Praha - Od 1. ledna má horská služba konečně pravidla, podle kterých může fungovat. Jenže novela zákona o cestovním ruchu v podstatě jen popisuje to, co dosud horští záchranáři dělali, a nedává jim žádné další pravomoci, nemohou například vykázat opilé či nebezpečné lyžaře ze sjezdovky nebo třeba vyžadovat povinné nošení helem.
Na zákon, který by upravil jejich práci, přitom horští záchranáři čekali několik let. Nakonec zákonodárci narychlo přijali přílepek, který konečně horské službě dává oficiální statut. Tím ovšem jejich práce skončila. Záchranáři stále nemohou například potrestat člověka, který z nedbalosti spustí záchrannou akci nebo někoho zraní.
Záchranáři jen doporučují, konat nemohou
„Stejně jako v minulosti jen doporučujeme. Jestliže se návštěvník rozhodne naše doporučení neuposlechnout, jestliže ho nesplní, tak je samozřejmě vymahatelnost velmi problematická,“ zdůraznil náčelník Horské služby Krkonoše Adolf Klepš. Jen v průběhu loňské sezóny ošetřila horská služba téměř osm tisíc zraněných lidí. Přibližně polovinu tvořili lyžaři a čtvrtinu snowboardisté.
Záchranáři zároveň nestojí o stejné pravomoci, jako má například policie. „My bychom potřebovali mít možnost vykázat toho člověka, který je vyloženě nebezpečný pro provoz, a ne abychom vybírali pokuty,“ vysvětlil náčelník Horské služby Boží Dar Rudolf Chlad.
(Nejen) lyžařské desatero, pravidla sjezdovek
Horská služba navíc nemůže přikázat používání helem u dětí nebo zakázat popíjení alkoholu na sjezdovkách. Přilby jsou přitom v Itálii nebo některých regionech Rakouska pro děti povinné. Lyžaři v Česku taková pravidla, i když zatím nezávazná, mají také. Takzvané desatero vychází z pravidel Mezinárodní lyžařské federace. „U nás je podáváno populární formou. To znamená formou obrázků, které jsou srozumitelné jak cizozemci, tak samozřejmě i dětem,“ říká o desateru Klepš.
Desatero pro chování na sjezdových tratích
1. Ohled na ostatní lyžaře - každý lyžař nebo snowboardista se musí neustále chovat tak, aby neohrožoval nebo nepoškozoval někoho jiného.
2. Zvládnutí rychlosti a způsobu jízdy - každý lyžař nebo snowboardista musí jezdit s přiměřeným odstupem a s ohledem na vzdálenost, na kterou vidí. Svou rychlost a svůj způsob jízdy musí přizpůsobit svému umění, terénním, sněhovým a povětrnostním poměrům, jakož i hustotě provozu.
3. Volba jízdní stopy - lyžař nebo snowboardista přijíždějící zezadu musí svou jízdní stopu zvolit tak, aby neohrožoval lyžaře jedoucího před ním.
4. Předjíždění - předjíždět se může seshora nebo zespodu, zprava nebo zleva, ale vždy jen s odstupem, který poskytne předjížděnému lyžaři či snowboardistovi pro všechny jeho pohyby dostatek prostoru.
5. Vjíždění a rozjíždění - každý lyžař nebo snowboardista, který chce vjet do sjezdové tratě nebo se chce po zastavení opět rozjet, se musí rozhlédnout nahoru a dolů a přesvědčit se, že to může učinit bez nebezpečí pro sebe a pro ostatní.
6. Zastavení - každý lyžař nebo snowboardista se musí vyhýbat tomu, aby se zbytečně zdržoval na úzkých nebo nepřehledných místech sjezdové tratě. Lyžař nebo snowboardista, který upadl, musí takové místo uvolnit co nejrychleji.
7. Stoupání a sestup - lyžař nebo snowboardista, který stoupá nebo sestupuje pěšky, musí používat okraj sjezdové tratě.
8. Respektování značek - každý lyžař nebo snowboardista musí respektovat značení a signalizaci.
9. Chování při úrazech - při úrazech je každý lyžař nebo snowboardista povinen poskytnout první pomoc.
10. Povinnost prokázání se - každý lyžař nebo snowboardista, ať svědek, nebo účastník, ať odpovědný, nebo ne, je povinen v případě úrazu prokázat své osobní údaje.
Desatero FIS pravidel bezpečného chování na sjezdových tratích v obrazové podobě lze najít zde.
