Praha – Dnešním dnem začíná sbírání podpisů pod petici za zrušení střídání zimního a letního času. Evropská iniciativa Only One Time chce změny času zakázat v rámci celé unie. Potřebuje ale nejméně milion podpisů lidí z EU k tomu, aby se návrhem začaly zabývat unijní orgány. Lhůta na nasbírání podpisů je přesně jeden rok, tedy do konce července 2014.
Iniciativa chce jen jeden čas. Začala sbírat podpisy v celé EU
Letní čas se původně zaváděl s tím, že přinese energetické úspory, což se podle odborníků projevuje jen zanedbatelně. Navíc změna času může citlivým jedincům způsobovat zdravotní problémy, jakými jsou bolesti hlavy a únava. Právě z toho důvodu vznikla iniciativa Pouze jeden čas. „Počítáme, že tak dvacet procent populace jsou lidé, kterým toto střídání času vadí, má zdravotní i psychosomatické potíže, anebo jim prostě vadí, že musí brzy ráno vstávat hlavně na jaře,“ uvedl koordinátor podpisové akce senátor Petr Šilar.
Krátce z historie
Během první světové války v českých zemích platil letní čas od roku 1916 do roku 1918. Vrátil se za 2. světové války a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize. A už to tak zůstalo, pouze s drobnou změnou - do roku 1995 trval letní čas šest měsíců. Od roku 1996 jsme se připojili ke zvyklostem EU a letní čas prodloužili na nynějších sedm měsíců.
V Evropě se dnes letní čas používá ve všech státech Evropy - výjimkou jsou Island, Rusko, Bělorusko a norské ostrovy Jan Mayen a Špicberky.
Zajímavost
A ještě jedna zajímavost: na přelomu roku 1946 zavedlo Československo dokonce i zimní čas - hodiny se posunuly o hodinu dozadu oproti středoevropskému. Byl to světový unikát, nikde jinde nic takového neměli.
Iniciativa doufá, že nutný počet podpisů stihne shromáždit dříve než za jeden rok. Akce bude vyhlašována ve všech státech, předregistrace již začala v Česku i na Slovensku.
Organizátoři podle evropských pravidel potřebují v sedmi zemích unie shromáždit minimální počet podpisů, který je v každém státě odlišný v závislosti na počtu jeho obyvatel. V ČR to představuje 16 500 lidí, na Slovensku kolem 7 500. „Musí to být minimálně v sedmi zemích Evropské unie, počítáme, že to bude v Německu, Polsku, státech Beneluxu a v severských zemích,“ uvedl Šilar. V severských státech by raději ponechali letní čas, naopak na jihu preferují čas zimní.
Za falešné podpisy hrozí pokuta
Svůj podpis mohou zájemci připojit buď na internetových stránkách organizace, nebo prostřednictvím petičních archů, které budou poskytovat dobrovolníci. Senátor připustil, že některé by mohla od registrace odradit nutnost zadat kvůli ověření pravosti podpisu adresu, e-mail, číslo telefonu a číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu. Je to ale nutné kvůli zabezpečení. Za falešné hlasy by totiž iniciativě hrozila od Evropské komise až půlmilionová pokuta.
Podpis pod iniciativu bude možné připojit také prostřednictvím standardních petičních archů. Internetová verze byla zvolena v duchu pravidel EU kvůli tomu, že se podpisy budou shromažďovat v rámci celé unie. Organizátoři k tomu zvolili projekt MojeID s cílem vyhnout se smyšleným nebo neuznatelným podpisům, které vyřadily některé kandidáty z nedávné volby prezidenta.
Šilar ale upozorňuje, že diskuze je teprve na začátku. Reálná změna času by tak nepřišla na pořad dne dříve než za čtyři roky. „Věc je velmi zavedená a kalendáře se podle našich informací dělají tři roky dopředu. Myslím, že to bude ještě chvilku trvat,“ konstatoval.
Letní čas byl v českých zemích zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize a energetických problémů. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců, od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.
GALERIE
videogallery_000236677