Fagot zraje už ve stromu. Výroba hudebních nástrojů má v Česku velkou tradici, ta je ale ohrožena

Než zahraje fagot, trvá to přes tři sta let. Ruční výrobu hudebních nástrojů není možné nahradit roboty či jinou pokročilou technologií. Dlouhá historie, zručnost mistrů, přesnost, spolehlivost a smysl pro umění jsou společnými jmenovateli osob, které se věnují tradiční výrobě hudebních nástrojů. Česká společnost Amati zaměstnává kolem stovky těchto lidí. Ti se v současnosti snaží, aby přežila „jejich“ fabrika, jež je v procesu insolvenčního řízení. Dočasně přerušit produkci není možné. Některé procesy, jako je výroba fagotu, mají své pevné technologické zákonitosti. Pokud by lidé do práce nemohli přijít, výrobu už by nebylo možné znovu obnovit. Umění, řemeslo a česká tradice by tak zanikly.

Amati, jedna z tradičních českých značek, bojuje sama za sebe. V únoru 2020 poslal soud podnik s téměř dvěstěmilionovým dluhem do konkursu. I přesto se objevilo pět zájemců, kteří projevili o tuto společnost velký zájem. Firma produkující jedinečné hudební nástroje má totiž přes své zadlužení zdravé jádro a tím jsou samotní zaměstnanci.

Letos v březnu dočasně převzal vedení společnosti krizový manažer Jiří Melničuk, který sám vidí budoucnost Amati v dobrém světle. Jeho vyjádření k aktuálnímu stavu napovídá, že za minulým propadem stály špatné kroky předchozího vedení.

„Když v Amatce strávíte pět měsíců a pracujete s tak šikovnými lidmi a takovými místními patrioty, je vám jasné, že samotný byznys není příčinou problémů, že za tím vězí úplně něco jiného… Bohužel, s nepoctivostí a chamtivostí některých podnikatelů se ve své profesi setkávám dost často. Ti se pak ale nemohou divit, že o své firmy přicházejí“. S tímto vyjádřením přišel krizový manažer v červnu letošního roku.

Amati-Denak se momentálně nachází ve fázi krizového řízení. Tato skutečnost však nevedla k útlumu či dokonce ukončení výroby a propuštění zaměstnanců, ale naopak, nakopla firmu směrem k nadějné budoucnosti. Klíčovým cílem je pro Melničuka získat nového zaujatého vlastníka. A než se tak stane, vyrábět, prodávat a ozdravovat ekonomiku společnosti.

Tradice zavazuje

Výroba hudebních nástrojů v Kraslicích, kde sídlí Amati, má přes 350 let starou tradici. K významnému rozvoji hudebního odvětví došlo v druhé polovině 18. století.

Klimaticky nejsou Kraslice vhodnou oblastí pro rozvoj zemědělství, a tak po úpadku hornictví v oblasti místní obyvatelé hledali jiné uplatnění. Od roku 1778 v obci a okolí vznikaly první domácí dílny, kde se vyráběly hračky a jednoduché hudební nástroje. Později výroba dostala průmyslový charakter a v oblasti se ustálilo zhruba 30 továren a provozoven, kde začaly vznikat profesionální nástroje.

Jednou z nejvýznamnějších, která dále figuruje i v historii Amati, byla společnost Bohland & Fuchs. Místní firmy se později uplatnily i ve světovém měřítku a prosperovaly až do konce druhé světové války.

Hned po jejím skončení, 17. května 1945, došlo ke sjednocení společností a vytvoření družstva výrobců hudebních nástrojů, které přijalo pojmenování po italském výrobci houslí Amati. Slavné jméno bylo spjaté s úspěchem a družstvu se dařilo vyrábět široký sortiment hudebního zboží.

Po roce 1989 došlo k vytvoření obchodní společnosti, která se snažila dlohou dobu udržet celou šíři sortimentu, ale tlak ze strany světových výrobců byl tak silný, že v roce 2016 došlo k částečnému prodeji a převzetí britskou obchodní společností Geneva. Angličané se snažili optimalizovat výrobu, ale nepochopení výrobních procesů pro ni znamenalo záhubu, která vyústila v insolvenci a převzetí společnosti do konkurzu.

Situace je v tuto chvíli kritická, ale ne neřešitelná. Zaměstnanci se po dohodě se správcem konkurzní podstaty rozhodli v práci pokračovat a nepřerušit výrobu, i přesto, že muselo dojít k redukci počtu pracovníků. Zaměstnanci pevně věří v zachování společnosti a snaží se ji záchranit  kvalitou svých výrobků. Jestli „zlaté české ručičky“ nápor vydrží, ukáže čas – dle vyjádření samotných zaměstnanců. V tuto chvíli si už „fabrika“ dovede na sebe sama vydělat a nepropadá se do červených čísel, což všechny v Amati uklidňuje a dodává důvěru v budoucnost.

Řemeslníci bojují sami za sebe špičkovou kvalitou

Sortiment společnosti je možné rozdělit na dvě základní skupiny nástrojů. V té první jsou dřevěné dechové nástroje a v druhé skupině jsou nástroje žesťové. Rozdíl se skrývá hlavně ve výrobním procesu, který je u dřevěných nástrojů delší. Výrobky společnosti si vybírají špičkoví hráči, ale i celá tělesa a jsou vyváženy po celém světě. Například v Turecku si pro jejich kvalitu oblíbili klarinety.

Z českých zákazníků napříč hudební branží hrajou na nástroje Amati jazzový trumpetista Laco Deczi, trumpetisté České filharmonie, dechová sekce Chinaski nebo starším posluchačům oblíbená Mistřiňanka. Často dochází k individuální spolupráci, kdy si samotný zákazník designuje, jak má nástroj vypadat, ale i třeba jaký má mít zvuk. Každý výrobek má svá specifika. Kvalita se ale samozřejmě odráží i v ceně. Platby za jednotlivé nástroje se pohybují ve statisícových částkách.

Precizní výroba hlavně dřevěných nástrojů je velmi časově náročná. Používaná dřevina zraje přes tři sta let. Samotný výrobní proces pak trvá kolem šesti let. To je i jeden z důvodů, proč není možné výrobu dočasně přerušit. Pokud by k takovém momentu došlo, hrozí, že už nikdo nebude moci na tradici a řemeslo navázat.

Jednotlivé technologické postupy jsou natolik komplikované, že vyžadují neustálý trénink samotnou prací. U kompletace saxofonu se používá několik set součástek, které mají své přesné umístnění v řádu mikrometrů. Zdejší zaměstnanci jsou ale přesvědčení, že jejich řemeslo v Kraslicích, a dá se říci v celém Česku, nezanikne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHoráček z kauzy Bulovka navzdory zákazu dál vede firmy, zjistili Reportéři ČT

Podnikatel Tomáš Horáček byl klíčovou postavou kauzy kolem nemocnice Bulovka. Přiznal se ke korupci a policii pomohl rozkrýt další případy. Díky tomu od soudu odešel s mírnějším trestem – musel zaplatit pětimilionovou pokutu, pravděpodobně ale unikl mnohaletému vězení. Soud mu na základě dohody se státním zástupcem zároveň zakázal na sedm let řídit firmy. Reportéři ČT ale získali svědectví a dokumenty, podle nichž toto omezení obchází a v některých společnostech nadále rozhoduje.
před 30 mminutami

Do Prahy dorazí izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar

Do Česka v úterý přicestuje izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Hlavní program čeká ministra ve středu, kdy bude v Praze jednat nejprve s šéfem české diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé) a následně i s prezidentem Petrem Pavlem.
05:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHlaváč a Zůna se můžou dostat do sporu, ministra vystřídají, tuší Černochová

Generálporučík Miroslav Hlaváč, který má nahradit dosluhujícího náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehku, je nejlepší a nejlogičtější volbou, soudí exministryně obrany Jana Černochová (ODS). Za jeho výhodu považuje, že se věnoval personálu. Pro Hlaváče na vládě nehlasoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), Černochová si tak myslí, že se mohou v budoucnu dostat do konfliktu. Zůnu však vnímá jako slabého ministra. „Je otázka času, kdy bude vystřídán,“ sdělila v Interview ČT24, které moderoval Jiří Václavek. Hovořila také o vlastním sporu s Řehkou nebo o výdajích na obranu.
před 2 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 2 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 12 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Cenu Olgy Havlové získala asistentka znevýhodněných Marie Svobodová

Cenu Olgy Havlové letos získala Marie Svobodová, která pracuje ve Sdružení Neratov v Orlických horách jako asistentka zdravotně a sociálně znevýhodněných lidí. Ocenění uděluje Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové lidem, kteří se i přes svůj handicap věnují práci pro druhé. Informovala o tom mluvčí výboru Tereza Kopelentová.
před 14 hhodinami

ČT připomínkovala zákon o médiích, vadí mimo jiné nízký rozpočet

Česká televize (ČT) předložila své připomínky k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby. Plánovaný rozpočet považuje za neadekvátní. Zákon také podle ní nezajišťuje kontinuitu ČT, neobsahuje dostatečně specifické vymezení veřejné služby nebo v něm chybí konkrétní úprava regionálních televizních studií. Televize o kroku a výhradách informovala v pondělní tiskové zprávě.
před 14 hhodinami
Načítání...