Falešní advokáti, daňoví poradci nebo notáři – nešvar, který se v Česku poslední dobou i podle České advokátní komory množí. Od loňského září je však možné podvodníky bez potřebného vzdělání a zkoušek potrestat až třímilionovou pokutou. A ministerstvo spravedlnosti teď vede s prvními dvěma přestupkové řízení.
Od září loňského roku obdrželo ministerstvo na takzvané vinkláře - lidi, kteří poskytují odborné služby bez potřebného oprávnění – přes čtyři desítky stížností, zejména od soudů a krajských úřadů.
„Dosud jsme zahájili dvě taková přestupková řízení s fyzickými osobami,“ potvrdila České televizi Alžběta Šírková z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti. „První případ se týká člověka, který opakovaně poskytoval právní služby při exekucích. Druhé řízení vedeme proti osobě, jež opakovaně zastupovala pachatele dopravních přestupků u správních orgánů.“
Hrozí až třímilionová pokuta
Díky novele zákona o advokacii je od 1. září možné trestat falešné advokáty pokutou, která se může vyšplhat až na tři miliony korun. Správní řízení s nimi vede resort spravedlnosti. „Oznamovateli jsou jednak soudy, dále krajské úřady, případně Policie ČR. Zatím se nenaplňuje očekávání, že by tuto činnost oznamovali sami advokáti nebo Česká advokátní komora,“ uvedla Šírková s tím, že žádnou pokutu zatím neudělili.
Aby ji falešný advokát mohl dostat, musí se totiž prokázat, že se takového podvodného jednání dopustil víckrát. „V některých případech se jednalo pouze o oznámení jednotlivé právní služby. Navíc mnohá oznámení se týkají jednání, k němuž došlo před 1. zářím 2017, a takové jednání nelze postihnout. Z tohoto důvodu jsme odložili sedm případů,“ dodala mluvčí. Část podnětů v současné době ale šetří policie.
Nejčastěji se vinkláři „nabízí“ na internetu
Problém s vinkláři je v Česku v posledních letech stále rozšířenější. Česká advokátní komora jen vloni podávala více než sto čtyřicet trestních oznámení, uvedla dříve mluvčí České advokátní komory (ČAK) Iva Chaloupková s tím, že komora se pravděpodobně dozví pouze zlomek případů.
Vinkláři nejčastěji nabízejí svoje služby na internetu, mnohdy za velmi nízké ceny a vyhýbají se osobní schůzce s klientem. Tomu pak hrozí jen nekvalitní poradenství a také vysoká finanční újma. Falešní advokáti totiž nemají pojištění na případnou škodu, kterou zákazníkovi způsobí. Zda se skutečně jedná o advokáta, si lidé můžou ověřit na stránkách právnických komor.
Před účinností novely zákona o advokacii se podvedení klienti mohli falešným advokátům bránit pouze trestním oznámením. To bylo ale podle ČAK neefektivní, většinu případů totiž policie odložila, protože se nepodařilo prokázat, že šlo o opakované a úplatné jednání.
