Praha – Tisíc transplantací kostní dřeně má na svém kontě pražský Ústav hematologie a krevní transfúze. Zhoubnými nemocemi kostní dřeně a uzlin onemocní v Česku ročně stovky lidí, často mladých a dětí. Poslední šancí na záchranu života pro ně může být právě transplantace kostní dřeně. Vhodného dárce jim pomáhají najít dva speciální registry dárců, které v Česku působí. Shoda s dárcem však bývá vzácná, odpovídající kostní dřeň se proto pro pacienta někdy hledá po celém světě.
Jak darovat kostní dřeň?
„V našem registru je přes 22 tisíc aktivních dárců, v plzeňském registru je přes 40 tisíc dárců. V registrech jsou uvedeny i štěpy pupečníkové krve, což je naše doména, těch je přes čtyři tisíce,“ uvedla Marie Kuříková, vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk.
I přesto české registry nestačí. Čeští pacienti proto využívají i registry zahraniční. „Tato spolupráce je v rámci zdravotnictví opravdu unikátní, protože je celosvětová. Základní informaci, zda existuje vhodný dárce, máme do 24 hodin. Pak nastává složitější situace, kdy hledáme toho nejvíce vhodného dárce. Snažíme se dodržet lhůtu 1-2 měsíce, aby mohl být pacient operován do tří měsíců,“ vysvětlila Kuříková.
Lékaři se do registrů snaží najít mladé, zdravé, ochotné lidí. Prostřednictvím internetu a jednorázových akcí se snaží oslovovat širokou veřejnost. Kritéria pro vstup do registru jsou věková (18-35 let) a zdravotní. Dárce by měl splňovat kritéria dárce krve. „Omezení je spousta, dárci by neměli užívat trvale léky, trpět zásadními alergiemi a vysokým krevním tlakem. Kritéria jsou stanovena s ohledem na dárce i příjemce, hlavní snahou je samozřejmě dárci neublížit,“ uvedla Kuříková.
image_515350
Pokud máte zájem darovat kostní dřeň, je nejjednodušší se přihlásit na www.darujzivot.cz, kde se s vámi lékaři dohodnou na vstupním vyšetření. Stránky plzeňského registru jsou www.kostnidren.cz, postup je podobný.
„Nezastíráme, že odběr má na dárce jisté nároky. Jsou možné dva způsoby odběru. Buď klasický odběr kostní dřeně z lopaty kyčelní kosti, je to odběr z bederní oblasti pod celkovou anestezií. Dárce nastoupí do nemocnice, druhý den je proveden odběr, třetí den jde domů,“ vysvětlila Kuříková.
Dnes častější způsob odběru je odběr kmenových buněk z periferní krve, který nastává po čtyřdenní stimulaci dárce růstovým faktorem. Předpokladem odběru je totiž uvolnění krvetvorných buněk z kostní dřeně do krve. K tomuto účelu se používají injekce růstového faktoru, který za normálních okolností reguluje množení a růst krvetvorných buněk. Po podání tohoto prostředku se krvetvorné buňky v kostní dřeni dárce pomnoží a vyplaví do krve. Pak následuje ambulantní odběr na specializovaném transfúzním oddělení.
Kostní dřeň
Kostní dřeň je houbovitá tkáň uvnitř kostí. Jsou v ní obsaženy kmenové nebo také krvetvorné buňky. Tyto buňky jsou mateřskými buňkami, ze kterých se vyvíjejí všechny krevní elementy, tedy bílé a červené krvinky a krevní destičky. Bez kostní dřeně a její schopnosti vytvářet a obnovovat zásobu krevních buněk je lidský organismus těžce poškozen a ohrožují ho sebemenší infekce.
GALERIE
videogallery_383314