválený návrh Jana Hamáčka (ČSSD) předpokládá, že příští rok se budou platy politiků vypočítávat ze základny ve výši 2,25násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za rok minulý (detaily zde). Hamáček uvedl, že by sněmovna nezvládla opakovat stejně „nedůstojnou debatu“ i za rok. „I k vládnímu návrhu by bylo potřeba přijmout pozměňovací návrh. Můj návrh byl komplexní, řešil všechno a asi i proto získal podporu v Poslanecké sněmovně,“ konstatoval Hamáček. Dílčí nárůst prošel díky sociálním demokratům, lidovcům, komunistům a zlomku poslanců za hnutí ANO; hlasování se naopak zdržel např. ministr financí Andrej Babiš.
Předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD) uvedl, že nedošlo k nějaké předběžné dohodě. „Hlasování bylo trochu živelné, možná neodhadnutelné,“ řekl Tejc.
„Většina našich kolegů se cítila vázána usnesením ze včerejšího jednání klubu, kdy jsme se shodli na návrhu lidovců, který počítal s ročním zmrazením. To se nám nepodařilo, boj jsme prohráli,“ vysvětluje rozdílné postoje poslanců za ANO předseda jejich klubu Jaroslav Faltýnek. Hamáček vůči návrhu KDU-ČSL oponuje: „Neobsahoval úpravy platů soudců a nepřímo i státních zástupců. Pokud by byl návrh přijat, soudci a státní zástupci by neměli od nového roku plat, neměli by ani korunu.“
„Mrzí mě, že naši poslanci, kteří trvali na tom, že nechtějí navýšit platy, nezvedli ruku pro Hamáčkův návrh. Dohoda byla, že ho většinově podpoříme. To, že už se k platům nebudeme muset vracet, je z mého pohledu vítězství koalice,“ dodal Faltýnek.
Koaliční lidovci potom akcentují především to, že přijetí normy zabránilo 26procentnímu zvýšení platů. „Schválili jsme si razantní snížení platů. Místo 26 procent, které měly být dorovnány, jsme si plat o téměř 23 procent snížili. Protože náš návrh neprošel, hledali jsme další, který měl logiku,“ prohlásil stranický šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
-
"Každý by měl rád vyšší plat. Musíme ale uvažovat reálně a ne tak, jako bychom byli v zemi za zrcadlem. Pověst politiků nedosahuje zrovna zářivých výšek a v tomto smyslu, pokud bychom teď odsouhlasili zvýšení, tak bychom prohospodařili vše, co jsme za poslední rok od voleb snažili udělat, a já jsme přesvědčen, že těch pozitivních věcí, které se podařily – zrušení regulačních poplatků, zvýšení minimální mzdy a další – byla celá řada. To bychom vše hodili za hlavu," řekl Tejc v Interview ČT ohledně toho, jak se politici staví ke zvyšování platů.
Kalousek: Nejde o zvýšení, ale o snížení o 23 procent
Podstatně kritičtější hlasy ale zaznívají od opozice. „Chtěli jsme, aby platy zůstaly zmrazené až do roku 2018, a koalice si prohlasovala silou zvyšování platů poslanců až do roku 2018. Řekněte mi, jestli lidé v této zemi mají také jistotu, že se jim platy budou až do roku 2018 zvyšovat?“ prohlásil Radim Fiala z Úsvitu.
„Byli jsme připraveni hlasovat pro nulovou variantu, v okamžiku, kdy jsme zjistili, že hlasováním pro nulové varianty by soudci a státní zástupci byli bez platu, zdrželi jsme se,“ uvedl předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik. „Požadavek, aby navýšení nebylo skokové, je naplněno návrhem pana Hamáčka.“
Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek označil licitování kolem poslaneckých platů za „neschopnost koalice, která překročila veškerou míru trapnosti“. „To, co je pozitivní, je, že nějaké řešení bylo konečně přijato. Důležité je si uvědomit, že to je snížení platů – o 23 procent (původně se poslanecké kluby totiž shodly na 26procentním zvýšení, pozn. red.),“ uvedl také. Zároveň ale poznamenal, že má důvod se domnívat, že Hamáčkův návrh má chybně vypočtenou základnu a že se platy mohou zvýšit výrazně více. Neupřesnil ale, jak k takové domněnce dospěl.
Předseda poslaneckého klubu občanské demokracie Zbyněk Stanjura potom odsoudil především to, že výsledné snížení neodpovídá dohodě na šestnáctiprocentním růstu, kterou poslanecké kluby uzavřely minulý týden (a kterou prezident označil za nenažranost). „Dohodu rozbil premiér Sobotka a následovaly závody o to, kdo předloží populističtější návrh. Řešení ze strany vládní koalice bylo naprosto špatné, proto jsme pro návrh nehlasovali. Řadový státní zástupce a řadový soudce bude brát stejně jako ministr spravedlnosti, a to není správně,“ prohlásil. „Velmi těžko se budou uzavírat jiné dohody v podstatně důležitějších otázkách. Jak máte věřit svým partnerům, kteří s vámi uzavřou dohodu, a za týden ta dohoda neplatí?“
O výši svých platů rozhodovali poslanci na poslední chvíli a ve hře bylo šest návrhů – od zmražení do roku 2018 po 14procentní nárůst. Jako nejpravděpodobnější se ještě ráno jevila varianta ročního zmražení, což prosazovali lidovci podporovaní hnutím ANO. Nejsilnější vládní strana ale trvala na svém návrhu a pro jakýkoli jiný odmítala hlasovat.
Horní komora by mohla novelu schvalovat 18. prosince, aby měl na její posouzení dost času i prezident, řekl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Předpokládá, že senátoři předlohu schválí nebo umožní její přijetí využitím ústavní možnosti normou se nezabývat – zákon by tak rovnou putoval na Hrad. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček se nechal slyšet, že prezident by se schváleným zvýšením platů neměl mít problém.
