Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), která loni v létě za velkých politických kontroverzí sloučila dva elitní policejní útvary pod jednu střechu, už otevřela padesát nových případů. Špičky tuzemské prokuratury, které proti spěšným změnám v policejním sboru protestovaly, ovšem dosud nechtějí práci NCOZ komentovat.
Jak funguje policejní centrála? Žalobci jsou v komentářích zdrženliví
UDÁLOSTI: Policejní centrála už otevřela padesátku nových případů (zdroj: ČT24)
NCOZ vznikla od 1. srpna sloučením protimafiánského Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK), známějšího jako protikorupční policie.
Vznik střechového policejního útvaru, který špičky bezpečnostního sboru oznámily počátkem léta, tehdy vyvolal bouři na tuzemské politické scéně a vládu přivedl do nejhlubší koaliční krize během jejího působení. Zástupce hnutí ANO a ministr spravedlnosti Robert Pelikán hrozil demisí, Andrej Babiš kritizoval „rozprášení“ ÚOOZ vedeného Robertem Šlachtou – a když Šlachta u policie spolu s dalšími sedmnácti členy sboru skončil, uplatnění našel ve vedení celní správy.
Olomouc bez zkušenosti
Změny, jimiž se dosud zabývá i sněmovní vyšetřovací komise, budily nevoli u vrcholných představitelů tuzemské prokuratury. Namítali, že přestavba jednotek, se kterými spolupracují při řešení vážných trestných činů, měla být s žalobci konzultována. A i když ke konzultacím následně došlo (vznik centrály se kvůli nim o měsíc odložil), jsou státní zástupci zdrženliví i nyní.
„Já mám nějaké informace, jak NCOZ funguje, nicméně pokud tyto budu říkat na kameru a na veřejnosti, tak je chci mít podepřeny pořádnými čísly,“ prohlásil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Stejně neurčitá je i pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, jejíž zastupitelství dozoruje jednadvacet z padesátky nových případů, kde NCOZ už zahájila úkony trestního řízení. „Jak tyto trestní věci dopadnou, jaký budou mít další osud, to je samozřejmě plně v rukách tohoto policejního orgánu, na jakékoli hodnocení je příliš krátká doba,“ řekla.
Nulové zkušenosti pak mají žalobci z Olomouce. „Náš úřad s NCOZ zatím žádnou zkušenost nemá, protože na nás žádná nová kauza vyhledaná tímto novým policejním útvarem nepadla,“ uvedl vrchní státní zástupce Ivo Ištvan.
„Pracujeme i nadále na těch nejzávažnějších kauzách, ale ne vždycky musí mít dozor vrchního státního zastupitelství,“ reagoval ředitel NCOZ Michal Mazánek a policejní prezident Tomáš Tuhý dodává: „Státní zástupci, ať už z úrovně nejvyššího, tak vrchního státního zastupitelství se s tímto krokem (s reorganizací) ztotožnili a další fázi – finální architekturu – jsme společně komunikovali.“
Osm set kriminalistů, pět sekcí a podstav
Vedení policie věří tomu, že nový útvar bude z jednoho místa bojovat proti zločinu efektivněji, a Národní centrála proti organizovanému zločinu tak nyní sdružuje osm stovek policistů v pěti sekcích:
- sekce hospodářské kriminality
- sekce extremismu a terorismu
- sekce organizovaného zločinu
- sekce kyberkriminality
- sekce finanční kriminality
Poslední zmíněná sekce je součástí daňové Kobry a v podstatě nahrazuje finanční policii. „Specializuje se na zajišťování výnosů a zejména legalizaci výnosů z trestné činnosti,“ doplnil náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii a vyšetřování Jaroslav Vild.
O vzniku finanční policie se uvažovalo ještě před zahájením fungování nové centrály, plány na její obnovení v minulosti vyzdvihl prezident Miloš Zeman. Finanční policie v Česku v minulosti fungovala dva roky, činnost ukončila na konci roku 2006.
Jak dodává ředitel centrály Mazánek, momentální stavy nejsou dostatečné, centrále podle něj chybí sedmdesát lidí, což je prý dáno tím, že podstav měl protikorupční i protimafiánský útvar. Cílem je postupně místa zaplnit, centrála potřebuje hlavně získat specialisty pro boj proti kybernetické kriminalitě.
„Tam je deficit znát nejvíce. Pracovníci jsou specifičtí dovednostmi a znalostmi, takže lidé pro tuto sekci se shánějí obtížněji,“ uvedl Mazánek. Posily by měly získat i sekce, které se zabývají extremismem a terorismem, finanční či hospodářskou kriminalitou.
Džihádisté jako hrozba
Další detektivové národní centrály dokončují kauzy, které začaly vyšetřovat už protimafiánský a protikorupční útvar; v čele sekce pro boj proti terorismu tak stojí Jiří Drexler, který se na terorismus specializoval i během svého působení na ÚOOZ.
„Největším problémem pro Českou republiku v současné době, stejně tak pro celou Evropu, jsou cestující džihádisté,“ uvádí s tím, že jeho podřízení zabránili v Česku teroristům nakoupit materiál a vybavení, a navíc zjistili, že se tu islámští radikálové chtěli i léčit. „Takovým věcem se neustále věnujeme a dáváme jim maximální prioritu,“ dodává.