Páteční podpis dohod o vyrovnání státu s církví na Pražském hradě otevřel cestu k dosud nemyslitelným rekonstrukcím. Jen s malou nadsázkou se hovořilo o „staveništi“ na Hradě. Začnou opravy dosud sporných budov, ať už těch, které dostala církev zpět, nebo těch, které ne.
Hrad, nebo staveniště? Začne oprava budov, které církev dostala, i těch, které ne
UDÁLOSTI: Na Pražském hradě začnou opravy objektů restituovaných i nevrácených (zdroj: ČT24)
Tím, že Správa Pražského hradu vydala církvi tři objekty, a ta se naopak vzdala nároku na sedm dalších, se otevřela cesta k nutným opravám v budovách, které původně chtěla církev vrátit. Sama se zavázala, že do pěti let rekonstruuje navrácený Jiřský klášter a Nové probošství. Nic by se nemělo změnit jen na kostele Všech svatých. Bez oprav se obejde také bazilika sv. Jiří, která zůstává státu, ten se však s církví dohodl na společném využívání.
Klášter sv. Jiří: Návrat k umění
Arcibiskup pražský Dominik Duka dal najevo, že chce, aby nejstarší ženský klášter v českých zemích, jehož založení šlo ruku v ruce se zřízením pražského biskupství, opět sloužil umění. Dříve jeho prostory využívala Národní galerie, ale kvůli špatnému stavu sbírky odstěhovala.
Ještě před nadcházející rekonstrukcí by ale klášter měl posloužit jako výstavní prostor – změně vlastníka navzdory. „Od května tady bude probíhat výstava, která se bude vztahovat k výročí narození Karla IV. Bude dětem představovat architekturu v době Karla IV.,“ popsal mluvčí Správy Pražského hradu David Šebek.
Podle Dominika Duky by prostory starého kláštera měly v budoucnu sloužit jako arcidiecézní muzeum. „Počítá se s tím, že zde bude sídlit arcidiecézní muzeum, stálé expozice věnované duchovním dějinám českého národa a že bude vybudován prostor pro dočasné výstavy sakrálního umění,“ uvedl kardinál.
Historie svatojiřského kláštera je úzce propojená s románskou bazilikou svatého Jiří, jednou z nejvýznamnějších církevních památek Česka. Na rozdíl od kláštera se na ni ale dohoda církve a Hradu nevztahuje.
Svatojiřský kostel, druhý nejstarší v Praze, založil v roce 920 kníže Vratislav I. O pět let později v něm byly uloženy ostatky kněžny Ludmily, babičky svatého Václava a první české mučednice. Při založení kláštera v roce 973 došlo k přestavbě kostela na trojlodní baziliku v raně románském slohu. V hlavní lodi kostela jsou umístěny náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců.
V období raného baroka kostel získal výrazné červené průčelí, a přestavby se dočkal také celý klášter. Začátkem 18. století byla ke kostelu připojena barokní kaple svatého Jana Nepomuckého. Za vlády Josefa II. klášter přechodně sloužil armádě. Posléze prošel rekonstrukcí s cílem navrátit mu románskou podobu. Stavební úpravy z let 1969 až 1975 klášter upravily pro expozici starého českého umění Národní galerie.
Bazilika svatého Jiří
Na proboštství nikdo nesáhl od roku 1989
Jestliže prostory kláštera sv. Jiří sužuje vlhkost a celkově špatný stav objektu, ještě akutnější je stav Nového probošství. Dominik Duka sice představil jeho slavnou budoucnost, kdy by v budově měla sídlit metropolitní kapitula, kapitula Všech svatých a navíc i metropolitní církevní soud pražské arcidiecéze. Navíc by se zde mohly konat přednášky a koncerty. Zatím je ale uvnitř především plíseň na stěnách a zanedbaný interiér.
„Je to způsobené tím, že Nové probošství se nachází ve stavu, v jakém bylo v roce 1989, kdy ho převzala kancelář prezidenta republiky,“ poukázal David Šebek. Opravit budovu od té doby podle něj nebylo možné, protože se stala předmětem soudního sporu.
Soubor novogotických domů (čp. 34, 35 a 36) leží na severní straně náměstí U Svatého Jiří. Jsou známy také jako Nové proboštství. Vyrostly kolem roku 1880 podle projektu architekta Josefa Mockera na místě původní renesanční zástavby. V 80. letech minulého století byly upraveny na restaurace a jídelnu pro pracovníky prezidentské kanceláře.
Nové proboštství
Hrad jako věčné staveniště
Opravy by měly začít i na budovách, které státu zůstávají a církev se nároku na ně vzdala. „Vítám dohodu, která umožní Správě Pražského hradu opravit a provozovat sedm objektů,“ poznamenal prezident Zeman po pátečním podpisu dohod.
Stavební práce na Pražském hradě ale nebudou žádnou novinkou. Jen za tři roky, kdy je „hradním pánem“ Miloš Zeman, se podařilo dokončit novou fasádu v západní části Hradu i opravu jízdárny na Pohořelci. Na prvním nádvoří také byly vyměněny půlstoleté dřevěné vlajkové stožáry. Zachovaly však původní podobu navrženou Jože Plečnikem.