Státní zástupci obžalovali expremiéra Petra Nečase i jeho manželku Janu Nečasovou (dříve Nagyovou) v kauze takzvaných trafik. Tři bývalí poslanci ODS podle státních zástupců dostali lukrativní posty za to, že se vzdají svých mandátů ve sněmovně, a umožní tak přežití Nečasovy vlády. Exposlanci ale mezi obžalovanými nejsou, Nejvyšší soud totiž jejich stíhání s odkazem na imunitu zrušil a stát jim musel vyplatit statisícová odškodnění. Jana Nečasová je navíc obžalovaná i kvůli nezdanění drahých dárků - třeba luxusních kabelek nebo šperků. Tyto dvě větvě totiž žalobci letos v březnu sloučili.
Žalobci chtějí Nečasovou poslat před soud za to, že nezaplatila daň ve výši 700 tisíc korun z darovaných kabelek, oblečení a šperků za téměř deset milionů korun. Policie před přesně dvěma lety zajišťovala důkazy i přímo v obchodech v pražské Pařížské ulici.
Nečasová měla dostávat luxusní dary v letech 2012 až 2013 od různých představitelů firem a státních institucí. Mezi nejdražší dary patří náhrdelník za více než milion korun. Drobnější dar - kabelku za patnáct tisíc korun koupil i tehdejší šéf pozemkového úřadu Petr Šťovíček.
Policie předpokládala, že byly dárky úplatky, které měly vlivným lidem zajistit udržení pozic ve firmách nebo přístup k premiérovi. Žalobci proto chtěli Nečasovou kvůli darům původně obvinit z korupce, neměli ale pro to dostatek důkazů.
Případ trafik se točí i kolem Nečasovy imunity
S kauzou darů spojili státní zástupci i případ takzvaných trafik: Kromě Jany Nečasové zde figuruje její manžel a expremiér Petr Nečas a také bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček.
Bývalí poslanci ale byli chráněni imunitou a ta se podle soudu vztahuje i na vzdání se mandátu - jejich stíhání proto skončilo a stát jim vyplatil statisícová odškodnění. „Nikdy jsme žádnou dohodu, že složíme mandáty výměnou za posty ve státních firmách, neudělali,“ zopakoval exposlanec Petr Tluchoř, který zdůraznil, že sám ani žádný post ve státní firmě nedostal.
Advokát Jaroslav Ortman však ve vysílání ČT24 upozorňoval, že byl Petr Nečas v době, kdy měl skutek spáchat, také poslancem – tudíž by se na něj měla imunita vztahovat též.
To ale zpochybňují žalobci i někteří právní experti. „U Petra Nečase je podstatné, že je stíhaný za něco, co dělal jako předseda vlády, který je shodou okolností zároveň poslancem,“ vysvětlil ústavní právník Jan Kysela, který ale nesouhlasí ani s rozhodnutím chránit v tomto případě indemnitou poslance. V mezidobí totiž Ústavní soud vydal nález v kauze exposlance Věcí veřejných Otto Chaloupky, v němž jasně vymezil, za co může být poslanec stíhán. „Když bychom tento nález Ústavního soudu četli, tak nemůžeme nedojít k závěru, že se Nejvyšší soud v těch svých předchozích rozhodnutích hluboce mýlil,“ řekl Kysela. Nejvyšší soud by tak měl podle něj do budoucna ohledně indemnity rozhodovat jinak než v minulosti.
Podle redaktora ČT Jiřího Hynka se navíc žalobci „pokusí přinést argumenty o tom, že se nejednalo jenom v parlamentu“.
Boček vinu popírá
Hlavními důkazy obžaloby jsou telefonní odposlechy Jany Nečasové. „O kauze trafiky velmi živě komunikovala, a to s řadou představitelů státních a polostátních firem, jako byl šéf ČEZu nebo tehdejší šéf Českých drah. Bavila se s nimi, jaká místa by bylo možné odcházejícím poslancům nabídnout,“ přiblížil Jiří Hynek v Událostech, komentářích.
V kauze jde o údajné nabídky na posty ve státních firmách výměnou za odstoupení rebelujících poslanců v době Nečasovy vlády. Podle žalobců tehdejšího premiéra ke slíbení takzvaných trafik navedla právě tehdejší šéfka jeho kabinetu Nagyová spolu s Bočkem. Samotná kauza byla před téměř třemi lety jednou z příčin pádu Nečasovy vlády.
„Ani Janu Nagyovou, ani českého premiéra jsem k uplácení poslanců nenaváděl, ani jsem žádnou dohodu o výměně poslaneckých mandátů za místa ve státních podnicích nevyjednával. Podle informací, které mám já k dispozici, se poslanci rozhodli složit svoje mandáty v reakci na jejich neúspěch na kongresu ODS,“ řekl Boček.
Nečasův advokát: Expremiér nikoho nepodplácel, nejednal aktivně
Podle Nečasova advokáta Josefa Lžičaře nelze u expremiéra hovořit o podplácení, protože z jeho strany chybělo aktivní jednání. Obsazení postů v Českém aeroholdingu a Čepru exposlanci Ivanem Fuksou a Markem Šnajdrem prý bylo v kompetenci tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska, nikoli premiéra.
„Nyní si k tomu netroufnu nic říci. Až u soudu se ukáže, jestli státní zástupce unese důkazní břemeno a zda lze skutky podřadit pod poskytnutí úplatku,“ uvedl Lžičař s tím, že se ještě s textem a argumentací obžaloby zatím neměl možnost seznámit. K tomu, že se obžaloba týká nejen trafik, ale i daní, Lžičař poznamenal: „Nejdřív celou věc rozsekali a teď ji spojují.“
Podání obžaloby trvalo nestandardně dlouho, tvrdí Bočkův advokát
Podání obžaloby v případu takzvaných poslaneckých trafik trvalo státním zástupcům nestandardně dlouho, řekl Petr Toman, advokát obžalovaného bývalého náměstka ministerstva zemědělství Romana Bočka. Upozornil na to, že obžaloba byla odeslána déle než půl roku poté, co se obvinění měli možnost seznámit se spisem. Celé trestní stíhání pak trvá přes tři roky.
„Každý den trestního stíhání mého klienta poškozuje. Seznámení se spisem proběhlo koncem loňského roku. Obžaloba bývá obvykle podána obratem. Tady vedl vyšetřování sám státní zástupce, který celou věc znal, takže pro to zdržení nemám vůbec žádné vysvětlení,“ konstatoval Toman.
Právník dlouhodobě kritizuje, že kauzu řeší podle něj nepříslušné státní zastupitelství, tedy Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. „Z celého trestního řízení mám pocit velké účelovosti,“ řekl. Argumentuje mimo jiné nedávným rozhodnutím Ústavního soudu, podle nějž musí o nařízení odposlechu, domovní prohlídky i o uvalení vazby vždy rozhodnout okresní soud v místě, kde došlo k údajnému trestnému činu.
Kauzu takzvaných trafik bude soudit Obvodní soud pro Prahu 1, tedy stejný soud, který měl na starost případ údajného zneužití vojenského zpravodajství a Janu Nečasovou a spol. dvakrát nepravomocně zprostil obžaloby. Jak přitom upozornil Jiří Hynek, obvodní soud pro Prahu 1 navíc „obecně státním zástupcům nejde na ruku v ekonomických kauzách“.
Přidělení k pražskému soudu ovšem advokát Toman zpochybnil. Protože v případě Bočka i dalších obžalovaných zatím rozhodoval Okresní soud v Ostravě. Důkazy získané z povolených odposlechů a prohlídek jsou proto podle něj nezákonné a právník bude požadovat jejich vynětí ze spisu.
Policista, který měl kauzu na starost, odešel po reorganizaci
Kauzu zpracovával Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Jeho šéf Robert Šlachta i někteří podřízení odešli na protest proti reorganizaci od policie. Mezi nimi opustil útvar i šéf analytiků Jiří Ráž, který měl kauzy kolem Jany Nečasové na starost.
Nečasová figuruje i v dalších kauzách
Nečasová je podle vyšetřovatelů pojítkem mezi několika kauzami. Rozsáhlý spis se původně týkal podezření z ovlivňování veřejných zakázek a zneužití pravomoci ve spojení s úředníky a lobbisty, k Nagyové se vyšetřovatelé dostali na základě odposlechů. Ze spisu teď žalobci postupně oddělují jednotlivé kauzy.
Nečasovou stejně jako exšéfy rozvědky Ondreje Páleníka a Milana Kovandu a zpravodajce Jana Pohůnka nedávno nepravomocně osvobodil Obvodní soud pro Prahu 1 v kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství ke sledování Nečasovy bývalé manželky Radky. Soudkyně je zprostila viny již jednou, pražský městský soud však toto rozhodnutí zrušil a vrátil věc k doplnění dokazování. Případ znovu míří k odvolacímu soudu.
Někdejší vlivná žena se před pražským městským soudem zodpovídá také společně s lobbistou Ivo Rittigem a dvěma advokáty z vyzrazení utajované informace z Bezpečnostní informační služby (BIS).
