Praha - Jedni ze symbolů socialismu v Československu Miloš Jakeš a Vasil Biľak slaví. Oba patřili mezi ty politiky, o nichž se mluvilo takřka všude. Jakešův „kůl v plotě“ si lidé pouštěli pro pobavení a se jménem Biľak si zase mnozí vybaví heslo „Lepší boty od Bati než sako od Biľaka“. V sedmdesátých letech dokonce koloval oblíbený žert, který popisoval Biľaka jako mizerného krejčího, neboť prý měl na výučním listě napsáno: „Nepouštět na saka.“
Politikům se nicméně příliš často nestává, aby jejich projevy zlidověly, a byly tak zdrojem vtipů. Miloši Jakešovi se to podařilo, i když on sám z toho velkou radost neměl. Do paměti většiny občanů se zapsal především svými tragikomickými řečnickými výkony. Záznam jeho vystoupení před komunistickými funkcionáři v Červeném Hrádku na Plzeňsku z července 1989 koloval mezi lidmi a Jakeš se tak stal nechtěnou komediální hvězdou. Místy zmatený a místy až bezelstně upřímný projev, v němž mimo jiné apeloval na to, aby komunisté získali podporu obyvatel a nezůstali sami „jak kůl v plotě“, byl pro mnohé Čechy i Slováky signálem, že vládnoucí režim není tak silný, jak se tvářil při rozhánění opozičních demonstrací.
S myšlenkou socialismu se Jakeš nerozloučil ani po letech. Stále věří, že k převratu v roce 1989 nebyly věcné důvody. „Ekonomika fungovala, životní úroveň byla dobrá,“ prohlásil Jakeš v rozhovoru pro Týden, dvacet let po listopadu. Podle Jakeše se socialismus určitě vrátí, bývalý politik uvedl, že souhlasí s výrokem německé komunistky Rosy Luxemburgové: „Buď socialismus, nebo krach světa.“
Jakeš: Gorbačov byl zrádcem tisíciletí
Podnět k listopadovému převratu dala podle Jakeše „ta nešťastná Gorbačovova přestavba“. „Rukama vedení Komunistické strany Sovětského svazu byl zlikvidován socialismus v Evropě…,“ tvrdil Jakeš. „Porážka socialismu je dílem Gorbačovovy zrady a tlaku mezinárodních nepřátelských kapitalistických sil. Disidenti a všichni okolo, to bylo jen páté kolo u vozu,“ zdůraznil Jakeš v jednom ze svých polistopadových rozhovorů.
Jakeš, který se přiklonil na stranu konzervativních sil, podílel se pak na normalizačních čistkách a v 80. letech sám sebe prezentoval jako stoupence Gorbačovových reforem. Jeho politická kariéra vyvrcholila v prosinci 1987, kdy se stal nástupcem Husáka. Jakešův překvapivý nástup však byl spíše výsledkem vnitrostranických her a měl zabránit, aby se k moci dostal tehdejší federální předseda vlády Lubomír Štrougal. Po listopadových událostech roku 1989 musel Jakeš odejít, v prosinci 1989 byl pak dokonce ze strany vyloučen a pak odešel z politiky úplně.
V dalších letech musel čelit obvinění z vlastizrady, které se podle obžaloby dopustil tím, že se 22. srpna 1968 zúčastnil na sovětském velvyslanectví v Praze jednání o vytvoření tzv. dělnicko-rolnické vlády (jež měla nahradit tehdejší zákonnou vládu) a souhlasil, že se stane jejím členem. V červnu 2003 jej však vrchní soud obžaloby zprostil.
Biľak: Kterou vlast jsem zradil, socialistickou?
Období agónie a následný pád komunistického zřízení v Československu v listopadu 1989 se nepojí jen s Jakešem, který dnes slaví 90. narozeniny, ale i s Biľakem, jemuž v neděli bude ještě o pět let více. Biľak čekal 11 let na to, až slovenská prokuratura upustí od jeho trestního stíhání v souvislosti s takzvaným zvacím dopisem z roku 1968. Rozhodnutí prokuratury znamenalo, že případ dopisu, kterým představitelé protireformního křídla KSČ vybídli sovětského vůdce Leonida Brežněva k intervenci v Československu, se definitivně uzavírá.
„Když mě odsoudí, ve vězeňské cele vydržím možná jeden měsíc. Ani bych se nesnažil, aby to bylo víc. Svůj život jsem prožil čestně, slovenský lid ani socialistické Československo jsem nikdy a ničím nepoškodil.“ Tak Biľak reagoval na fakt, že mu hrozí trestní stíhání. A v jiném rozhovoru lze najít i takovýto komentář: „Nedokážu si představit, kterou vlast jsem zradil. Socialistickou vlast? Málo jsem bránil socialismus?“
„Jestli jsem zradil vlast, mohla to být jedině vlast socialistická. Budou mě soudit socialističtí soudci? Jak mě mohou soudit ti, kteří socialismus bourali?“ vrtěl nevěřícně hlavou.
Vasila Biľaka, který je označován za jednoho z iniciátorů okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968, slovenská prokuratura chtěla obžalovat z vlastizrady a trestných činů spadajících pod zákon na ochranu míru, z porušování závazných pravidel hospodářského styku a z ohrožení devizového hospodářství.
Sám Biľak listopad 1989 prožíval „jako matka, která vidí, jak jí před vlastníma očima zabíjejí její dítě“. „Lepší zřízení než socialismus neznám a současnost mi to jenom potvrzuje. Velké ideje nemohou padnout, ty budou žít věčně. Pronásledováním se ještě více upevňují,“ tvrdil v jednom ze svých rozhovorů s tím, že on skutečně věří v renesanci socialismu.
