Praha - Policie opět předvolala bývalého ředitele Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka. U výslechu ale pouze přečetl prohlášení, ve kterém zopakoval, že žádný nezákonný pokyn ke sledování tehdejší Nečasovy ženy Radky nevydal. Je také přesvědčen, že tajná služba zákon neporušila. Podle advokáta Jany Nečasové, dříve Nagyové, Eduarda Bruny Páleník rovněž uvedl, že mu Nečasová nikdy žádný pokyn nedala. Na otázky policie a státního zastupitelství Páleník neodpovídal.
Exšéf rozvědky Páleník: Nagyová mi nikdy žádný pokyn nedala
„Pan generál udělal prohlášení, že postupoval vždy v souladu se zákonem, že se ničeho nezákonného nedopustil. Velmi mne potěšilo, že konstatoval, že moje klientka mu nikdy žádný pokyn nedala,“ řekl Bruna. Zda prohlášením Páleníka skončilo nové kolo výslechů obviněných v kauze údajného sledování bývalé Nečasovy ženy, zatím není jisté. Další výslechy už sice nejsou nařízeny, advokát Jana Pohůnka Michal Hráský by si ale ještě přál, aby byl předvolán expremiér Petr Nečas.
Žalobci podle Hráského advokátům neumožnili, aby expremiérovi kladli otázky. „Vše se točí kolem toho, kdo vydal nějaký pokyn nebo požadavek k monitorování okolí paní Radky Nečasové. Na to se ale nikdo pana Nečase nemohl zeptat,“ řekl v rozhovoru pro Českou televizi. Pokud žalobci návrhu nevyhoví, advokáti ho podají znovu při ukončení vyšetřování a seznámení se spisem. „Pokud by ani tam státní zástupce nevyhověl, tento návrh znovu uplatníme u soudu,“ dodal Hráský.
Výslech exšéfa rozvědky navázal na předchozí výpovědi Milana Kovandy, který Páleníka ve funkci vystřídal, a dalšího vysoce postaveného zpravodajského důstojníka - Jana Pohůnka. V úterý policie Kovandovo obvinění rozšířila o porušení povinnosti při správě cizího majetku. Měl se ho dopustit tím, že ze zdrojů rozvědky proplatil sledovací agentuře částku přesahující 125 000 korun. Obvinění policie rozšířila také Pohůnkovi, který měl Kovandu k najmutí agentury navést. Mělo se jednat o sledování dvou zaměstnanců Úřady vlády - Jiřího Pertla a Aleny Hegrové. Páleník už ale v té době šéfem Vojenského zpravodajství nebyl, rozšíření obvinění se ho proto netýká.
Advokáti Kovandy a Pohůnka si ale proti rozšíření obvinění podali stížnost. „Připadá nám to zcela absurdní. Můj klient je stíhán za nahlas vyslovenou myšlenku, že Vojenské zpravodajství nebylo oprávněno požadovanou činnost z Úřadu vlády provádět,“ konstatoval Hráský. Pohůnek podle něj sledování odmítl dělat. Na dotaz, jak to tedy zajistit, navrhl, že by to měla provést komerční organizace. „Pak se můj klient obrátil na svého známého, kterého požádal, zda má možnost obrátit se na nějakou agenturu, což tento člověk udělal,“ dodal Hráský. Agentura pak podle něj prováděla požadovanou činnost, ale jinak, než se píše v usnesení: „Zadání neznělo sledovat a získávat osobní informace k osobám pana Pertla a paní Hegrové, ale sledovat konkrétní vozidlo. Když bylo zaparkováno, neprobíhala vůbec žádná činnost.“ Hráský očekává, že by o stížnosti mohlo být rozhodnuto do 14 dnů po volbách.
Podle státního zástupce měli všichni tři zpravodajci jednat na pokyn šéfky Nečasova kabinetu a jeho současné manželky Jany Nečasové, dříve Nagyové. Ta jim měla loni poskytnout fotografii i adresu tehdejší Nečasovy ženy Radky. Podle Pohůnka, Páleníka i Kovandy šlo o obranu proti sledování; prý disponovali indiciemi, že Nečasově rodině hrozí nebezpečí. „Nikdo si přece nemůže myslet, že ředitel Vojenského zpravodajství, tedy v té době já, by dal rozkaz k nějaké činnosti kolem rodiny pana Nečase, bez toho, že by to pan premiér věděl,“ prohlásil již dříve Páleník.
Žalobci by tuto větev rozeklaného případu Nagyová chtěli podle dřívějšího vyjádření státního zástupce Pavla Komára uzavřít v listopadu. „Jsou shromažďovány poslední důkazy technického charakteru a domnívám se, že už nebrání nic tomu, abychom začali tu věc sumarizovat,“ prohlásil po Kovandově výslechu.