Janota versus parlamentní strany - dojde ke kompromisu?

Praha - Zástupci parlamentních stran se dnes scházejí s ministrem financí Eduardem Janotou a budou s ním jednat o úsporných opatřeních pro příští rok. Názory stran na škrty v hrozícím rekordním schodku rozpočtu na příští rok se diametrálně liší, nicméně všechny deklarují snahu domluvit se. S kompromisními návrhy ve čtvrtek odešli z jednání s Janotou zástupci ODS. Ostatní strany tvrdí, že Janotův úsporný balíček, o kterém média referují týdny, zatím oficiálně neznají. Definitivně chce vláda soubor návrhů omezených na rok 2010 schválit v pondělí, vybírat budou strany jak z opatření na straně rozpočtových příjmů, tak výdajů. Bez jejich přijetí rozpočet počítá s rekordním schodkem 230 miliard korun. Vláda spojuje s přijetím škrtů svou budoucnost. Poslanecká sněmovna bude o vládním úsporném balíčku jednat ve čtvrtek 24. září. Do Senátu se balíček dostane na přelomu září a října.

Za sociální demokracii se dnešních jednání zúčastní stínový ministr financí Bohuslav Sobotka a šéf strany Jiří Paroubek. ODS bude zastupovat ekonomický expert strany Martin Kocourek. Ten přijde za Janotou s nabídkou ústupku v podobě zrušení slev na sociálním pojištění, které ODS prosadila na jaře v rámci protikrizových opatření. Do rozpočtu na příští rok by díky tomu přibylo dodatečných 18 miliard korun. K ostatním úsporným opatřením se Kocourek před jednáním vyjádřil jen obecně. ODS poldle něj nicméně nepřipustí opatření, která by podlamovala budoucí ekonomický růst.

Sociální demokracie ladila svůj postoj k Janotově balíčku ještě během dnešního dopoledne. Úsporná opatření podle ní nesmí dopadnout na rodiny s dětmi. Sobotka tak na odpoledním brífinku zopakoval, že sociální demokraté nepřistoupí na zvyšování dolní sazby DPH a spotřební daně na pohonné hmoty. Naopak zvyšování daně u alkoholu a tabáku, už ČSSD tolik nevadí. Příští rok také podle socialistů musí být valorizovány důchody v průměru nejméně o 200 korun.

Potřebné miliardy do rozpočtu má podle ČSSD přivést obnovená daňová progrese. Lidé s příjmem nad 1,2 milionu korun ročně by tak platili daň z příjmu ve výši 38 procent. Větší daně by měly platit také firmy a snížit by se měly provozní výdaje ministerstev.

Premiér Jan Fischer trvá na tom, že rozpočet na příští rok, který připravuje jeho vláda, nesmí dospět ke schodku vyššímu než 170 miliard korun. Pokud by politici s úspornými plány ministra financí Janoty ve sněmovně nesouhlasili, byl by to pro Fischera velký problém. „Je to skutečně velice kritický bod. Kdyby těch 170 miliard neprošlo, budu osobně vážit další kroky,“ uvedl Fischer.

Jan Mládek, ekonomický expert ČSSD

„To, že se odložily volby, dává možnost jednat o rozpočtu a pravděpodobně se vyhnout rozpočtovému provizoriu. Zdá se, že je zásadní shoda na tom, že deficit by se měl v příštím roce dostat někam na 170 miliard korun. Není shoda na tom, jakým způsobem toho má být dosaženo.“

„I těch 170 miliard, které měla vláda v programovém prohlášení, je číslo děsivé, ale i k němu bude muset vláda dojít pomocí legislativních škrtů a změn na straně příjmů i výdajů,“ říká k tomu předseda ODS Mirek Topolánek. Lídr sociální demokracie Jiří Paroubek před jednáním podotkl, že „ČSSD už dříve oznámila, které věci podpoří a které chce přidat, aby se zvýšily příjmy státního rozpočtu“.

„Ústupky ze současných pozic musí být velké a považuji za důležité, aby kompromis byl dopředu předjednaný,“ komentuje jednání o rozpočtu ekonom Jan Bureš.

Jan Mládek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...