Praha – Nový vládní kabinet na svém prvním pracovním jednání podle očekávání schválil koaliční návrh na omezení imunity poslanců a senátorů. Premiér Petr Nečas chce o podpoře návrhu vyjednávat i s opoziční ČSSD. O konečném schválení novely totiž bude rozhodovat Parlament a bude třeba změnit ústavu. Úřadující šéf ČSSD Bohuslav Sobotka ale už počátkem července oznámil, že návrh je přijatelný a ČSSD je připravena o něm diskutovat. Ústavní zákon, který řešil přímou volbu prezidenta, vláda z věcných důvodů zamítla. Stejný osud potkal i zákon o obecném referendu a návrh na zrušení poplatků. Premiér po jednání kabinetu zároveň uvedl, že diskutovaný náměstek na vnitru Moroz projde prověrkou na stupeň tajné.
Pokud bude novela zákona o poslanecké imunitě v Parlamentu schválena, bude moci být zákonodárce stíhaný za přestupek či trestný čin i poté, co jeho mandát vyprší. To v současnosti není možné. Pokud nyní Poslanecká sněmovna či Senát nezbaví svého člena imunity, je jeho stíhání navždy zastaveno. „Úprava, která je navržena, v zásadě odpovídá tomu, jak je imunita upravena v jiných státech Evropské unie,“ řekl po jednání ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Ve sněmovně půjde už o čtrnáctý pokus s omezením imunity po roce 1989.
Kvůli změně je však nutné novelizovat Ústavu ČR. Ve dvousetčlenné Poslanecké sněmovně je k tomu potřeba nejméně 120 hlasů, avšak vládní koalice ODS, TOP 09 a VV jich má jen 118. Proto chce o podpoře vyjednávat s ČSSD. Pro schválení koaličního návrhu musí hlasovat rovněž ústavní většina senátorů. V horní komoře to dělá tři pětiny přítomných zákonodárců.
Bohuslav Sobotka o vládní novele:
„Je do velké míry přijatelná a sociální demokracie je připravena o návrhu diskutovat.“
„Jsme připraveni s ČSSD jednat, usilujeme o její institucionální podporu. Pokud se připojí nejsilnější opoziční strana, tak je to konečně opravdu příležitost reálně o omezení imunity nikoliv pouze mluvit, ale skutečně to prosadit,“ prohlásil Nečas. Premiér označil koaliční návrh za průlomovou věc a připomněl, že úplně má být zrušena imunita přestupková a že trestní by platila pouze po dobu výkonu poslaneckého a senátorského mandátu, přičemž nebude běžet promlčecí lhůta. Novela má ale také své kritiky - například senátor Jaroslav Kubera (ODS) tvrdí, že návrh je špatný a že by se poslanecká imunita měla zrušit úplně. Sám ale připouští, že jeho návrh v tomto duchu nemá šanci projít.
Imunita zákonodárců v Evropě
Slovenští poslanci mají rozsáhlou imunitu, kterou ale chce nová vláda omezit. Na trestní stíhání poslance a jeho vzetí do vazby je teď potřebný souhlas parlamentu. Nově už vyjádření jeho kolegů v Národní radě potřeba nebude. Zákonodárce půjde do vazby jen se souhlasem mandátového a imunitního výboru.
V Británii jsou zákonodárci chráněni jen na půdě parlamentu. Venku jsou běžnými občany a mohou být stíháni i souzeni. Pokud nedostanou trest vězení delší než rok, o mandát nepřijdou.
V Německu může policie poslance Bundestagu zadržet na místě činu. Se stíháním a uvězněním ale musí souhlasit Spolkový sněm. Na jeho půdě jsou zákonodárci beztrestní za své názory – ovšem s výjimkou pomlouvačných a urážlivých výroků.
V Itálii zuří o imunitu dlouholeté boje. Vlády Silvia Berlusconiho už několikrát prosadily rozsáhlé pardony pro předsedu vlády i ministry. Opozice tyto zákony napadá u ústavního soudu a ten je často ruší. Než to ale stihne, vláda přijde s dalším zákonem a soudní procesy s Berlusconim za daňové úniky a úplatky stojí.
Od roku 1993, tedy od vzniku samostatné České republiky, odmítli čeští zákonodárci celkem čtrnáctkrát vydat svého kolegu ke stíhání. Naposledy se tak stíhání vyhnula senátorka Liana Janáčková kvůli svým výrokům na adresu Romů, stejně tak dopadli například Ivan Kočárník, Jaroslav Bašta nebo Jan Vik.
Rath: VV se schvalováním poplatků dopouští podvodu na voličích
Petr Nečas:
„Toto se pánům poslancům ze sociální demokracie hodně, ale opravdu hodně nepovedlo a je vidět, že návrh o obecním referendu je spíchnut velmi horkou jehlou.“
Vláda měla na programu také několik návrhů, jež do Strakovy akademie poslali právě sociální demokraté. Ústavní zákon o přímé volbě prezidenta kabinet zamítl. Podle Nečase je zákon nekvalitně připravený. Pospíšil proto dostal za úkol vypracovat se svým resortem nový. „Stanovisko vlády ve skutečnosti ohrožuje přímou volbu prezidenta. My jsme ústavní zákon předložili právě proto, abychom neztráceli čas a využili už letošní podzim k tomu, abychom ve sněmovně našli shodu a mohli jsme volit prezidenta přímo ještě v tomto volebním období,“ řekl ČT lídr ČSSD Bohuslav Sobotka. Zároveň dodal, že strana je připravena o podobě svého návrhu dále debatovat, aby byl přijatelný i pro ostatní politické strany a mohl projít ještě v tomto roce.
ČSSD neuspěla ani s obecným referendem. Vláda by podle jejího návrhu musela referendum vyhlásit, pokud podepíše 200 tisíc občanů petici nebo o to požádá 80 poslanců či 33 senátorů. Premiér ale upozornil, že pokud by byl návrh přijat, mohlo by se podle něj v referendu hlasovat například i o státním rozpočtu. Sobotka zase vládě vytkl, že si ve své koaliční smlouvě na referendum pouze hraje. Pro jeho svolání bude totiž potřeba ústavní většina: „A víte, jak je to jednoduché, dojednat v České republice ústavní většinu,“ podotkl dnes na tiskové konferenci ČSSD. Podporu vlády nezískal ani návrh ČSSD na zrušení poplatků. Bez nich by podle Nečase hrozil kolaps ve financování zdravotní péče. David Rath ale podotkl, že Věci veřejné měly ve svém programu zrušení poplatků, a svým jednáním se tak dopouští podvodu na voličích.
Náměstek Moroz projde prověrkou, John za něj ručí osobně
Předseda Věcí veřejných a ministr vnitra Radek John se dnes premiérovi Petru Nečasovi zavázal, že za svého náměstka Michala Moroze ponese osobní odpovědnost. Premiér po jednání kabinetu uvedl, že Moroz také projde prověrkou na stupeň tajné. Dodal, že takto hluboká prověrka ukáže, zda může funkci zastávat. Premiér na tiskové konferenci po prvním řádném zasedání vlády řekl, že se také vyjasnilo, kdo Moroze do vysoké pozice nominoval: „Pan John jednoznačně prohlásil, že Moroz je jeho nominantem.“
