V průběhu roku 2015 v Česku výrazně přibylo nenávistných projevů na sociálních sítích, třeba na téma muslimů mají negativní vyznění čtyři z pěti komentářů. „Problém není, jak se zbavit nenávistných komentářů, ale co to vůbec nenávist je,“ uvedl komentátor a publicista Jefim Fištejn. „Cenzura už v nějaké podobě přichází, ať už jde o moderované komentáře, nebo úplný zákaz komentářů,“ dodal.
„Současný svět je značně dezorientovaný,“ domnívá se Fištejn, podle něhož k situaci přispívá i to, že každý může vyjádřit jakoukoli myšlenku včetně myšlenky nenávistné. Tato dezorientace pak podle Fištejna vede k fragmentaci společnosti na značně nevyvážené části.
Uprchlická krize s sebou přinesla jednu nepříjemnou věc: sílící nenávist mezi zastánci různých názorů na migraci. „Nenávistné debaty jistě nepřišly s uprchlickou krizí,“ upozornil Fištejn. Projevy nenávisti se ve společnosti vyskytovaly samozřejmě i dřív, často se projevovaly mezi oponenty třeba při debatách o ukrajinských událostech.
Její míra v souvislosti s migrací a posléze i s islámem ale zarazila i odborníky. Například podle nedávné analýzy společnosti Člověk v tísni patří k nejvarovnějším naladění diskusí na sociálních sítích.
Třeba na Facebooku bylo v loňském roce negativních až nenávistných výroků o migrantech až 62 %. Překonaly je jen výroky o islámu a muslimech, těch bylo negativních až nenávistných asi 80 %. „Nenávistné projevy směřovaly zejména proti uprchlíkům, migrantům, muslimům a islámu, přičemž se tyto kategorie často protínaly,“ vysvětlila mediální koordinátorka projektu Hana Daňková.
