Praha – Jeden z nejdéle řešených problémů českého parlamentního dění – omezení imunity zákonodárců – má před sebou další epizodu. V uplynulém týdnu předložil ústavněprávní výbor sněmovny další návrh. Zákonodárci i ústavní soudy by podle něho měli mít ochranu před stíháním pouze do doby, než skončí ve funkci. Poslanci se začnou nejnovějším návrhem zabývat ve druhém a třetím čtení v únoru. Ačkoliv většina politiků je pro plošné omezení imunity, dosud se změnu ústavy ani po několika pokusech nepodařilo od 90. let schválit.
Politici už dlouhá léta v různých obměnách vzkazují veřejnosti, že poslanci a senátoři si mají být před zákonem s občany rovni – nebo alespoň od chvíle, kdy z křesla zákonodárce odejdou. Každý pokus omezit ochranu politiků před stíháním ale zatím skončil nezdarem.
Nejblíže od schválení byl zákon o omezení imunity loni v dubnu. Sněmovnou sice prošel, tehdy ho ale nepodpořilo dostatečné množství senátorů. Pro schválení ústavního zákona tehdy scházely dva hlasy. Senátoři, ale i poslanci poté obratem předložili stejné úpravy znovu. Nyní paradoxně ve sněmovně leží hned dva téměř totožné návrhy. Pokud neprojde ústavním výborem nedávno schválená sněmovní varianta, je v záloze ještě senátní. „Je zcela jedno, který z těch návrhů bude schválen, ale je potřeba tímto způsobem imunitu omezit,“ zmiňuje senátor ČSSD Jiří Dienstbier.
Pod zákon se podepsaly všechny sněmovní strany a přistoupily na to, že imunita by už neplatila doživotně, ale jen po dobu trvání mandátu. Stávajícího poslance či senátora by tedy ke stíhání musela stejně jako dosud vydat příslušná komora parlamentu. Stíhat zákonodárce by policie mohla až po vypršení jeho mandátu ve sněmovně nebo senátu. Obdobně by zákon platil také pro ústavní soudce.
Sněmovna drží průměr skoro 1 vydaného poslance za rok
Od roku 1993 bylo na žádost policie zbaveno imunity 17 poslanců. K nejznámějším případům posledních let patří vydání tehdejšího předsedy poslanců Věcí veřejných Víta Bárty kvůli obvinění z podplácení. Na začátku loňského léta potvrdila sněmovna trestní stíhání bývalého středočeského hejtmana a poslance Davida Ratha. V červenci 2012 přichází o imunitu exministryně obrany Vlasta Parkanová v souvislosti s nákupem dopravních letadel CASA pro armádu.
Poslanci, o jejichž vydání jednal v posledních dvou letech mandátový a imunitní výbor:
3. 9. 2012 David Rath (ČSSD) – Bývalý středočeský hejtman čelil žádosti policistů o vydání ke stíhání v souvislosti s údajnou korupcí při nákupu vybavení do tří středočeských nemocnic. Výbor ho ke stíhání doporučil vydat.
10. 7. 2012 Vlasta Parkanová (TOP 09) – Policie chtěla Vlastu Parkanovou stíhat kvůli tomu, že nenechala zpracovat posudek na cenu letounů. Vznikla údajně škoda 658 milionů korun. Výbor ji ke stíhání doporučil vydat.
12. 6. 2012 Otto Chaloupka (VV) – Mandátový a imunitní výbor nezaujal k Chaloupkově kauze jednoznačné stanovisko, rozhodnutí o vydání tedy bylo plně na poslancích. Ti rozhodli ve prospěch vydání Chaloupky, který čelil podezření z přijímání úplatků od bývalého asistenta.
22. 5. 2012 David Rath (ČSSD) – Mandátový a imunitní výbor doporučil sněmovně, aby potvrdila stíhání poslance Davida Ratha. Policie vinila Ratha z přijetí sedmimilionového úplatku v souvislosti s opravou zámku Buštěhrad.
25. 8. 2011 Vít Bárta (VV) a Jaroslav Škárka – Výbor jednomyslně doporučil sněmovně, aby vydala k trestnímu stíhání předsedu poslanců VV Víta Bártu a nezařazeného poslance Jaroslava Škárku (dříve VV). Policie je chtěla stíhat kvůli podezření z korupce.
25. 3. 2011 Stanislav Huml (VV) – Mandátový a imunitní výbor se k Humlově vydání jednoznačně nevyjádřil. Poslanci následně nevydali Humla k trestnímu stíhání, ač o to v projevu ve sněmovně sám požádal. Policie Humla podezřívala ze zmanipulování posudku nehody.
Výběr starších událostí kolem jednání o imunitě:
- Květen 2006 - Pár týdnů před volbami sněmovna schválila omezení imunity poslanců a senátorů. Nově měl poslanecký mandát chránit jen po dobu výkonu. Senát ale nakonec nejtěsnější většinou hlasů návrh zamítl a začal projednávat vlastní, přísnější variantu omezení imunity.
- Únor 2008 - Sněmovna zamítla senátní návrh, podle kterého měl parlament do budoucna rozhodovat pouze o zatčení svých členů, nikoliv ale o jejich trestním stíhání.
- Červenec 2009 - Vláda Jana Fischera odsouhlasila návrh poslanců Strany zelených omezit imunitu zákonodárců. Poslanci a senátoři by podle zelených měli o imunitu přijít ve všech případech, kdy by překročili zákon. Výjimkou by zůstaly jejich projevy a hlasování v parlamentu.
- Červenec 2010 - Koaliční vláda schválila návrh ústavní novely, která omezuje imunitu – znovu ale jen na dobu mandátu zákonodárců. Pod návrh se podepsali lídři koaličních stran ODS, TOP 09 a VV.
