Peněžité tresty by mohly snížit počet lidí ve vězení, domnívá se ministr spravedlnosti

Podíl ukládaných peněžitých trestů by se měl zvýšit, shodli se na tiskové konferenci ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Tento alternativní typ sankcí zatím podle nich v Česku nefunguje ideálně, změnit by to mohla připravovaná novela zákona o státním zastupitelství. Během své úterní návštěvy Brna Kněžínek jednal také s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským. 

Video Studio ČT24
video

Tisková konference ministra spravedlnosti a nejvyššího státního zástupce

Podle Kněžínka a Zemana by se častějším ukládáním peněžitých trestů snížil počet lidí ve výkonu trestu.

Nejvyšší státní zástupce Kněžínkovi také představil výsledky práce zastupitelství za uplynulé období.

Podle ministra hovořili o věcech, které se v oblasti státního zastupitelství chystají, tedy o novele zákona o státním zastupitelství. Ministerstvo ji chce zpracovat a předložit v prvním čtvrtletí příštího roku, uvedl Kněžínek. 

Na Západě se peněžité tresty využívají mnohem častěji

Tématem setkání byla také problematika efektivity trestních sankcí. Poměr počtu uložených peněžitých trestů k počtu odsouzených v roce 2017 se přiblížil 15 procentům, v roce 2016 to bylo osm procent. Například v Německu je tento podíl 80 procent, v Polsku 30 až 40 procent.

Podle Zemana by se v České republice také mohl podíl peněžitých trestů zvýšit. „To je další priorita, kterou máme do budoucna společnou. Chceme, aby se peněžité tresty ukládaly ve větší míře než v současné době,“ řekl.

Kněžínek uvedl, že se tak může snížit počet lidí ve výkonu trestu. „Tento alternativní trest funguje na Západě poměrně dobře,“ upozornil ministr. Změnit by to měla podle něj projednávaná novela zákona.

Kněžínek jednal také s předsedou Ústavního soudu

Ministr Kněžínek v úterý odpoledne poprvé po uvedení do funkce navštívil také Ústavní soud, kde jednal s jeho předsedou Pavlem Rychetským. Ten po schůzce přivítal, že vláda kromě zvažovaného ústavního zákona o obecném referendu nechystá změny ústavy.  

Pokud by v Česku skutečně vznikla nová právní úprava obecného referenda, Ústavní soud by mohl podle Kněžínka dostat novou pravomoc a přezkoumávat před hlasováním ústavnost pokládané otázky.

Kněžínek soudcům přiblížil také další připravované změny v oblasti legislativy. Rychetský připomněl, že Ústavní soud nedává připomínky k návrhům zákonů v legislativním procesu. Později ale může přezkoumávat jejich ústavnost, pokud ji někdo zpochybní.