Expertní týmy ČSSD a ANO budou hledat průnik programů

Praha - Stabilizovaná ČSSD dnes začala vyjednávat o nové vládě. První na řadu přišli dnes večer zástupci hnutí ANO. Na první oficiální schůzce v Průhonicích u Prahy se vyjednávací týmy ve formátu 5+4 domluvily na harmonogramu dalších jednání. V příštím týdnu by se měly scházet jejich expertní skupiny, které se budou věnovat jednotlivým resortům. ČSSD a ANO se také shodly na tom, že by nová Poslanecká sněmovna měla mít čtyři místopředsedy. O post šéfa dolní komory ale stále usilují obě strany. Na asi hodinu a půl dlouhé schůzce došlo také na témata, jako jsou církevní restituce nebo zákon o státní službě.

Na schůzce se vedle uspořádání Poslanecké sněmovny hovořilo o zákonech, které obě strany vnímají jako prioritní. Jedním z nich je otázka úpravy církevních restitucí, kterou na dnešním jednání otevřela ČSSD. Podle šéfa hnutí ANO Andreje Babiše se strany domluvily, že sociální demokracie přijde s konkrétním návrhem, který pak ANO posoudí.

„V každém případě církevní restituce přicházejí ve velice nepříznivý čas, kdy v naší zemi jsou samozřejmě rozpočtové problémy a je třeba se na to podívat,“ řekl Babiš, podle něhož byl zákon přijat za „zvláštních okolností“. ANO se zatím stavělo proti změně restitucí. 

Uskupení vedené Babišem, který dnes přivítal, že se ČSSD stabilizovala a je možné jednat, zase nadneslo návrh zákona o státní službě. Vysoká míra shody podle vyjednavačů obou stran panuje, pokud jde o protikorupční návrhy iniciativy Rekonstrukce státu.

Bohuslava Sobotku, kterého dnes v čele ČSSD potvrdil ústřední výkonný výbor strany, na jednání s ANO doprovodil vyjednávací tým ve složení místopředsedů strany Lubomíra Zaorálka a Milana Chovance, místopředsedkyně Aleny Gajdůškové a šéfa Senátu Milana Štěcha.

Hnutí ANO jednalo v sestavě Andrej Babiš, místopředsedkyně Věra Jourová, předseda poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek a Martin Stropnický.

„Já mám z toho jednání velmi pozitivní pocit,“ uvedl po setkání předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, podle něhož byla debata maximálně věcná a dotkla se velkého rozsahu témat, u nichž by se dala hledat shoda. V příštím týdnu se sejdou expertní skupiny obou uskupení, které se budou věnovat jednotlivým resortům. Do konce týdne by pak mělo být víceméně jasno, kde panuje shoda, a kde nikoliv.

ČSSD i ANO budou vyjednávat ještě s lidovci. Sociální demokraté, kteří by preferovali koaliční vládu, je chtějí oslovit v pondělí. Zítra také Sobotka požádá hradní kancelář o schůzku s prezidentem Milošem Zemanem. ČSSD by výsledky jednání o vládě nejraději dala svým voličům pod stromeček, i hnutí ANO chce tlačit na to, aby byly co nejdřív. KDU-ČSL ale odhaduje, že programové prohlášení nové vlády do Vánoc ještě nebude.

Kvůli půtkám uvnitř ČSSD se jednání o nejpravděpodobnější koalici s lidovci a hnutím ANO naostro rozběhla až po čtrnácti dnech od vyhlášení výsledků voleb (více čtěte zde). Pro všechny tři strany je zásadní podmínkou programová shoda. Pokud se tak nestane, nemá podle nich cenu vládu sestavovat.

Sociální demokracie trvá na majetkových přiznáních, zrušení poplatků u lékaře, snížení DPH na léky a knihy a znovuzavedení daňové progrese. „Základním mantinelem je náš volební program, to, s čím jsme šli do voleb. To nebudeme žádným způsobem zužovat,“ řekl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Mantinely nechce posouvat ani KDU-ČSL ani hnutí ANO.

Babišovo hnutí odmítá jakékoliv zvyšování daní. „Je to pro nás nepodkročitelná podmínka,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek. Lidovci se navíc vůbec nechtějí bavit o církevních restitucích, u nichž ale ČSSD prosazuje snížení finančních plateb ze strany státu. „Jsou hotové, prošly Ústavním soudem, není k tomu potřeba z našeho pohledu vést žádnou debatu,“ sdělil místopředseda KDU-CŠL Marian Jurečka.

VÝHRY A PROHRY ČSSD VE VOLBÁCH

Přestože se ČSSD stala vítězem voleb, je jasné, že vedení strany očekávalo daleko lepší výsledek. Sociální demokraté přitom klausovsky znějící pojem nevýhra znají. Ve volbách do sněmovny skončila ČSSD v novodobé historii už čtyřikrát na prvním místě. A dvakrát těsně druhá. Sestavování kabinetu přesto vlastně nikdy neměla jednoduché. Jednou jí k vládě pomohla opoziční smlouva, jednou dokonce jako vítěz musela do opozice.

Ilustrační foto
Zdroj: Thomová-Mauerová Judita/ČTK

Sociální demokracie i přes zisk více než 26 procent odešla v roce 1996 do opozice. „Měnit zásady za křesla v žádném případě nepřichází v úvahu,“ hřímal tehdejší předseda strany Miloš Zeman. O dva roky později poprvé nějaká strana překonává hranici třiceti procent. Byla to právě sociální demokracie. Možná koalice s lidovci a Unií Svobody se ale nekonala. Zeman podepsal s Václavem Klausem opoziční smlouvu, která jim vzájemně na čtyři roky svázala ruce.

I po čtyřech letech vládnutí získala ČSSD v dalších volbách víc než třicet procent. Jenže ve Strakově akademii se postupně vystřídali hned tři premiéři - Vladimíra Špidlu nahradil Stanislav Gross, po němž přišel Jiří Paroubek.

Jiří Paroubek
Zdroj: ČT24

V roce 2006 přišel nejlepší volební výsledek ČSSD v historii, strana získala přes 32 procent. Poměr pravice a levice ve sněmovně byl tehdy sto na sto. Z Paroubkova tábora se však trhli dva přeběhlíci – Melčák a Pohanka. Před třemi lety pak přišla vyhrocená kampaň. ČSSD sice volby vyhrála, hned po sečtení ale bylo jasné, že vládnout bude někdo jiný.

Po odchodu Paroubka nastoupil Sobotka, jenže i jeho letošní vítězství má kvůli vnitrostranické válce trochu hořkou příchuť. ČSSD zvítězila s nejhorším volebním výsledkem v novodobé historii – pouhých 20,45 procent. Oproti roku 1998 ztratila téměř milion voličů. Tentokrát však možná do Strakovy akademie přesto vstoupí předním vchodem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 24 mminutami

VideoEmise klesly. Výnosy z prodeje povolenek je napodobí, odhaduje stát

Stát letos čeká výrazně méně peněz z prodeje emisních povolenek – možná i pod pět miliard. To komplikuje například budoucnost programu Nová zelená úsporám. Resort životního prostředí zatím tyto tržby nasměroval jinam. Propad způsobuje to, že povolenek nyní bude k dispozici méně i proto, že emise klesly. Aktuální cena povolenky je asi 1800 korun za tunu. V posledních letech byla turbulentní, přesto výnosy vycházely vždy od třinácti do devatenácti miliard korun ročně.
před 1 hhodinou

Únava z války je lhostejnost k budoucnosti, řekl Pavel na akci na podporu Ukrajiny

Pokud někdo říká, že ho válka unavuje, staví se lhostejně k naší budoucnosti, prohlásil v sobotu odpoledne prezident Petr Pavel na pražském Staroměstském náměstí na akci Společně za Ukrajinu! k blížícímu se čtvrtému výročí plnohodnotné ruské invaze do sousední země. Ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč následně poděkoval Čechům za podporu. Vystoupili také rodiče padlých českých dobrovolníků nebo svědci ruských zvěrstev. Shromáždění podobného rázu se konala i v dalších městech v republice.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
před 12 hhodinami

VideoAutoškoly zdražují, argumentují stoupajícími náklady na platy i auta

Cena za kurz v autoškole na téměř všech místech napříč republikou už překročila dvacet tisíc korun. Oproti předchozímu roku si zájemci připlatí kolem deseti procent. Zatímco v minulosti autoškoly zdražovaly zejména kvůli nákladům na pohonné hmoty, teď je to podle majitelů kvůli platům instruktorů, cenám aut a vybavení do nich.
před 12 hhodinami

VideoBaterie v elektrokoloběžce vybuchne a zapálí byt, popsali hasiči sílící trend

Hasiči ze severní Moravy upozorňují na specifický sílící trend – přibývá bytů zapálených po výbuchu baterií v elektrokoloběžkách. Podle nich je nejčastější příčinou výbuchu a požáru neodborná manipulace nebo nevhodné skladování. „Ty baterie nemají rády vlhko, nulové a záporné teplotní hodnoty,“ sdělil náměstek pro prevenci moravskoslezských hasičů Miloš Střelka. Podle něj je potřeba koloběžky ideálně skladovat pod kamerovým dohledem s autonomní detekcí. V loňském roce zasahovali moravskoslezští hasiči celkem u dvaceti požárů elektrokoloběžek. Zraněno nebo evakuováno při nich bylo okolo stovky lidí. Celkem v roce 2025 hasiči vyjížděli k největšímu počtu požárů v domácnostech za poslední dekádu. Bylo jich přes 3,5 tisíce. Nejčastěji vznikly z nedbalosti.
před 12 hhodinami

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
před 21 hhodinami
Načítání...