Fagot zraje už ve stromu. Výroba hudebních nástrojů má v Česku velkou tradici, ta je ale ohrožena

Než zahraje fagot, trvá to přes tři sta let. Ruční výrobu hudebních nástrojů není možné nahradit roboty či jinou pokročilou technologií. Dlouhá historie, zručnost mistrů, přesnost, spolehlivost a smysl pro umění jsou společnými jmenovateli osob, které se věnují tradiční výrobě hudebních nástrojů. Česká společnost Amati zaměstnává kolem stovky těchto lidí. Ti se v současnosti snaží, aby přežila „jejich“ fabrika, jež je v procesu insolvenčního řízení. Dočasně přerušit produkci není možné. Některé procesy, jako je výroba fagotu, mají své pevné technologické zákonitosti. Pokud by lidé do práce nemohli přijít, výrobu už by nebylo možné znovu obnovit. Umění, řemeslo a česká tradice by tak zanikly.

Amati, jedna z tradičních českých značek, bojuje sama za sebe. V únoru 2020 poslal soud podnik s téměř dvěstěmilionovým dluhem do konkursu. I přesto se objevilo pět zájemců, kteří projevili o tuto společnost velký zájem. Firma produkující jedinečné hudební nástroje má totiž přes své zadlužení zdravé jádro a tím jsou samotní zaměstnanci.

Letos v březnu dočasně převzal vedení společnosti krizový manažer Jiří Melničuk, který sám vidí budoucnost Amati v dobrém světle. Jeho vyjádření k aktuálnímu stavu napovídá, že za minulým propadem stály špatné kroky předchozího vedení.

„Když v Amatce strávíte pět měsíců a pracujete s tak šikovnými lidmi a takovými místními patrioty, je vám jasné, že samotný byznys není příčinou problémů, že za tím vězí úplně něco jiného… Bohužel, s nepoctivostí a chamtivostí některých podnikatelů se ve své profesi setkávám dost často. Ti se pak ale nemohou divit, že o své firmy přicházejí“. S tímto vyjádřením přišel krizový manažer v červnu letošního roku.

Amati-Denak se momentálně nachází ve fázi krizového řízení. Tato skutečnost však nevedla k útlumu či dokonce ukončení výroby a propuštění zaměstnanců, ale naopak, nakopla firmu směrem k nadějné budoucnosti. Klíčovým cílem je pro Melničuka získat nového zaujatého vlastníka. A než se tak stane, vyrábět, prodávat a ozdravovat ekonomiku společnosti.

Tradice zavazuje

Výroba hudebních nástrojů v Kraslicích, kde sídlí Amati, má přes 350 let starou tradici. K významnému rozvoji hudebního odvětví došlo v druhé polovině 18. století.

Klimaticky nejsou Kraslice vhodnou oblastí pro rozvoj zemědělství, a tak po úpadku hornictví v oblasti místní obyvatelé hledali jiné uplatnění. Od roku 1778 v obci a okolí vznikaly první domácí dílny, kde se vyráběly hračky a jednoduché hudební nástroje. Později výroba dostala průmyslový charakter a v oblasti se ustálilo zhruba 30 továren a provozoven, kde začaly vznikat profesionální nástroje.

Jednou z nejvýznamnějších, která dále figuruje i v historii Amati, byla společnost Bohland & Fuchs. Místní firmy se později uplatnily i ve světovém měřítku a prosperovaly až do konce druhé světové války.

Hned po jejím skončení, 17. května 1945, došlo ke sjednocení společností a vytvoření družstva výrobců hudebních nástrojů, které přijalo pojmenování po italském výrobci houslí Amati. Slavné jméno bylo spjaté s úspěchem a družstvu se dařilo vyrábět široký sortiment hudebního zboží.

Po roce 1989 došlo k vytvoření obchodní společnosti, která se snažila dlohou dobu udržet celou šíři sortimentu, ale tlak ze strany světových výrobců byl tak silný, že v roce 2016 došlo k částečnému prodeji a převzetí britskou obchodní společností Geneva. Angličané se snažili optimalizovat výrobu, ale nepochopení výrobních procesů pro ni znamenalo záhubu, která vyústila v insolvenci a převzetí společnosti do konkurzu.

Situace je v tuto chvíli kritická, ale ne neřešitelná. Zaměstnanci se po dohodě se správcem konkurzní podstaty rozhodli v práci pokračovat a nepřerušit výrobu, i přesto, že muselo dojít k redukci počtu pracovníků. Zaměstnanci pevně věří v zachování společnosti a snaží se ji záchranit  kvalitou svých výrobků. Jestli „zlaté české ručičky“ nápor vydrží, ukáže čas – dle vyjádření samotných zaměstnanců. V tuto chvíli si už „fabrika“ dovede na sebe sama vydělat a nepropadá se do červených čísel, což všechny v Amati uklidňuje a dodává důvěru v budoucnost.

Řemeslníci bojují sami za sebe špičkovou kvalitou

Sortiment společnosti je možné rozdělit na dvě základní skupiny nástrojů. V té první jsou dřevěné dechové nástroje a v druhé skupině jsou nástroje žesťové. Rozdíl se skrývá hlavně ve výrobním procesu, který je u dřevěných nástrojů delší. Výrobky společnosti si vybírají špičkoví hráči, ale i celá tělesa a jsou vyváženy po celém světě. Například v Turecku si pro jejich kvalitu oblíbili klarinety.

Z českých zákazníků napříč hudební branží hrajou na nástroje Amati jazzový trumpetista Laco Deczi, trumpetisté České filharmonie, dechová sekce Chinaski nebo starším posluchačům oblíbená Mistřiňanka. Často dochází k individuální spolupráci, kdy si samotný zákazník designuje, jak má nástroj vypadat, ale i třeba jaký má mít zvuk. Každý výrobek má svá specifika. Kvalita se ale samozřejmě odráží i v ceně. Platby za jednotlivé nástroje se pohybují ve statisícových částkách.

Precizní výroba hlavně dřevěných nástrojů je velmi časově náročná. Používaná dřevina zraje přes tři sta let. Samotný výrobní proces pak trvá kolem šesti let. To je i jeden z důvodů, proč není možné výrobu dočasně přerušit. Pokud by k takovém momentu došlo, hrozí, že už nikdo nebude moci na tradici a řemeslo navázat.

Jednotlivé technologické postupy jsou natolik komplikované, že vyžadují neustálý trénink samotnou prací. U kompletace saxofonu se používá několik set součástek, které mají své přesné umístnění v řádu mikrometrů. Zdejší zaměstnanci jsou ale přesvědčení, že jejich řemeslo v Kraslicích, a dá se říci v celém Česku, nezanikne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
před 1 hhodinou

Stát loni zdědil dům v centru Prahy, traktory, odznáčky či fenu

Stát loni zdědil rekordní majetek v hodnotě přes 560 milionů korun. Získal třeba budovu v Praze na Starém Městě za desítky milionů korun, traktory nebo sbírku odznaků, zjistila ČT. Majetek Česku připadl díky odúmrti, kdy stát dědí po lidech, kteří nesepsali závěť a zemřeli bez dědice. Loni ÚZSVM řešil 1615 případů, nejvíce od roku 2016.
před 1 hhodinou

Z Československa zmizely po revoluci mnohé památky a starožitnosti

V 90. letech minulého století, po konci komunistického režimu a otevření hranic, mizely památky z tehdejšího Československa nevídaným tempem. Zloději vykrádali výzdobu kostelů, do zahraničí „se přemisťovaly" i vnější kamenické výrobky. Venkov navíc začali objíždět obchodníci, kteří za pár korun skupovali leckdy hodnotné starožitnosti. Lidé se tehdy levně zbavovali starých věcí a předmětů, protože o jejich skutečné hodnotě neměli ani tušení. Takový vývoz sice byl nelegální, přesto mnohé věci končily v cizině. Kolik přesně starožitností a kulturních památek zmizelo nenávratně v zahraničí, nikdo nevyčíslil. Existují jen odhady a ty říkají – byly jich statisíce.
před 2 hhodinami

Některé sněmovní výbory stále nemají vedení

Spory o obsazení vedení sněmovních výborů pokračují. Na některé posty míří bývalí ministři, například někdejší ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ale v prvním kole volby neuspěl. Opozice koalici vyčítá, že odmítá podpořit členy bývalého kabinetu. Avizuje, že spor se může projevit i v dalším jednání Poslanecké sněmovny. Podle vládních stran jde ale o výhrady k samotným kandidátům a rozhodnutí jednotlivých poslanců.
před 3 hhodinami

Armáda pořídila čtyřicítku cisteren pro ochranu svých objektů

Armáda přezbrojuje a s ní i vojenští hasiči. Za zhruba půl miliardy korun pořídili celkem 37 cisteren, většinu v klasické červené barvě, ale čtyři jsou rovněž v armádní zelené. Chrání s nimi armádní základny, muniční sklady a výcvikové prostory. Stejně jako ostatní civilní stroje vozí vodu, hadice a vyprošťovací zařízení. Část vozidel má ale navíc například protichemické sady nebo zdravotnické vybavení. A specialitou všech jsou ve střeše zabudované termokamery. Hasiči u armády dostali také nové obleky, béžové, aby víc odrážely teplo, a se speciálními úpravami. Modernizací této části armády se zabývala Zóna ČT24.
před 11 hhodinami

Největší nábytkářské řetězce posilují svou pozici na trhu

Tržby z prodeje nábytku v Česku loni klesly asi o tři procenta na 43 miliard korun, vyplývá z odhadu Asociace nábytkářů. Lidé více kupovali zboží z dovozu než české výrobky. Poměr byl zhruba sedm ku třem. Úspěšný rok hlásí největší nábytkářské řetězce, které mají na trhu až třetinový podíl. Přestože prodej přes internet každým rokem roste, většina lidí míří za nábytkem do obchodních domů. Zboží chtějí vidět a vyzkoušet si ho. Častěji poptávají servis takzvaně na klíč. Do většiny velkých nábytkářských řetězců dodávají i české firmy. Obecně objem tuzemské výroby ale poslední dva roky klesá.
před 12 hhodinami

Dvacet pět tisíc přihlášek na SŠ za týden, uchazeči mají čas do 20. února

Za první týden podalo přihlášky na střední školy dvacet pět tisíc dětí. Většina se ještě rozhoduje. Přihlášku si mohou podat až do 20. února. Přijímačky budou psát v první polovině dubna. Už minulý týden ale žáci mohli posoudit své znalosti zdarma na zkoušce nanečisto od Cermatu. Komerční organizátoři po ní zaznamenávají větší zájem o volné termíny. V Praze je letos přes jedenáct tisíc deváťáků, tedy o pár stovek méně než loni. Zhruba třetina přihlášek na zdejší střední školy ale chodí ze Středočeského kraje. Celkově je pro více než sto tisíc deváťáků na veřejných školách sto sedmnáct tisíc míst. Nabídka vzhledem k demografii mírně klesla. Některé obory ale posilují, reagují například na poptávku na pracovním trhu.
před 13 hhodinami

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí, které začalo platit od ledna 2026. Kabinet Andreje Babiše tak zachová jednu ze dvou klíčových částí důchodové reformy prosazené předchozí vládou Petra Fialy (ODS), uvedl pro ČT ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Při schvalování reformy přitom politici z ANO i SPD slibovali, že zruší i tento parametr. V praxi to znamená, že lidem, kteří odejdou do penze v následujících letech, bude stát každý rok vypočtený důchod mírně snižovat.
před 13 hhodinami
Načítání...