Praha - Ministr školství Petr Fiala stáhne návrh kontroverzní reformy vysokých škol. Změny neupraví nový zákon, ale pouze novela současného vysokoškolského zákona. Návrh druhého sporného zákona o finanční pomoci studentům ministr přepracuje, norma nebude už vázána na školné. Ministerstvo zaplatí univerzitám příští rok o pět procent studentů méně než letos.
„Školné jako takové nebo jeho zavedení není v programu této vlády,“ řekl ministr. Dodal, že však uvažuje o zápisném. To by mohlo být zavedeno v rámci reformy takzvané poplatkové agendy, tedy nejrůznějších poplatků, které studenti škole hradí. Už dříve se mluvilo o výši zápisného v řádech několika tisíc korun.
Návrhy, které by se měly dostat do novely, chce ministr ještě projednat se zástupci vysokých škol, stejně jako návrh zákona o finanční pomoci studentů. „Nebude vázán na školné a jeho cílem bude výlučně zajištění možnosti půjček na životní náklady v době vysokoškolského studia,“ sdělilo ministerstvo. Kdy by mohly změny začít platit, Fiala nechtěl odhadovat. Reforma se připravuje řadu let, akademici ji pokaždé ostře odmítli.
„Školné nebo zápisné by nemělo být záplatou na díru ve státním rozpočtu, ale mělo by sloužit ke snížení hlubokého podfinancování veřejných vysokých škol v České republice. Pro nejlepší studenty by mělo být vždycky umožněno, aby celá částka, kterou zaplatí, jim byla vrácena ve formě prospěchového stipendia,“ řekl ve vysílání ČT24 rektor ČVUT Václav Havlíček.
Petr Nečas:
„Chceme odblokovat stav, kdy se proces schvalování reformy zbrzdil a zcela zastavil. Pan ministr také reaguje na koaliční dohodu, že finanční spoluúčast studentů nelze v tomto volebním období řešit školným, ale je nutné najít jiné možnosti za jasných souvisejících podmínek. O tom povedeme následující jednání i s odbornou veřejností.“
Do prvních ročníků nastoupí o deset procent míň studentů
Fiala se s rektory vysokých škol dohodl také na tom, že jim ministerstvo v příštím akademickém roce zaplatí o pět procent studentů méně než v tomto roce. Do prvních ročníků by proto od září mělo nastoupit téměř o deset procent méně studentů než v tomto akademickém roce. Ministerstvo školám na víc nedá peníze. Finance bude rozdělovat podle kvality vzdělávání.
„Vysoká škola nemusí respektovat limit stanovený ministerstvem a případné nadlimitní studenty pak hradí z vlastních zdrojů,“ uvedl náměstek ministra pro vysoké školy Ivan Wilhelm. Ministerstvo dohaduje tyto limity se školami každý rok, zohledňuje přitom i demografickou křivku a kvalitu vzdělávání na jednotlivých školách. Poté každé univerzitě určí, kolik studentů jim zaplatí.
Hampl: Školy se budou moct soustředit na kvalitu
Podle rektora Univerzity Karlovy a předsedy České konference rektorů Václava Hampla tak dostanou školy nástroj, jak brzdit nárůst počtu studentů, a budou se moci víc soustředit na kvalitu.
Pokud by se v roce 2013 podařilo udržet rozpočet vysokých škol ve výši letošního roku, díky snížení počtu studentů by státní příspěvek na jednoho vysokoškoláka vzrostl. „Ministerstvo školství je přesvědčeno, že tento krok, společně se stabilizací rozpočtu vysokých škol, povede ke zvýšení kvality vysokoškolského studia,“ uvedl úřad. Fiala rektorům sdělil, že rozpočet univerzit by v roce 2013 mohl být zhruba stejný jako letos, tedy asi 21 miliard korun. Původně se přitom školy obávaly poklesu o více než dvě miliardy.
Kdy by mohly změny začít platit, Fiala nechtěl odhadovat. Reforma se připravuje řadu let, ve svém programovém prohlášení se k ní zavázala i Nečasova vláda. Návrhy dvou sporných záměrů zákonů připravil Fialův předchůdce ve funkci Josef Dobeš (VV). Normy měly upravit fungování univerzit, školné, studijní spoření či půjčky na vzdělání. Podle akademiků by ale navrhované změny omezily samostatnost a samosprávu škol. Konaly se protesty. Kritikou nešetřila opozice ani odbory. Sám Fiala ještě jako rektor Masarykovy univerzity záměry zákonů kritizoval.
