Eutanazie – ano, či ne? Akademie věd rozvíjí diskuzi o umírání

Smrt se týká každého z nás, mluví se však o ní málo. Měli bychom mít v závěrečné fázi života právo na milosrdnou smrt z rukou lékaře? Lékaři, právníci, filozofové a zdravotníci debatovali v Ostravě o eutanazii. Podle účastníků konference se jen pomalu rozvíjí diskuze na toto téma v odborných kruzích a zcela chybí ve společnosti.

Mezi lékaři jsou zastánci i odpůrci eutanazie, podobné je to ve společnosti. Podle loňského průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění má ale více příznivců.  Pro právo nevyléčitelně nemocných a trpících lidí na dobrovolnou smrt za pomoci lékaře se vyslovilo šedesát sedm procent respondentů. Proti jich bylo dvacet sedm procent.

Na rozdíl od Holandska, Belgie, Lucemburska i některých amerických států je v Česku eutanazie trestným činem a posuzuje se jako vražda. Podle některých lékařů je však takzvaná pasivní eutanazie dávno součástí lékařské praxe.

Pasivní eutanzie, nebo paliativní léčba?

„Někteří lékaři eutanazii chtějí a domnívají se, že ji už provádí, druzí jsou proti a tvrdí opak. Rozpor je v tom, jak posuzují to, když pacienta, který je v beznadějném stavu, odpojí od orgánové podpory,“ vysvětloval David Černý z Ústavu státu a práva Akademie věd.

Konference Eutanazie a dilemata v závěrečné fázi života

K těm, co odmítají, že by prováděli pasivní eutanazii, patří přednosta kliniky anesteziologie ostravské fakultní nemocnice Pavel Ševčík. „Intenzivní medicína má mnoho možností, jak pacienty dlouhodobě udržovat na přístrojové a lékové podpoře. Jsou až takové, že překračují to, co je vůči pacientovi, který má vyčerpány všechny životní rezervy, eticky přípustné,“ uvedl lékař.

V takovém případě se podle něho mohou lékaři zodpovědně, pokorně a v týmu rozhodnout ke změně léčby – a sice změnit agresivní léčbu na paliativní, při které se bude pacient co nejméně trápit. „Za sebe proto říkám, že eutanazii nepotřebuji. Medicína má čím dál více prostředků, jak pacientovi ulevit, aby eutanazii nevyžadoval a nepotřeboval,“ vysvětloval Pavel Ševčík.

  • V Česku je eutanazie zakázaná, trestá se jako vražda. Asistovaná sebevražda je pro asistujícího trestná jako účast na sebevraždě. Sebevražda sama o sobě trestná není.
  • V Evropě je eutanazie uzákoněna v Belgii, Nizozemsku a Lucembursku. Asistovaná sebevražda je povolená ve Švýcarsku, kde může umírajícímu pomoci lékař i laik.
  • V Česku je od roku 2012 součástí zákona o zdravotních službách institut dříve vysloveného přání pacienta, kterým může v předstihu písemně odmítnout léčbu, pokud se dostane do stavu, který ohrožuje jeho život. Lékaři se s tím setkávají výjimečně.

Je to také téma nové publikace Akademie věd Eutanazie – ani, či ne? Přispěli do ní lékaři, filozofové, právníci. Podle filozofa Tomáše Hříbka je eutanazie morálně přípustná. „Je to akt milosrdenství, pomoc někomu odejít způsobem, jakým si přeje, když se sám rozhodne, že už nemá cenu pokračovat,“ uvedl Hříbek, podle kterého je potřeba autonomii pacienta respektovat.

Téma řeší nová publikace Akademie věd

„Jiní autoři publikace to zase odmítají, argumentují posvátností života,“ uvedl Černý. Sám má obavy, že v případě legalizace by se praxe mohla posunout i k pacientům, kteří nejsou v terminálním stadiu. Podle něho je potřeba, aby se o tématu vedla celospolečenská diskuze. „I lékaři spolu těžko hledají společnou řeč a neshodnou se na definicích. A diskuze ve společnosti chybí zcela,“ řekl Černý.

Legalizace eutanazie podle něho není v nejbližších letech v Česku reálná i z jiného důvodu. „Nejprve by měla být dostupná paliativní  péče. Nebylo by rozumné, abychom zaváděli eutanazii v zemi, kde pacienti zbytečně umírají v bolestech v nemocnicích,“ řekl Černý z Akademie věd, která spolu s Lékařskou fakultou Ostravské univerzity konferenci uspořádala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven

Provoz vlaků v Praze byl po omezení kvůli krádeži kabelů plně obnoven po 14:40, uvedla Správa železnic. Vlaky kvůli krádeži na trati v úseku Vršovice – Hlavní nádraží nabíraly hodiny zpoždění. Omezení se dotklo podle webu dopravce České dráhy desítek vlaků, lokálních spojů i rychlíků. Některé regionální spoje musely dráhy odřeknout. Omezení provozu trvalo více než devět hodin.
10:15Aktualizovánopřed 1 mminutou

Lidé si připomínají památku obětí předloňské tragédie na filozofické fakultě

Lidé v Česku si v neděli připomínají památku obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Už dopoledne uctili jejich památku například někteří senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS). Po poledni si památku obětí připomněl i premiér Andrej Babiš (ANO). Konají se ale i další akce, které pořádají spolky Spojeni nadějí a Uši pro duši s podporou fakulty a univerzity. Při tragédii zemřelo čtrnáct lidí z řad studentů a pedagogů.
08:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na muniční iniciativu dali podle Lipavského dárci sto miliard

Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko, sdělil v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).
před 2 hhodinami

Štědrovečernímu jídlu v restauraci dávají přednost lidé starší 40 let, místa už téměř nejsou

Na Štědrý den bude otevřená asi třetina gastronomických podniků v Česku, včetně restaurací. Vyplývá to z dat pokladního systému Dotykačka. V Praze bude v provozu dokonce až čtyřicet procent podniků. Restaurace, které ČT oslovila, hlásí prakticky plnou obsazenost. Popularitu návštěv 24. prosince potvrdil i prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Nejčastějšími hosty jsou lidé nad 40 let, většinou bez dětí.
před 5 hhodinami

V Krabici od bot lidé darovali rekordních 65 tisíc dárků pro děti v nouzi

V letošní vánoční sbírce Krabice od bot lidé darovali o čtyři tisíce krabic s dárky více než loni. ČT to sdělil Dalibor Hála, mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické, která sbírku pořádá. Řada dárců také využila možnost poslat příspěvek do on-line sbírky, která potrvá až do 6. ledna. Zatím se vybralo přes 4,8 milionu korun.
před 7 hhodinami

Vláda plánuje změny u dálničních známek

Až pět procent řidičů jezdí po dálnicích načerno. Pokutu zaplatí jen v případě, že je zastaví celníci. Nová vláda to plánuje změnit. „Nebudeme čekat, že to policisté budou řešit na místě, a budeme to posílat obsílkami,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Loni celníci vybrali na pokutách za nezaplacené dálniční známky přes čtyřicet milionů. Letos bude částka podobná. Od Nového roku se také dálniční známky zdražují. Za roční ježdění po dálnicích zaplatí řidiči víc o 130 korun. Zdražují se i ostatní známky na méně dní, což je kvůli valorizaci a novým kilometrům dálnic. Nový kabinet plánuje zdražování zastavit, ale chystá i jiné změny. „Je tam také návrh na to, že přestaneme mít nulovou sazbu na elektromobily,“ dodal Bednárik.
před 8 hhodinami

České firmy už mají první smlouvy na Dukovany, další se čekají příští rok

Tuzemské firmy začínají sjednávat první kontrakty související s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany. Jihokorejská společnost KHNP, která je bude stavět, registruje zájem i dalších českých podniků. Korejci musejí počítat se zvýšeným očekáváním tuzemských politiků, kteří budou chtít svěřit významnou část projektu českému průmyslu.
před 9 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 17 hhodinami
Načítání...