Jsem nemocná Afrikou. Nevíte, jestli přežijete, ale musíte zpátky, říká pozorovatelka OSN

Kapitánka Petra Kudová je první Češkou, která sloužila jako vojenská pozorovatelka Organizace spojených národů na africkém kontinentu. Do mírové mise UNAMSIL v Sieře Leone byla vyslána v říjnu 2004. První zkušenosti ze zahraničních misí už ale sbírala před dvaceti lety v bývalé Jugoslávii. Tehdy ovšem působila ve vojenském kontingentu. Za posledních třináct let se do Afriky několikrát vrátila.

Je Afrika něčím specifická oproti jiným rizikovým oblastem světa?

Určitě. Hlavně tam existují větší zdravotní rizika. Ta jsou v Africe pro Středoevropana úplně děsná. Tělo si zvyká dva až tři měsíce na prostředí, na extrémní vedro, extrémní vlhkost, ale hlavním nebezpečím jsou nemoci. Ty zejména nás Středoevropany kosí docela dost. Řekla bych, že víc než ostatní.

Přesto se tam vracíte…

Hned po první misi jsem věděla, že jsem takříkajíc nemocná Afrikou. Tohle vám potvrdí každý, kdo na africkém kontinentu byl, a je jedno, jestli jde o vojáka nebo třeba humanitárního pracovníka. A to přesto, že tam máte malárii a nevíte, zdali ji vůbec přežijete, protože právě pro Středoevropana může mít fatální důsledky. Zkrátka stejně víte, že musíte zpátky. Jen v Africe mám totiž pocit, že žiju opravdově a dělám práci, která má smysl.

Mnohdy mise hlavně v začátcích jako celek úplně nefungují, ale pak zažijete situace, které vás nakopnou. Třeba jsme jednou zachránili malého chlapce od jisté smrti. Už jen kvůli tomu je dobře, že jsem tam byla.

Co přesně se stalo?

Upadl z kola a zranil si nohu. Když jsme na něj narazili, zranění se již rozvinulo do té míry, že mu začala noha hnít. Měl otravu krve a pokud by mu nohu neamputovali, čekala by ho jistá smrt. My ho léčili tři měsíce s vojáky, kteří tam měli své lékaře. Tím jsme ho zachránili.

Zažila jste nějaké nebezpečné situace, kdy jste naopak vy sama byla v ohrožení života?

Ano. Bylo to na mé poslední misi ve Středoafrické republice. Přijeli jsme na místo, kde automobil OSN nešťastně srazil místního muže. On bohužel později zemřel. My v tom byli nevinně, ale zkrátka jsme se ocitli ve špatnou dobu na špatném místě. Rozlícený dav se vrhl na moje neobrněné terénní auto. Přitom hrál roli fakt, že jsem žena.

Čtyři hodiny nás tam zadržovali. Zachránili mě vojáci, kteří nás pozorovatele měli hlídat. Opravdu mě ty čtyři hodiny chránili vlastním tělem, aby mě dav nedostal. Nakonec jsme se z toho dostali, nikomu se nic nestalo. Ale tam nikdy nemáte jistotu, co vše se může stát, protože nevzdělaný, hladový dav je nevyzpytatelný. Umocňují to drogy, které je „nabuzují.“ Tam fakt nevíte…

Jsou pozorovatelské mírové mise OSN s ohledem na rizika výrazně odlišné od těch vojenských jako například v Afghánistánu?

Určitě, už jenom tím, že nemáte zbraň. Voják ji má u sebe automaticky, ale pozorovatelské mise jsou specifické tím, že pozorovatel jako takový ozbrojen není. Má sice na svoji ochranu ozbrojené konvoje, které jedou s ním, ale i tak se prostě cítíte hůř. Navíc sloužíte 365 dní v roce. Jste na misi celý rok. To vojáci tak dlouho z domova nejsou.

Pozorovatelské mise jsou také specifické tím, že na rozdíl od vojenských jednotek slouží v týmu vždy pouze jednotlivec z konkrétního státu. Není zvláštní být tak dlouho v cizí zemi jedinou Češkou?

Svým způsobem je to lepší pro rozvoj vaší kariéry. Naučíte se pracovat v mezinárodním týmu. A ano, v dvanáctičlenném týmu jste opravdu jediný Čech. Ostatně ono je to pravidlo OSN, nikdy nemohou být v týmu dva pozorovatelé jedné národnosti. Takže máte kolem sebe lidi doslova z celého světa.

Obecně z Česka jezdí na tyto mise opravdu málo lidí. V Sierra Leone jsme byli dva, v Libérii tři, a ve Středoafrické republice také tři. Čechy tak vidíte maximálně v rámci dovolené nebo když se náhodou potkáte v hlavním městě příslušného státu. Ale jinak Čecha třeba celý rok nemusíte vidět.

  • Armáda vysílá vojáky do zahraničních misí na základě požadavků mezinárodních vládních organizací (EU, OSN, OBSE). Čeští vojáci se buď podílejí na řízení těchto misí, nebo monitorují politickou, vojenskou a bezpečnostní situaci v oblasti konfliktu, aktivně spolupracují s vládními i nevládními humanitárními organizacemi a účastní se zprostředkování řešení sporu mírovou cestou.
  • Pod mandátem OSN nyní v zahraničí působí devět vojenských pozorovatelů z Česka. Tři jsou v Demokratické republice Kongo a také ve Středoafrické republice, dva v Kosovu a jeden v Afghánistánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé uctí památku Václava Havla

Lidé si připomínají čtrnáct let od smrti bývalého prezidenta Václava Havla. Tradičně 18. prosince nosí květiny a svíčky k Havlově chalupě na Hrádečku. Jeho památku uctí i senátoři u jeho hrobu. Ředitel Knihovny Václava Havla pak na prvního českého prezidenta zavzpomíná společně s velvyslanci a velvyslankyněmi USA, Německa, Nizozemska, Slovenska a Kanady.
před 27 mminutami

Unijní lídři budou na summitu v Bruselu rozhodovat o finanční podpoře Ukrajiny

Unijní prezidenti a premiéři budou ve čtvrtek na summitu Evropské unie v Bruselu jednat zejména o další finanční podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi, o návrhu nového víceletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034, o dalším rozšiřování Unie, ale také o její konkurenceschopnosti v měnícím se světě. Česko bude zastupovat nový premiér Andrej Babiš (ANO), půjde o jeho první summit od nedávného jmenování předsedou vlády. Vrcholné schůzky se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
04:07Aktualizovánopřed 45 mminutami

Obce tlačí vyšší daní vlastníky k péči o chátrající nemovitosti

Některé obce se snaží působit na majitele objektů, které zatěžují společný prostor, zvýšením daně z nemovitostí. Cílem bylo přimět je k lepší péči o zanedbané budovy. S rozdílnými výsledky to zkusili v Kroměříži, ve Znojmě či v Žatci.
před 2 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trať mezi Berounem a Karlštejnem se dočkala modernizace

Na trati mezi Berounem a Karlštejnem skončila modernizace části koridoru z Prahy do Plzně. Práce na zhruba desetikilometrovém úseku trvaly přibližně dva roky a stály bezmála tři miliardy korun. Jezdilo se zde jen po jedné koleji a omezenou rychlostí. Stavbaři kompletně vyměnili železniční spodek i svršek, zmodernizovali nedaleký přejezd i nástupiště na zastávce Srbsko. Nároky se přitom ukázaly vyšší, než se zdálo podle projektu. Většina hlučných prací přitom probíhala v noci, což představovalo zátěž pro místní obyvatele. Navzdory komplikacím se rekonstrukci podařilo dokončit o osm měsíců dřív. Až zde bude v příštím roce uveden do provozu zabezpečovací systém ETCS, dočkají se cestující ve zmodernizovaném úseku rychlosti až kolem 140 kilometrů za hodinu.
před 11 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 12 hhodinami

Část předvánočních vlaků z Prahy už je plná. Dopravci přidávají místa

Některé z vlaků, které před Vánoci míří z Prahy na Moravu a dál do zahraničí, už jsou vyprodané. V dalších zbývají poslední volná místa, vyplývá z vyjádření oslovených železničních společností a jejich webových stránek. Většina dopravců v reakci na zvýšenou poptávku přidává v období od 19. prosince do Štědrého dne stovky až tisíce míst navíc. Rychle se plní i povánoční spoje, ve kterých se lidé budou vracet zpátky do metropole.
před 13 hhodinami

Metnar nechal z budovy vnitra sundat ukrajinskou vlajku

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) nechal z budovy svého resortu na pražské Letné sundat ukrajinskou vlajku, informovaly weby iDNES.cz a Publico. Vlajka tam visela od začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Ukrajinskou vlajku nechal už na začátku listopadu sundat z budovy sněmovny nově zvolený předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...