Čerstvé údaje ministerstva zdravotnictví ukazují, že statisíce obyvatel tuzemských velkých měst obtěžují nadlimitní hodnoty hluku. Zvukové znečištění v noci je dokonce ještě výraznější než ve dne, kdy by hluk podle Světové zdravotnické organizace neměl překonat čtyřicet decibelů, mnohdy se ale pohybuje nad padesáti. Zdravotníci upozorňují, že může způsobit poruchy spánku i vyšší krevní tlak.
Hlučná republika. Překročené decibely ruší spánek statisíců Čechů
Reportáž: Hluk ruší spánek Čechů (zdroj: ČT24)
Poškození sluchu hlukem se dá při velké míře zjednodušení rozdělit na dvě kategorie. První z nich představuje jednorázové působení zvuku o vysoké intenzitě, který působí krátkodobě a podle otorhinolaryngologa z motolské nemocnice Jana Boučka ničí struktury vnitřního ucha.
Příkladem tohoto silného dopadu může být například výstřel z pistole, potažmo hluk vydaný ranou, který v lidském uchu poškodí vláskové buňky. „Po působení hladiny, která přesahuje sto decibelů, prakticky nevratně odumřou,“ podotýká Josef Syka z Ústavu experimentální neurologie Akademie věd. V případě hladiny hluku nad 120 decibelů pak lékaři hovoří o hrozbě akutního akustického traumatu.
Druhým typem je dlouhodobé působení hluku – toho velkého, který je typický například ve stavebnictví nebo v průmyslu, i toho nižšího. „Efekt se objeví až v pozdějším věku, třeba za několik let, kdy tito lidé mají obrovské potíže s tím, že špatně rozumějí řeči, pokud je v nějakém hlukovém pozadí,“ popisuje lékař Syka dopady dlouhodobého pobytu v hlučném prostředí.
Hluk navíc může poškozovat kvalitu spánku, kardiovaskulární systém nebo schopnost učení u dětí. „I na EEG bylo zjištěno, že dochází k poruchám spánku, i když si to člověk neuvědomuje. Dochází i ke zvýšení tlaku,“ doplňuje ORL specialistka z pražské Všeobecné fakultní nemocnice Lucie Rathová.
Intenzita zvuků
Nechtěná zvuková kulisa
Aktuální šetření ministerstva zdravotnictví přitom ukazuje, že jsou právě dlouhodobému působení nadměrného hluku vystaveny statisíce Čechů, a to i ve spánku. Vyplývá to aspoň z hlukové mapy (s hodnotami za rok 2017), kterou resort zveřejnil v minulém týdnu.
Podle ministerských údajů spí v nadměrném hluku devět z deseti obyvatel Brna, Plzně, Prahy, Olomouce, Ostravy, Teplic i Ústí nad Labem. Například na ostravských Svinovských mostech pak hodnoty přes den přesahují sedmdesát decibelů, v pražské Legerově ulici jde i o pětasedmdesát decibelů.
Pro srovnání: hladina hluku ve velmi klidném pokoji se pohybuje mezi dvaceti a třiceti decibely, domácí elektronika v pokoji dosahuje až šedesáti decibelů, osobní auto v městském provozu hlučí na hladině mezi sedmdesáti a osmdesáti decibely. Hluk rockového koncertu se pohybuje mezi 100 a kritickou hranicí 120 decibelů.
Noční hluk v Česku
Lidé obtěžovaní hlukem
Hlukové mapy nyní mají pomoct s určením zón, kde je hluk tak intenzivní, že je zde třeba přikročit k opatřením. „Mezi nejčastější opatření patří obchvaty nebo hlukové stěny,“ dodává mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Právě jeho resort – spolu s kraji – má realizaci protihlukových opatření na starosti a podle ministerstva s nimi musí dnes už de facto každá dopravní stavba počítat.