Jako správné hodnotí rozdělení Československa spíš Slováci. I když podle nich více získali Češi

Zatímco Češi vnímají rozdělení Československa primárně jako rozdělení federace, Slováci události z roku 1993 popisují častěji jako vznik nového státu. Většina Slováků také rozpad společného státu hodnotí jako správný, i když si častěji myslí, že víc tím získali Češi. Vyplývá to z výzkumu agentury Median, který připravila pro Českou televizi a RTVS.

Rozpad Československa je v Česku a na Slovensku popisován z rozdílné historické perspektivy. Zatímco většina Slováků (63 procent) spontánně mluví o vzniku samostatného státu, většina Čechů (53 procent) to spíš bere jako rozpad federace.

Bylo podle Vás rozdělení Československa v roce 1993 správné?
Zdroj: Median

Jenom 19 procent Čechů rozdělení vnímá jako vznik nového státu. V Česku je také výrazně více respondentů než na Slovensku, kteří si datum 1. ledna 1993 s ničím nespojují.

Co se stalo 1. ledna 1993? (spontánní odpověď)
Zdroj: Median

Vnímání této události výrazně souvisí s věkem. Mladší respondenti v obou zemích ji častěji popisují jako vznik samostatných republik.

Jako správné pak rozdělení federace hodnotí 42 procent Čechů a 57 procent Slováků. V obou zemích se k pozitivnímu hodnocení kloní častěji mladší lidé.

Získali rozdělením Československa více Češi nebo Slováci?
Zdroj: Median

Na Slovensku přitom převládá názor, že rozdělením více získali Češi než Slováci. V tuzemsku je častější mínění, že z rozdělení vyšly obě země stejně.

Obě naše země na tom evidentně a jasně vydělaly. Já myslím, že o tom není sporu. A bez mandátu bych za Česko řekl z mého vnějšího pohledu, že Slovensku to prospělo více než nám tady v České republice.
Václav Klaus

Je proto logické, že Slováci si méně často než Češi myslí, že jejich samostatný stát je proti porevolučnímu Československu ekonomicky silnější. Zatímco na Slovensku tvrdí, že hospodářsky posílili, necelá čtvrtina lidí, v tuzemsku je názor lehce nadpoloviční. Podobně si obyvatelé Česka častěji myslí, že je jejich stát lépe schopný hájit své zahraniční zájmy.

Jak byste hlasovali v hypotetickém referendu o rozdělení federace?
Zdroj: Median

Slováci zase proti Čechům výrazně častěji označují samostatný stát za přirozenější a jsou schopni se s ním ztotožnit lépe než s federací. Obě národnosti se pak shodují, že rozdělené státy jsou demokratičtější a s rovnějšími příležitostmi.

Pouze v jednom ohledu se oba národy shodnou, že na tom bylo lépe Československo, a to ohledně známosti v zahraničí.

Proč se společný stát rozpadl? Lidé ukazují na Klause s Mečiarem

Hlavním důvodem pro rozdělení pak zřejmě nebyl spor o pomlčku v názvu země. Jako nejsilnější důvody pro rozpad nejsou vnímány ani touhy po národním státě. Nejvýš se v průzkumu umístily politické ambice tehdejších politiků Václava Klause a Vladimíra Mečiara, kteří působili jako předsedové jednotlivých vlád. Politický rozměr uvedlo přes sedmdesát procent Čechů a přes osmdesát procent Slováků.

Samostatnost se však umístila jako druhý nejčastější důvod. Mezi další často vnímané důvody patří nespokojenost Slováků s postavením ve federaci, ekonomická nerovnost a centralizace důležitých úřadů v Praze. Slováci všem těmto důvodům dávají vyšší váhu. Zmíněná pomlčková válka je zase jedním z důvodů, které častěji uváděli Češi.

Vztahy se zlepšují, ve znalostech druhého národa vedou Slováci

Vztahy Čechů a Slováků hodnotí oba národy pozitivně, ale celkově mírně lépe Slováci než Češi. Ve srovnání s dobou před rozpadem pak vnímají současné vztahy oba národy o něco lépe. Slováci pak mají o Česku mnohem lepší znalosti než Češi o Slovensku. To se projevuje jak v otázkách, které se týkají politiky nebo geografie, tak i v případě jazyka.

Slova, která se řeknou v jazycích odlišně, nečinila problém přibližně 95 procentům Slováků. Význam vybraných slovenských výrazů oproti tomu znalo jen nanejvýš 60 procent Čechů. Zatímco slovenštinu znají lépe starší generace Čechů, česká slova znala ve více případech nejlépe nejmladší slovenská generace (do 30 let).

Nejvíce podporovaným možným společným projektem Čechů a Slováků je do budoucna výstavba rychlodráhy mezi Bratislavou a Prahou. Češi i Slováci by si dále přáli spolupráci při pietních aktech, které se týkají československé minulosti, a spolupráci v oblasti kultury, například na televizní a filmové produkci.

Návrat do federace by si přálo pouze 32 procent Čechů a pětina Slováků. Obnovení federace by si v obou zemích přáli nejčastěji lidé ve věku 45 až 59 let.

  • Agentura Median provedla výzkum ve dnech 1. 12. až 9. 12. 2017 na vzorku 1000 respondentů v České republice a 1001 respondentů na Slovensku. Sběr dat probíhal telefonickým dotazováním vyškolenými operátory. Výzkum je reprezentativní pro populaci České republiky starší 18 let podle základních sociodemografických proměnných (pohlaví, kraj, věk, vzdělání, velikost místa bydliště). Náhodná statistická odchylka činí +/-1,5 procentního bodu u postojů, které zastává 5 % respondentů, až +/-4,5 procentních bodů u postojů, které zastává 50 % respondentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 12 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...