Fagot zraje už ve stromu. Výroba hudebních nástrojů má v Česku velkou tradici, ta je ale ohrožena

Než zahraje fagot, trvá to přes tři sta let. Ruční výrobu hudebních nástrojů není možné nahradit roboty či jinou pokročilou technologií. Dlouhá historie, zručnost mistrů, přesnost, spolehlivost a smysl pro umění jsou společnými jmenovateli osob, které se věnují tradiční výrobě hudebních nástrojů. Česká společnost Amati zaměstnává kolem stovky těchto lidí. Ti se v současnosti snaží, aby přežila „jejich“ fabrika, jež je v procesu insolvenčního řízení. Dočasně přerušit produkci není možné. Některé procesy, jako je výroba fagotu, mají své pevné technologické zákonitosti. Pokud by lidé do práce nemohli přijít, výrobu už by nebylo možné znovu obnovit. Umění, řemeslo a česká tradice by tak zanikly.

Amati, jedna z tradičních českých značek, bojuje sama za sebe. V únoru 2020 poslal soud podnik s téměř dvěstěmilionovým dluhem do konkursu. I přesto se objevilo pět zájemců, kteří projevili o tuto společnost velký zájem. Firma produkující jedinečné hudební nástroje má totiž přes své zadlužení zdravé jádro a tím jsou samotní zaměstnanci.

Letos v březnu dočasně převzal vedení společnosti krizový manažer Jiří Melničuk, který sám vidí budoucnost Amati v dobrém světle. Jeho vyjádření k aktuálnímu stavu napovídá, že za minulým propadem stály špatné kroky předchozího vedení.

„Když v Amatce strávíte pět měsíců a pracujete s tak šikovnými lidmi a takovými místními patrioty, je vám jasné, že samotný byznys není příčinou problémů, že za tím vězí úplně něco jiného… Bohužel, s nepoctivostí a chamtivostí některých podnikatelů se ve své profesi setkávám dost často. Ti se pak ale nemohou divit, že o své firmy přicházejí“. S tímto vyjádřením přišel krizový manažer v červnu letošního roku.

Amati-Denak se momentálně nachází ve fázi krizového řízení. Tato skutečnost však nevedla k útlumu či dokonce ukončení výroby a propuštění zaměstnanců, ale naopak, nakopla firmu směrem k nadějné budoucnosti. Klíčovým cílem je pro Melničuka získat nového zaujatého vlastníka. A než se tak stane, vyrábět, prodávat a ozdravovat ekonomiku společnosti.

Tradice zavazuje

Výroba hudebních nástrojů v Kraslicích, kde sídlí Amati, má přes 350 let starou tradici. K významnému rozvoji hudebního odvětví došlo v druhé polovině 18. století.

Klimaticky nejsou Kraslice vhodnou oblastí pro rozvoj zemědělství, a tak po úpadku hornictví v oblasti místní obyvatelé hledali jiné uplatnění. Od roku 1778 v obci a okolí vznikaly první domácí dílny, kde se vyráběly hračky a jednoduché hudební nástroje. Později výroba dostala průmyslový charakter a v oblasti se ustálilo zhruba 30 továren a provozoven, kde začaly vznikat profesionální nástroje.

Jednou z nejvýznamnějších, která dále figuruje i v historii Amati, byla společnost Bohland & Fuchs. Místní firmy se později uplatnily i ve světovém měřítku a prosperovaly až do konce druhé světové války.

Hned po jejím skončení, 17. května 1945, došlo ke sjednocení společností a vytvoření družstva výrobců hudebních nástrojů, které přijalo pojmenování po italském výrobci houslí Amati. Slavné jméno bylo spjaté s úspěchem a družstvu se dařilo vyrábět široký sortiment hudebního zboží.

Po roce 1989 došlo k vytvoření obchodní společnosti, která se snažila dlohou dobu udržet celou šíři sortimentu, ale tlak ze strany světových výrobců byl tak silný, že v roce 2016 došlo k částečnému prodeji a převzetí britskou obchodní společností Geneva. Angličané se snažili optimalizovat výrobu, ale nepochopení výrobních procesů pro ni znamenalo záhubu, která vyústila v insolvenci a převzetí společnosti do konkurzu.

Situace je v tuto chvíli kritická, ale ne neřešitelná. Zaměstnanci se po dohodě se správcem konkurzní podstaty rozhodli v práci pokračovat a nepřerušit výrobu, i přesto, že muselo dojít k redukci počtu pracovníků. Zaměstnanci pevně věří v zachování společnosti a snaží se ji záchranit  kvalitou svých výrobků. Jestli „zlaté české ručičky“ nápor vydrží, ukáže čas – dle vyjádření samotných zaměstnanců. V tuto chvíli si už „fabrika“ dovede na sebe sama vydělat a nepropadá se do červených čísel, což všechny v Amati uklidňuje a dodává důvěru v budoucnost.

Řemeslníci bojují sami za sebe špičkovou kvalitou

Sortiment společnosti je možné rozdělit na dvě základní skupiny nástrojů. V té první jsou dřevěné dechové nástroje a v druhé skupině jsou nástroje žesťové. Rozdíl se skrývá hlavně ve výrobním procesu, který je u dřevěných nástrojů delší. Výrobky společnosti si vybírají špičkoví hráči, ale i celá tělesa a jsou vyváženy po celém světě. Například v Turecku si pro jejich kvalitu oblíbili klarinety.

Z českých zákazníků napříč hudební branží hrajou na nástroje Amati jazzový trumpetista Laco Deczi, trumpetisté České filharmonie, dechová sekce Chinaski nebo starším posluchačům oblíbená Mistřiňanka. Často dochází k individuální spolupráci, kdy si samotný zákazník designuje, jak má nástroj vypadat, ale i třeba jaký má mít zvuk. Každý výrobek má svá specifika. Kvalita se ale samozřejmě odráží i v ceně. Platby za jednotlivé nástroje se pohybují ve statisícových částkách.

Precizní výroba hlavně dřevěných nástrojů je velmi časově náročná. Používaná dřevina zraje přes tři sta let. Samotný výrobní proces pak trvá kolem šesti let. To je i jeden z důvodů, proč není možné výrobu dočasně přerušit. Pokud by k takovém momentu došlo, hrozí, že už nikdo nebude moci na tradici a řemeslo navázat.

Jednotlivé technologické postupy jsou natolik komplikované, že vyžadují neustálý trénink samotnou prací. U kompletace saxofonu se používá několik set součástek, které mají své přesné umístnění v řádu mikrometrů. Zdejší zaměstnanci jsou ale přesvědčení, že jejich řemeslo v Kraslicích, a dá se říci v celém Česku, nezanikne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Mašína

Zemřela Zdena Mašínová, bylo jí 92 let. Na sociálních sítích to uvedl historik Petr Blažek či Konfederace politických vězňů. Mašínová byla dcerou generála Josefa Mašína, který za protektorátu bojoval v domácím odboji proti nacistům, a sestrou členů odbojové skupiny bratří Josefa a Ctirada Mašínových. Kvůli činnosti svých bratrů, kteří za dramatických okolností utekli na počátku 50. let z Československa na Západ, byla komunistickým režimem perzekvována.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVýbor probíral přesun agendy závislostí pod ministerstvo zdravotnictví

Poslanci zdravotního výboru řešili ve středu přesun agendy závislostí a duševního zdraví z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) trval na tom, že změna nebude znamenat propouštění ani finanční ztrátu. K propojování zdravotní i sociální oblasti už podle něj dochází. Zástupci služeb proti přesunu pod ministerstvo protestují, právě i kvůli nejistotě ohledně financování. Nesouhlas s přesunem pak vyjádřili i zástupci lidsko-právních organizací. Opozice mluví o ohrožení dotčených agend. Pracovníci Úřadu vlády, jehož některé agendy mají být převedeny pod různé resorty, zůstávají ve stávkové pohotovosti. V příštích dnech je čeká jednání s jednotlivými ministry – v pátek na ministerstvu práce a sociálních věcí.
před 3 hhodinami

Mrázová věří, že novela stavebního zákona projde a centrální úřad vznikne od ledna

Ve čtvrtek má sněmovna opět projednávat v rámci druhého čtení novelu stavebního zákona. O jejím obsahu a odhadovaném průběhu schvalování hovořila v pořadu Interview ČT24 ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Soudí, že novela zřejmě nenabude účinnosti k 1. červenci, jak se původně předpokládalo, ale požádá kolegy, aby se tak stalo co nejdříve. K první etapě změn a vzniku centrálního Úřadu rozvoje území by mělo dojít od počátku roku 2027, řekla ministryně moderátorovi Jiřímu Václavkovi.
před 4 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 6 hhodinami

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 7 hhodinami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 8 hhodinami
Načítání...