Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) chce zvýšit hranici škody a tím upravit i limit, kdy je krádež považována za přestupek a kdy už za kriminální čin. Dosavadní hranice je pět tisíc korun, ministr hodlá částku zdvojnásobit. Jeho úřad už na tom pracuje.
Hranice trestného činu má začínat na deseti tisících, plánuje ministr spravedlnosti
Události: Hranice trestného činu má být až 10 tisíc korun (zdroj: ČT24)
Debatu o zvýšení hranice škody u trestného činu hodlá Kněžínek otevřít příští rok. Současná pětitisícová hranice platí od roku 2002, podle ministra je ale s ohledem na inflaci a růst minimální mzdy už zastaralá.
„Když si vezmu poměr mezi minimální mzdou a 5000 korunami tehdy a dnes, tak se mi jeví optimální hranici trestného činu vynásobit dvěma,“ navrhl Kněžínek. V roce 2002 dosahovala minimální mzda 5700 korun, aktuálně je 12 200 korun.
Zvýšená hranice by mohla platit už v roce 2020. Společně s tím by se podle Kněžínka měly zdvojnásobit i další částky, od kterých se odvozuje závažnost škody. Například tzv. škoda velkého rozsahu by nově začínala nikoliv na pěti, ale na deseti milionech korun.
- Škodu nikoli nepatrnou chápe trestní zákoník jako škodu dosahující částky nejméně 5000 Kč. Je to zároveň dělicí hranicí mezi přestupkem a trestným činem.
- Dále trestní zákoník definuje škodu nikoli malou (nejméně 25 000 Kč), větší škodu (alespoň 50 000 Kč), značnou škodu (od 500 000 Kč) a škodu velkého rozsahu (minimálně 5 000 000 Kč).
- Všechny tyto částky by se podle novely, na které nyní pracuje ministerstvo spravedlosti, měly zdvojnásobit.
- Některé činy pod dolní hranicí škody pět tisíc mohou být i v současnosti trestným činem. Například kapsářství, stejně jako vykradení auta nebo chaty, je trestným činem vždy, i když si lupič odnese třeba jen balíček žvýkaček. Klíčové je, že šlo o vloupání. Trestným činem je i to, pokud se pachatel pokusí uchovat si věc násilím, nebo když čin spáchá na věci, kterou má majitel na sobě, třeba peněženku v kapse.
- Naproti tomu krádeže zboží v supermarketech se v drtivě většině považují za přestupek. Nenaplňují totiž další podmínky pro to, aby se jednalo o trestný čin.
- Zdroj: ČT24, Trestní zákoník
Hranice škody by se navíc podle Kněžínka měla navázat přímo na růst minimální mzdy. V legislativním plánu zatím tento bod není, to ale hodlá ministr změnit.
Novelu vítají podle ministra zástupci justice. Výhrady čeká od obcí nebo obchodníků
Podle ministra spravedlnosti je zvýšení hranice jedním z opatření, kterými hodlá stát snižovat zatížení věznic, jež jsou dnes často přeplněné. „Má to velkou podporu v právnické obci, u advokátů, státních zástupců a soudů. Na druhou stranu z toho nebudou mít radost obce, protože věci, které jsou dnes trestní čin, budou spadat do přestupkového řízení. Jenže to je z povahy věci levnější než soud, takže i dopad na veřejné rozpočty bude pozitivní,“ plánuje ministr.
Obce by po zvýšení hranice musely přijmout nové zaměstnance. „Museli bychom zajistit kvalifikované pracovníky tak, abychom byli schopni zahajovat přestupkové řízení ve stanovené lhůtě,“ potvrdil například tajemník úřadu městské části Brno-střed Petr Štika, problém v tom ale nevidí. Ročně teď úřad řeší tři tisíce přestupků.
Největší výhrady tak vůči změně mají provozovatelé obchodů. „Jsou lidé, kteří se živí krádežemi. Takové zvýšení dolní hranice z hlediska trestní odpovědnosti by velmi nelibě nesli majitelé obchodů,“ varuje předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.
Podle ministra spravedlnosti ale posunutí hranice kriminalitu nezvýší. „Zloději se jen přeorientují. Nečekal bych masivní nárůst. Kdo krade už dnes, bude krást i po novele - navíc pokud to dělá soustavně, tak jde o trestný čin bez ohledu na konkrétní škodu. A kdo nekrade, toho si myslím, že zvýšení hranice nesvede,“ domnívá se Kněžínek.
ČSSD je proti, ODS zvýšení hranice škody vítá
Politickou podporu hodlá Kněžínek získat argumentem, že je zbytečné, aby lidé končili ve vězení. „Z toho nic dobrého nepramení. Věznice nejsou ideální zařízení pro někoho, kdo je prvotrestaný. Je vysoká recidiva a klienti, se kterými bude prvotrestaný na cele, ho ovlivní spíš negativně. Kdo nemusí jít do vězení, ten by tam jít neměl,“ myslí si ministr spravedlnosti.
Zvýšení hranice navíc podle něj není tak razantní, jako bylo v roce 2002, kdy se částky zvyšovala o 2,5 násobek. Tentokrát by se hranice měla vynásobit jen dvojkou.
Kněžínek: Hranice trestného činu by se měla zdvojnásobit na 10 tisíc korun (zdroj: ČT24)
Koaliční sociální demokraté se k novele ovšem staví opatrně. „Představím si člověka, který má kolo v hodnotě sedmi tisíc korun. Pro něj to jsou docela velké peníze, určitě by nebyl spokojen s tím, že pro zloděje to bude pouhý přestupek,“ varuje předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.
Pěnežité tresty by mohla vymáhat celní správa
Ministr spravedlnosti Kněžínek v pořadu Týden v politice zopakoval, že část trestných činů by se podle něj měla řešit spíše peněžitým trestem než podmínečným odsouzením. „Měly by to být činy z nedbalosti, třeba pachatelé dopravní nehody s ublížením na zdraví by dostali pokutu, která nebývá malá. Podmínku na sobě totiž fakticky nijak nepocítí, pak udělají hloupost a skončí ve vězení – za jednu nedbalost a jednu hloupost. Zato výchovný účinek u pokuty bude vyšší,“ plánuje ministr.
Vymáhat peněžité tresty by ale podle něj neměly soudy, kterým na to chybí kapacita, a proto se zdráhají tyto tresty udělovat. Pravomoc by měla přejít na celní správu, navrhuje Kněžínek.
„Tím se zvýší efektivita vymáhání, protože to bude dělat někdo, kdo se na to specializuje a má to v popisu denní agendy. S celní správou o tom teď jednáme. Budou na to připraveni, pokud se podaří vyjednat nějaké jejich posílení na úkor našeho oslabení. Tohle chceme předložit na vládu do konce roku,“ dodal ministr spravedlnosti.