Jako správné hodnotí rozdělení Československa spíš Slováci. I když podle nich více získali Češi

Zatímco Češi vnímají rozdělení Československa primárně jako rozdělení federace, Slováci události z roku 1993 popisují častěji jako vznik nového státu. Většina Slováků také rozpad společného státu hodnotí jako správný, i když si častěji myslí, že víc tím získali Češi. Vyplývá to z výzkumu agentury Median, který připravila pro Českou televizi a RTVS.

Rozpad Československa je v Česku a na Slovensku popisován z rozdílné historické perspektivy. Zatímco většina Slováků (63 procent) spontánně mluví o vzniku samostatného státu, většina Čechů (53 procent) to spíš bere jako rozpad federace.

Bylo podle Vás rozdělení Československa v roce 1993 správné?
Zdroj: Median

Jenom 19 procent Čechů rozdělení vnímá jako vznik nového státu. V Česku je také výrazně více respondentů než na Slovensku, kteří si datum 1. ledna 1993 s ničím nespojují.

Co se stalo 1. ledna 1993? (spontánní odpověď)
Zdroj: Median

Vnímání této události výrazně souvisí s věkem. Mladší respondenti v obou zemích ji častěji popisují jako vznik samostatných republik.

Jako správné pak rozdělení federace hodnotí 42 procent Čechů a 57 procent Slováků. V obou zemích se k pozitivnímu hodnocení kloní častěji mladší lidé.

Získali rozdělením Československa více Češi nebo Slováci?
Zdroj: Median

Na Slovensku přitom převládá názor, že rozdělením více získali Češi než Slováci. V tuzemsku je častější mínění, že z rozdělení vyšly obě země stejně.

Obě naše země na tom evidentně a jasně vydělaly. Já myslím, že o tom není sporu. A bez mandátu bych za Česko řekl z mého vnějšího pohledu, že Slovensku to prospělo více než nám tady v České republice.
Václav Klaus

Je proto logické, že Slováci si méně často než Češi myslí, že jejich samostatný stát je proti porevolučnímu Československu ekonomicky silnější. Zatímco na Slovensku tvrdí, že hospodářsky posílili, necelá čtvrtina lidí, v tuzemsku je názor lehce nadpoloviční. Podobně si obyvatelé Česka častěji myslí, že je jejich stát lépe schopný hájit své zahraniční zájmy.

Jak byste hlasovali v hypotetickém referendu o rozdělení federace?
Zdroj: Median

Slováci zase proti Čechům výrazně častěji označují samostatný stát za přirozenější a jsou schopni se s ním ztotožnit lépe než s federací. Obě národnosti se pak shodují, že rozdělené státy jsou demokratičtější a s rovnějšími příležitostmi.

Pouze v jednom ohledu se oba národy shodnou, že na tom bylo lépe Československo, a to ohledně známosti v zahraničí.

Proč se společný stát rozpadl? Lidé ukazují na Klause s Mečiarem

Hlavním důvodem pro rozdělení pak zřejmě nebyl spor o pomlčku v názvu země. Jako nejsilnější důvody pro rozpad nejsou vnímány ani touhy po národním státě. Nejvýš se v průzkumu umístily politické ambice tehdejších politiků Václava Klause a Vladimíra Mečiara, kteří působili jako předsedové jednotlivých vlád. Politický rozměr uvedlo přes sedmdesát procent Čechů a přes osmdesát procent Slováků.

Samostatnost se však umístila jako druhý nejčastější důvod. Mezi další často vnímané důvody patří nespokojenost Slováků s postavením ve federaci, ekonomická nerovnost a centralizace důležitých úřadů v Praze. Slováci všem těmto důvodům dávají vyšší váhu. Zmíněná pomlčková válka je zase jedním z důvodů, které častěji uváděli Češi.

Vztahy se zlepšují, ve znalostech druhého národa vedou Slováci

Vztahy Čechů a Slováků hodnotí oba národy pozitivně, ale celkově mírně lépe Slováci než Češi. Ve srovnání s dobou před rozpadem pak vnímají současné vztahy oba národy o něco lépe. Slováci pak mají o Česku mnohem lepší znalosti než Češi o Slovensku. To se projevuje jak v otázkách, které se týkají politiky nebo geografie, tak i v případě jazyka.

Slova, která se řeknou v jazycích odlišně, nečinila problém přibližně 95 procentům Slováků. Význam vybraných slovenských výrazů oproti tomu znalo jen nanejvýš 60 procent Čechů. Zatímco slovenštinu znají lépe starší generace Čechů, česká slova znala ve více případech nejlépe nejmladší slovenská generace (do 30 let).

Nejvíce podporovaným možným společným projektem Čechů a Slováků je do budoucna výstavba rychlodráhy mezi Bratislavou a Prahou. Češi i Slováci by si dále přáli spolupráci při pietních aktech, které se týkají československé minulosti, a spolupráci v oblasti kultury, například na televizní a filmové produkci.

Návrat do federace by si přálo pouze 32 procent Čechů a pětina Slováků. Obnovení federace by si v obou zemích přáli nejčastěji lidé ve věku 45 až 59 let.

  • Agentura Median provedla výzkum ve dnech 1. 12. až 9. 12. 2017 na vzorku 1000 respondentů v České republice a 1001 respondentů na Slovensku. Sběr dat probíhal telefonickým dotazováním vyškolenými operátory. Výzkum je reprezentativní pro populaci České republiky starší 18 let podle základních sociodemografických proměnných (pohlaví, kraj, věk, vzdělání, velikost místa bydliště). Náhodná statistická odchylka činí +/-1,5 procentního bodu u postojů, které zastává 5 % respondentů, až +/-4,5 procentních bodů u postojů, které zastává 50 % respondentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
08:22Aktualizovánopřed 41 mminutami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
16:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 1 hhodinou

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
14:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSečteno: Olomoucký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 21. července se věnoval Olomouckému kraji.
před 2 hhodinami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 6 hhodinami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.