Praha - Bývalý externí poradce ministra průmyslu a obchodu Vladimír Johanes definitivně vyhrál soudní spor s ministerstvem vnitra kvůli evidenci v seznamech spolupracovníků bývalé komunistické tajné bezpečnosti (StB). Odvolací pražský vrchní soud rozhodl, že Johanes je v těchto seznamech veden neoprávněně. Potvrdil tak verdikt Městského soudu v Praze.
Žalovaná strana neprokázala, že by Johanes spolupracoval s Stb, prohlásila předsedkyně senátu Zdenka Ferešová a zamítla odvolání ministerstva vnitra.
Věrohodnost spisu, který StB o bývalém poradci vedla, zpochybnila podle soudkyně především výpověď tehdejšího příslušníka StB Václava Kubíčka. Ten měl být podle dokumentu u toho, když Johanes spolupráci s tajnou bezpečností podepisoval. U soudu však vypověděl, že u aktu přítomen nebyl a Johanese nikdy neviděl. Další svědci, převážně bývalí pracovníci StB, uvedli již u prvoinstančního soudu, že si na Johanese nepamatují. Shodně také tvrdili, že u řady lidí byla spolupráce vykonstruovaná.
Ministerstvo vnitra se opíralo o dochovaný svazek, který na Johanese StB vedla, a o jeho vlastnoruční podpis na slibu spolupráce. Johanes ale tvrdil, že podpis není pravý, a spolupráci s StB popřel. Grafologické posudky, které si nechaly vypracovat městský i vrchní soud, sice nenašly stopy padělání, pravost podpisu ale také neprokázaly.
Podle oficiálního seznamu spolupracovníků StB zveřejněného ministerstvem vnitra se Johanes stal spolupracovníkem StB s krycím jménem Marek v roce 1985. Nejdříve byl veden jako kandidát tajné spolupráce, tedy v nejnižší kategorii spolupracovníků, ale ještě tentýž rok se stal agentem. Měl pracovat pro tehdejší správu kontrarozvědky pro boj proti vnitřnímu nepříteli.
Fakt, že se jeho jméno objevilo v takzvaných Cibulkových seznamech, nepokládal Johanes zpočátku za důležitý, neboť seznamům nedůvěřoval. Když však v roce 2004 začal pracovat pro ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana, chtěl zamezit spekulacím a požádal ministerstvo vnitra o lustrační osvědčení.
