Praha - Statistik, ale také předseda někdejší úřednické vlády Jan Fischer si zakládá na tom, že je nestranickým a nezávislým kandidátem. Chce být prezidentem zajímajícím se o potřeby občanů i prezidentem, který je bude umět hájit. Motto jeho kampaně zní: Transparentnost všeho, co dělám. Občanská společnost a zvýšení politické kultury v této zemi.
Jan Fischer: „Největší oporou je ten, ke komu se vracíte domů. Víte, že tam bude, že se o něj můžete opřít, že vás nezklame. To je především manželka a takhle už to mezi námi bude chodit 25 let.“
Proč byste měl být prezidentem právě vy?
„Já jsem přesvědčen, že jako nezávislý nestranický občanský kandidát budu prezidentem dobré služby. Prezidentem zajímajícím se o potřeby občanů a prezidentem, který je bude umět hájit.“
Co byste jako hlava státu měl jako hlavní téma?
„Hlavní téma jsem pojednal ve svém prezidentském programu a je to program o čtyřech pilířích: silná ekonomika, návrat vlády práva, odpovědnost a slušnost v politice a konečně obhajoba národních zájmů a dobrá reprezentace České republiky v zahraničí. Především je to ale změna politické kultury, využití potenciálu, který má česká občanská společnost, a hlavně obnovení důvěry v českou politiku a naděje pro slušné lidi v této zemi. Je jich tady naprostá většina a návrat té naděje si opravdu zaslouží.“
Vy jste vedl vládu, která vznikla politickou dohodou ODS a ČSSD o nepolitickém kabinetu. Jaké jsou dnes vaše vztahy k představitelům těchto dvou stran? Připomínám, že nový prezident bude muset koexistovat s vládou vedenou ODS. V případě, že by ČSSD sestavovala po volbách kabinet, pak i s vládou vedenou ČSSD, proto se ptám.
„K současným předsedům politických stran, jak ODS, tak ČSSD mám korektní vztahy. Známe se a myslím si, že to jsou vztahy dospělé. S oběma bych uměl velmi dobře komunikovat.“
Na jednom z vašich billboardů je heslo: Slovo, které platí. V této souvislosti se chci ptát na vaše členství v komunistické straně v 80. letech. Tam jste přece také při podpisu přihlášky dal slovo. Tohle slovo nikdy neplatilo? Nebo neplatí od nějaké doby?
„Já jsem měl už několikrát příležitost se vyjádřit ke svému vstupu do Komunistické strany Československa, k události před 30 lety. K nabídce, kterou jsem neakceptoval, když přišla poprvé. Byla spojena s podmínkou mého působení na Vysoké škole ekonomické, byla to až třetí nebo čtvrtá výzva, kterou jsem přijal proto, že jsem chtěl působit dál ve svém povolání, chtěl jsem ho vykonávat, a to se také potom stalo. Nejsem na to pyšný, byla to určitě chyba, byl to krok, kterého lituji. Samozřejmě i tento krok voliči v přímé volbě zváží, tak jako nabídku mých schopností a toho všeho, jak mě poznali během posledních dvaceti či pětadvaceti let v politice, v profesionálním životě.“
Já se vás ptám na to heslo, protože mě by zajímalo, jestli tedy nějaká vaše slova platí jenom po omezenou dobu. Já se vás ptám právě proto, že to je to vaše prezidentské heslo: Slovo, které platí.
„Je to prezidentské heslo, je to můj závazek vůči voličům, jsou to slova mého volebního programu a já si za nimi stojím a jsem připraven za nimi stát i v případě, že budu zvolen.“
Ale ve vztahu k té minulosti už to slovo neplatí nebo neplatilo?
„K minulosti už jsem se vyjádřil. Tehdejší rozhodnutí přijímám s velkou pokorou. Opakuji, že na něj nejsem pyšný. To je asi vše, co k tomu můžu momentálně říct.“
Na závěr čtyři anketní otázky:
- Jmenoval byste vládu, v níž by byli zástupci komunistické strany?
„Ne.“
- Nechal byste na Hradě vyvěsit vlajku EU?
„Ano.“
- Dal byste vyznamenání členům skupiny bratří Mašínů?
„Ne.“
- Byl byste pro návrat trestu smrti do české legislativy?
„Ne.“
11 dní, 11 profilů v Událostech ČT
Každý den v Událostech ČT představujeme všechny prezidentské kandidáty, tři ženy a osm mužů. S každým z nich prožijeme jeden celý den a on pak krátce po 19:30 v živém rozhovoru vstoupí přímo do hlavní zpravodajské relace.
