Mandátový a imunitní výbor nedoporučil sněmovně, aby vydala poslance KSČM Zdeňka Ondráčka k trestnímu stíhání. Členové výboru tak rozhodli po asi dvouhodinovém jednání, na kterém vyslechli nejen komunistického poslance, ale i vyšetřovatele a státního zástupce. Policisté chtěli Ondráčka stíhat kvůli jeho výrokům vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalu Horáčkovi.
Imunitní výbor se postavil za Ondráčka. Jeho vydání policii sněmovně nedoporučil
2 minuty
Reportáž: Sněmovní výbor nedoporučuje vydat Ondráčka policii
O verdiktu výboru informoval jeho předseda, komunista Stanislav Grospič. Podle člena výboru a pirátského poslance Jakuba Michálka usnesení, které s vydáním nesouhlasí, podpořili vedle komunistů také zákonodárci za hnutí ANO, SPD a také Marek Benda z ODS. Sněmovní plénum rozhodne o Ondráčkově vydání na schůzi, která začne koncem října.
Textař a někdejší uchazeč o Pražský hrad Horáček podal na Ondráčka trestní oznámení kvůli tomu, že ho koncem loňského roku, ještě před prvním kolem volby, nařkl v médiích ze spolupráce s komunistickou Státní bezpečností (StB). Komunista se nechal slyšet, že je Horáček „bývalý vekslák a spolupracovník StB s krycím jménem Sázkař“. Do sněmovny dorazily i anonymní e-maily, které podle kuloárních informací obsahují části spisu o Horáčkovi, který údajně vedla StB.
Horáček ale jakoukoli spolupráci s StB popírá a na Ondráčka podal trestní oznámení pro pomluvu. Policie sice později vyšetřování odložila, státní zastupitelství jí ale případ vrátilo - a policejní žádost následně doputovala před poslanci. Spolu s tím před výborem vypovídal i policista a státní zástupce, každý mluvil zhruba půl hodiny. Pokud sněmovna odmítavé doporučení výboru vyslyší, policisté by mohli Ondráčka případně stíhat až po skončení jeho mandátu zákonodárce.
Grospič: Politici musí snést větší veřejný tlak
Předseda výboru Grospič po jednání - a poslaneckém verdiktu - poukázal na stanovisko Ústavního soudu, podle kterého musí politicky exponované osoby snést větší veřejný tlak. „Pan Horáček byl v té době exponovanou osobou, kandidátem, který vstoupil do politiky,“ uvedl. Mezi většinou členů výboru převládl podle něho názor, že Horáček měl záležitost řešit civilní žalobou.
„Myslím si, že lidé už mají plné zuby lží v politice a toho, jak se navzájem politici obviňují. V tomto případě to bylo pravděpodobně nepravdivě,“ soudí naopak pirátský zástupce Michálek. Pro vydání hlasoval také Marek Výborný (KDU-ČSL), protože z jeho pohledu se na Ondráčkův skutek imunita nevztahuje. „Plénum zpravidla skutečně váží rozhodnutí a doporučení mandátového a imunitního výboru, ale nechci předbíhat. Myslím, že debata o tom ještě bude i v rámci pléna,“ dodal.
„I na základě toho, co jsem se dozvěděla od policejního komisaře a státního zástupce, jsem se rozhodla hlasovat pro vydání,“ dodala poslankyně za ODS Miroslava Němcová.
Podle místopředsedy výboru Petra Gazdíka (STAN) sám Ondráček řekl, že se chce obhájit, přestože o vydání nežádá. „Říkal několikrát, že se chce se obhájit před soudem a myslí si, že tuto při u soudu vyhraje,“ uvedl Gazdík a podotkl, že by byl osobně rád, pokud by sněmovna doporučení výboru nerespektovala.
„Hlasoval jsem nakonec pro vydání, nicméně jdouce na výbor jsem nebyl rozhodnut, jak budu hlasovat. Ten hlavní důvod, proč jsem se rozhodl pro vydání, je to, že se dnes v Česku lež stává prostředkem politického boje, je bohužel běžná v médiích, a pokud se jedná o pomluvu, měla by se postihovat,“ řekl v Interview ČT24 předseda hnutí STAN.
26 minut
Interview ČT24: Lež se stává prostředkem politického boje, míní předseda STAN Gazdík
„Někteří to budou vnímat tak, že poslanec je chráněn imunitou a může si urážet kohokoliv a kdykoliv, což by tak být nemělo,“ dodal Gazdík.
Horáček: Ustavuje se precedens, že jsou poslanci víc než občané
Horáček řekl, že ho rozhodnutí nepříjemně překvapilo. „Jeví se mi, že se tak ustanovuje precedens. Precedens o tom, že je tady 281 lidí, kteří jsou něčím více než zbytek občanů,“ poznamenal. Zdůraznil, že sněmovna ani mandátový výbor nerozhoduje o vině či nevině, což je prací orgánů v trestním řízení a státního zástupce, ale o doporučení o vydání či nevydání.
„Domnívám se, že jestli jsou zákonodárci v něčem jiní než běžní občané, tak v tom, že píší zákony, podle kterých se musíme chovat. A oni by měli být prvními, kteří je dodržují,“ podotkl. Horáček by rád věřil, že poslanci nakonec Ondráčka vydají. „Nedokážu to odhadnout, opravdu nevím. Ale zdá se mi, že co doporučí mandátový a imunní výbor, to sněmovna zpravidla respektuje,“ dodal.
Ondráčkův výrok zazněl v době, kdy v Poslanecké sněmovně probíhal ostrý spor o obsazení křesla předsedy stálé sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. Horáček nedlouho po sněmovních volbách vyzval předsedu vítězného hnutí ANO Andreje Babiše, aby zabránil Ondráčkovu dosazení na tento post.
Ondráček v minulosti působil u policie, v počátcích byl členem pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti. V jeho řadách zasahoval proti demonstrantům během Palachova týdne v lednu 1989.
