Praha – U Ústavního soudu (ÚS) nyní leží už tři stížnosti na prezidentskou amnestii. Odborníci se ale zatím neshodují v tom, zda mohou ústavní soudci vůbec amnestii přezkoumávat, případně rušit. Zákon jim tuto pravomoc nepřiznává. Podle ústavního právníka Marka Antoše by jedinou schůdnou cestou ke zrušení amnestie bylo, kdyby se vzbouřili Nečasovi ministři, protože o amnestii dopředu nevěděli.
„Pokud by vláda jako celek přehlasovala svého předsedu a obrátila se na ÚS v kompetenčním řízení,“ naznačil hypotetickou variantu zrušení amnestie ve Studiu ČT24 Antoš, „vláda by vyvolala spor s prezidentem o tom, že zasáhl do sdílené kompetence, která spolu s ním náleží i vládě, a namítla by, že s ní věc nebyla předem projednána,“ dodal.
Antoš tak reagoval na návrh Městského soudu v Praze, sepsaný soudcem Kamilem Kydalkou, podle kterého je amnestie v rozporu s ústavou, protože ji předem neprojednala vláda. Premiér Petr Nečas (ODS) amnestii kontrasignoval, a tím zavázal vládu k odpovědnosti. „Podpis premiéra zavazuje celou vládu, a je tedy namístě požadovat projednání takové věci na zasedání vlády, byť informace o takovém jednání z pochopitelných důvodů nemusí být před vyhlášením amnestie veřejná,“ stojí v návrhu. „Můj názor je, že tento problém nevede k protiústavnosti,“ nedává Antoš Kydalkovu návrhu příliš šancí.
Jiří Hřebejk, ústavní právník:
„On (Kydalka) to opírá o článek 95 odstavec 2, tam stojí, že jestliže soud je přesvědčen, že zákon, který má být aplikován, je v rozporu s ústavním pořádkem, má přerušit své řízení a předložit věc ústavnímu soudu, ale je nepochybné, že amnestie není zákon.“
Ani další odborníci na české právo, Jan Kysela a Jan Bárta, se nedomnívají, že by byl důvod k neplatnosti amnestie to, že premiér věc neprojednal se svými ministry. Podle Kysely je zcela na premiérovi, jestli řeší návrh prezidenta se svými poradci, vládou, nebo nikým.
Tejc: Jestli Nečas překročil pravomoce, měl by rezignovat
Skutečnost, že amnestii zřejmě předem neprojednávala vláda, nicméně kritizoval nedávno také předseda ÚS Pavel Rychetský. Podle něj se tak prezident Václav Klaus s premiérem Nečasem nedržel dlouholetých zvyklostí. Šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc označil návrh městského soudu za zajímavou právní argumentaci. Pokud se podle Tejce ukáže, že si měl Nečas vyžádat souhlas vlády předtím, než amnestii spolupodepsal, pak není možné, aby byl dál premiérem. „Jediná možnost by pro něj byla rezignace na post předsedy vlády,“ řekl Tejc.
A co na to samotní ministři? Například ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) se domnívá, že amnestie je výsadním právem prezidenta, ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) si myslí, že alespoň místopředsedové vlády mohli být informováni dopředu.
Sám Nečas ke Kydalkově návrhu řekl, že případné rozhodnutí ÚS o neústavnosti nynější amnestie by zpochybnilo i obě starší amnestie a případy, kdy v minulosti stejným způsobem předseda vlády kontrasignoval rozhodnutí prezidenta.
Další úskalí - amnestie není zákon
Odborníci na ústavní právo zmiňují i další důvody, proč návrh městského soudu podle nich nemá přiliš šancí na úspěch. Podle Aleše Gerlocha z PF UK nemusela být věc předem projednána vládou. Podobně jako Antoš také poukázal na další diskutovanou věc - a to, že amnestijní rozhodnutí není zákonem. „Soud může přerušit řízení a obrátit se na Ústavní soud, pokud má zato, že zákon, podle kterého má rozhodovat, odporuje ústavnímu pořádku. Ale amnestijní rozhodnutí prezidenta není zákonem. Je vůbec otázkou, jakou má přesně povahu,“ dodal Gerloch.
Opět protesty a debaty o velezradě
Proti amnestii se dnes odpoledne protestovalo na pražském Klárově, kde se sešli Mladí sociální demokraté. Podle redaktorky ČT Lady Kolovratové jich dorazilo zhruba třicet. S sebou měli transparenty, na kterých byla například jména lidí, kterých se týká nejvíc diskutovaný článek dvě Klausovy amnestie ohledně zastavení dlouhotrvajících trestních stíhání. Žádali také, aby Nečas podal demisi.
Protikorupční aktivista Karel Janeček dnes také navrhl Senátu, aby zvážil kvůli amnestii podání žaloby na Klause pro velezradu. Uvedl to dnes server Aktuálně.cz s tím, že k Janečkovu návrhu se připojilo 17 organizací, zejména občanských iniciativ.
S možností obvinit Klause z velezrady si už dříve pohrávali někteří senátoři, kteří navrhli ÚS zrušit část amnestie o zastavení trestních stíhání. Předseda senátního ústavněprávního výboru Miroslav Antl ale poukázal na to, že trestem za velezradu by byla ztráta prezidentského mandátu, který Klausovi za půldruhého měsíce stejně skončí. Obdobně dnes reagoval i Tejc, podle kterého by případná žaloba pro velezradu neměla příliš šancí.
Kromě návrhu 30 senátorů se na ÚS obrátil v lednu i aktivista Phillip Janýr. Žádá zrušení amnestie kvůli údajnému rozporu se základy demokratického právního státu. Je možné, že návrh senátorů ÚS spojí s dnešním návrhem městského soudu. Rozhodovat o nich bude plénum ÚS, tedy sbor všech soudců.
