Heger: Sloučením zdravotnických organizaci ušetříme stovky milionů

Praha - Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) chce slučováním organizací, které řídí, ušetřit přes sto milionů korun. Další stovky milionů přinese transformace fakultních nemocnic na univerzitní, uvedl na dnešní tiskové konferenci Heger. Ročně hospodaří ministerstvo se zhruba šesti miliardami korun. Zdravotnictví spotřebuje ročně kolem 300 miliard korun, většinu ale spravují zdravotní pojišťovny.

Ministerstvo podle Hegera usilovně pracuje na tom, aby v čase ekonomické krize dosáhlo úspor, které umožní dobré fungování českého zdravotnictví. Plánem na redukci agend, úřadů a institucí chce alespoň zčásti vyrovnat očekávaný deficit systému veřejného zdravotního pojištění.

„Nejde o pouhé škrty a hledání úspor za cenu omezení odborných služeb. Cílem je zjednodušení administrativy a zefektivnění odborného fungování institucí,“ konstatoval první náměstek ministra Marek Ženíšek. Ministerstvo je si podle něj vědomo, že některé změny mohou vzbudit nevoli, nemá prý ale jiné východisko.

Stát chce například až 70 milionů korun ušetřit tím, že sloučí Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra s Vojenskou zdravotní pojišťovnou. „S panem premiérem jsem se už domluvil, že připravíme legislativní materiál pro vládu, který plánovanou fúzi odstartuje v co nejbližší době,“ uvedl Heger.

Zdravotní pojišťovna
Zdroj: ČT24

Zástupci ministerstva v souvislosti se slučováním pojišťoven uvedli, že by pro zdravotní systém bylo ideální, kdyby v zemi fungovalo jen pět zdravotních pojišťoven. Ty by navíc byly rozděleny podle regionů a staraly se o podobný počet klientů.

Stínový ministr zdravotnictví za ČSSD David Rath s tímto plánem nesouhlasí, ačkoliv jeho strana obecně fúze pojišťoven podporuje. Sociální demokraté se chtějí inspirovat ve Francii, kde existuje pouze jedna zdravotní pojišťovna s několika regionálními pobočkami. „Myslíme si, že to je správná cesta. Dlouhodobě vychází, že francouzští pacienti jsou ze všech sledovaných zemí se zdravotním systémem nejspokojenější,“ tvrdí Rath.

Z dalších zdravotnických organizací by se měl sloučit také Ústav zdravotnických informací a statistiky, a to s Koordinačním střediskem pro resortní informační systémy. V plánu je rovněž zrušení Státního zdravotního ústavu a fúze činností do Zdravotního ústavu Praha. Činnosti Endokrinologického ústavu budou převedeny do Institutu klinické a experimentální medicíny. Národní lékařská knihovna by se měla stát součástí příspěvkové organizace Národní knihovna.

Přehled navrhovaných opatření:

  • Sloučení Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovny (úspora až 70 milionů)
  • Sloučení Endokrinologického ústavu s Institutem klinické a experimentální medicíny (5 milionů)
  • Sloučení Ústavu zdravotnických informací a Koordinačního střediska pro resortní zdravotnické informační systémy (6 až 7 milionů)
  • Zrušení Zdravotnického zásobování krizových stavů (5 milionů)
  • Integrace Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (20 milionů)
  • Převod činností referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů na zdravotní ústavy (1,5 milionu)
  • Odstranění duplicitních činností zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu (miliony korun)
  • Transformace fakultních nemocnic na univerzitní (7 milionů korun)
  • Zrušení oznamovací povinnosti při zavádění kosmetických prostředků na trh

Sloučit by se mělo brněnské Centrum transplantační a kardiovaskulární chirurgie s Fakultní nemocnicí u svaté Anny. Zrušeny budou Zdravotnické zásobování krizových stavů, laboratoř přírodních léčivých zdrojů a omezena administrativa zdravotních ústavů, kde se sloučí 14 dosavadních ředitelství do dvou.

Přeměnu fakultních nemocnic na univerzitní umožní chystaný zákon, jenž bude také obsahovat seznam nových zařízení. Univerzitní nemocnice by měly od roku 2014 být neziskovými subjekty, ředitele už nebude jmenovat ministr, ale správní rada. Nemocnici bude možné zrušit pouze speciálním zákonem. Je to pojistka proti privatizaci, shrnul legislativní náměstek Martin Plíšek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel si vykládá ústavu, jak chce, osočil Babiš prezidenta

Hlavní problém prezidenta Petra Pavla je, že si vykládá ústavu, jak chce, prohlásil v rozhovoru s Deníkem.cz premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel si podle něj vymyslel neústavní podmínku, když po Babišovi žádal před jmenováním premiérem oznámení, jak vyřeší svůj střet zájmů. Vyčítá mu i odmítnutí jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem a postup kolem summitu Severoatlantické aliance (NATO).
před 6 mminutami

Svrab je letos na vzestupu. Provází ho silné svědění

Případů svrabu je letos už více než 7100, o čtyřicet procent víc než loni za první pololetí. Z krajů zachytili hygienici nejvíc nemocných v Moravskoslezském (16 procenta případů), ve Středočeském (11,5 procenta) a v Jihomoravském kraji (10,8 procenta), informovala na síti X Hygienická služba, což je profil spravovaný ministerstvem zdravotnictví. Svrab je kožní onemocnění, projevující se intenzivním svěděním celého těla, které se zhoršuje v teple a v noci, a červenými pupínky.
před 31 mminutami

ŽivěPoslanci interpelovali členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 47 mminutami

Bezpečnostní rada státu jednala za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády ráno za účasti prezidenta Petra Pavla zhruba hodinu a půl jednala Bezpečnostní rada státu. Pokračovat měla v debatě o nové armádní koncepci, kterou začala v polovině června. Související agenda byla podle premiéra Andreje Babiše (ANO) tehdy tak široká, že bylo potřeba radu svolat znovu, aby se ji podařilo dokončit. Pavel s Babišem se měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu Severoatlantické aliance (NATO).
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejvyšší soud zamítl Tejcovu stížnost v kauze týrání psa v Uherském Hradišti

Nejvyšší soud (NS) zamítl stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem (za ANO) v kauze týrání psa v Uherském Hradišti. Soud dospěl k závěru, že podmíněný trest není v tomto případě ani v rozporu se zákonem, ani zjevně nepřiměřený. Počínání pachatele sice bylo závažné a nepřijatelné, nelze však přehlížet jeho tíživou životní situaci, lítost či snahu o nápravu, uvedl NS.
před 1 hhodinou

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 1 hhodinou

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech, komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 5 hhodinami

Evropský pohled