Praha - Vznikající finanční policie by měla mít v první fázi 45 členů. Po vzoru slovenské kobry bude hlavní náplní útvaru boj s daňovými úniky a nelegálními výnosy. Speciální složka by měla v Česku vzniknout znovu po sedmi letech, kdy ji zrušil tehdejší ministr vnitra Ivan Langer. Spolupracovat s ní mají i celníci a několik daňových expertů. Testovací provoz má zahájit letos v září, naplno má začít fungovat od ledna 2015.
Ministr vnitra plánuje zařadit do speciálního sboru 30 policistů, 10 členů generálního finančního ředitelství a 5 celníků. Spadat bude pod útvar odhalování korupce a finanční kriminality. Zatím se má útvar věnovat jen případům, kde škoda státu přesáhne 150 milionů. Kromě aktivní práce má mít ale tato policejní složka i preventivní charakter.
Ministr vnitra Milan Chovanec plánuje, že první případy přeberou policisté, daňoví specialisté a celníci už v září. Úzce mají spolupracovat i s finančním analytickým útvarem ministerstva financí, který nyní hlídá podezřelé finanční toky. Podle premiéra Bohuslava Sobotky by mohla finanční policie začít naplno fungovat od ledna 2015. Nejprve by mělo jít o pravidelnou spolupráci FAÚ, policie, daňové a celní správy. Později by se mohla finanční policie zcela osamostatnit. Sobotka věří, že se elitnímu útvaru podaří snížit objem daňových úniků a vylepšit tak příjmy státního rozpočtu.
Vzor si česká strana bere ze Slovenska, kde jen loni útvar zachránil 94,2 mil eur, tedy 2,5 miliard korun. Přitom policisté pracují v maximálním utajení a není ani známo, kdo jim velí.
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu dluží Češi státu na daních skoro 150 miliard.
Lepší výběr by měla vedle policejního dohledu přinést i další kontrolní opatření. Sobotka zdůraznil, že v první řadě je potřeba plná elektronizace u evidence plátců DPH. Pokud by například požadovali někteří podnikatelé nebo společnosti vyplatit odpočet, museli by předložit kompletní historii výdajových a příjmových faktur.
Finanční policie skončila kvůli „zefektivnění práce“
Finanční policii jako samostatný útvar zrušil někdejší ministr vnitra Ivan Langer před sedmi lety. Takzvaný Útvar odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality fungoval od července 2004 do konce roku 2006, kdy jeho činnost ukončila snaha ministra Langera o „zefektivnění práce policie“.
Za první rok a půl svého fungování zajistila finanční policie v rámci vyšetřování trestné činnosti majetek v hodnotě 3,3 miliardy korun. A podle některých hlasů bylo proto její zrušení vážnou chybou, která nahrála kriminálním živlům. Někdejší šéf útvaru Vladimír Zimmel dokonce v rozhovoru pro Českou televizi naznačil, že za zrušením finanční policie mohly stát politické tlaky. „Určitě jsme mířili vysoko. Asi právě proto byla finanční policie za ministrování Ivana Langera rozprášena,“ tvrdil.
Slovenská kobra vyniká flexibilitou
Daňová kobra funguje u našich sousedů od července 2012 a má podobu flexibilního týmu, který se integruje z pracovníků policie, finanční správy, prokuratury a Národní kriminální agentury. „Podléhá společnému vedení zmíněných čtyř institucí. Není to úřad, který má fixní složení. Počet členů se odvíjí od případů, na kterých se aktuálně pracuje,“ popsala v rozhovoru pro portál ČT24 mluvčí slovenské finanční správy Patrícia Macíková. Jinými slovy na některých případech, které daňová kobra vyšetřuje, se tak podílí třeba jen tři lidé, u jiných čítá tým vyšetřovatelů i 50 členů.
Kvůli variabilní struktuře týmu ale nedokáží slovenské úřady přesně říct, na kolik jeho provoz vyjde. „To spočítat nelze. Ti lidé plní úkoly pro kobru v rámci své běžné práce, nepodílí se na řešení celého případu,“ podotkla Macíková. Slovenské ministerstvo vnitra i tamní finanční ředitelství jsou ovšem s výsledky útvaru nadmíru spokojené. Jen za rok 2013 daňová kobra státnímu rozpočtu zachránila přes 29 milionů eur (téměř 800 milionů korun). Celkem z trestné činnosti kriminalisté obvinili 186 osob. Za největší přínos specializovaného týmu považují slovenské úřady zlepšení koordinace práce jednotlivých kontrolních a vyšetřovacích útvarů, což znemožňuje zločincům ukrýt před kontrolory klíčové dokumenty.
