Europoslanci hodnotí „grilování“ Jourové pozitivně, kritice se ale nevyhnula

Praha - Věra Jourová dnes v Bruselu absolvovala tzv. grilování, během tříhodinové debaty čelila 45 otázkám od europoslanců. Jestli Jourová uspěla, bude jasné, až jednotlivé výbory její vystoupení zhodnotí. Zatím ale nedokázaly najít na vystoupení české kandidátky jednotný názor. Podle dostupných informací panovala nespokojenost především ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, námitky prý ale zaznívaly také ve výboru pro ženská práva.

Zpravodaj ČT v Bruselu Bohumil Vostal přináší reakce zástupců většiny frakcí v Evropském parlamentu - a převažuje kladné hodnocení. Sama Jourová po svém vystoupení přiznala únavu i úlevu, byla prý ale překvapená příjemnou atmosférou během slyšení. 

Maltská europoslankyně Marlene Mizziová, Aliance socialistů a demokratů  

„Některé odpovědi byly dostatečné, jiné ne a některým se vyhnula. Celkově ale odpovídá na všechny otázky docela dostatečně. Některé jsou lepší než jiné. Vyhnula se otázce diskriminace sexuálních menšin a otázce rovnosti pohlaví. Čekali jsme trochu přesvědčivější odpovědi.“

Europoslanec za TOP 09 Stanislav Polčák, Evropská lidová strana

„Já si myslím, že ten projev měl jak silné, tak slabé momenty. Silný byl odkaz na Václava Havla. Přihlásila se i ke kontroverzním tématům, jako je téma veřejného žalobce nebo téma zavedení kvót pro účast žen ve správních radách. Ty slabší momenty: K těm patří, jak se vypořádala s jednou z otázek, která mířila na její propojení s panem Babišem. Tam mohla být poněkud přesnější a reagovat adekvátněji.“ 

Slovenský europoslanec Branislav Škripek, Evropští konzervativci a reformisté

„Nejsem odborník na českou politickou scénu. Líbí se mi velmi, že umí říct, že pan Babiš nijak nezasahoval do jejího profesionálního rozhodování, to je velmi podstatné. Pokud politik takovýto výrok řekne, tak za tím musí stát nějaká realita. Jsem velmi rád, že může říct, že je nezávislá. Vůči menšinám jasně řekla, že záleží na tom, aby jejich práva byla dodržovaná, že nemá informaci o pronásledování nebo nedostatečném dodržování jejich práv, ale já to nepovažuji za nedostatečnou odpověď. Když bude nějaký problém, tak se na něj ráda podívá, bude se věnovat svým povinnostem. Mně se líbí.“

Europoslanec za KSČM Jiří Maštálka, Sjednocená evropská levice

„Je třeba ocenit klid, se kterým odpovídala, ale i atmosféra tady byla velice klidná. Nechci říct, že vstřícná, ale byla to objektivní kritika, objektivní dotazy.“ 

Britská europoslankyně Catherine Bearderová, Aliance liberálů a demokratů

„Jsem s ní nesmírně spokojená, má velké portfolio. Neměla moc času předem. Je jasné, že tématům rozumí. Já se ptala na násilí na ženách a obchod s bílým masem, ona byla schopná přímo odpovědět. Na každou otázku byla schopná odpovědět. Udělalo to na mě dojem.“

Nahrávám video

Jourová čelí kritice, ale má šanci na úspěch, shodli se čeští europoslanci

„Mohu potvrdit, že rozhodnutí se odkládá do pondělka nebo do úterka,“ řekl český europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). „Samozřejmě, výtky na obecnost některých odpovědí tu byly, ale nebylo to něco, co by se týkalo jen paní Jourové,“ dodal. „Podle mého názoru byla paní Jourová vskutku obecná a některé otázky zcela nezodpověděla,“ potvrdil určitou nejistotu odpovědí Jourové další z českých europoslanců Jiří Pospíšil (nestr. za TOP 09). „To slyšení by ale spíše mělo ukázat, jak je politik flexibilní a jak se umí v těchto tématech obecně orientovat,“ zastal se Jourové opoziční politik.

Oba čeští eurokomisaři se ale shodli, že portfolio Věry Jourové je velmi široké a běžné, že bude trvat nějakou dobu, než se do něj dostane. To, že rozhodování bude trvat minimálně do pondělí, je podle nich dané i tím, že se na schválení Jourové musí shodnout 4 výbory. „Věřím, že nakonec eurokomisařkou bude,“ řekl Svoboda. „Já doufám, že eurokomisařkou bude,“ dodal Pospíšil.

Věra Jourová při slyšení v Evropském parlamentu
Zdroj: ČT24

Atmosféra byla podle Jourové lepší, než čekala

Sama Věra Jourová přiznala po svém vystoupení únavu i úlevu. Atmosféra tříhodinového slyšení prý nakonec byla lepší, než sama čekala. „Jsem z toho všeho docela unavená, ale mám radost, že to mám za sebou,“ řekla českým novinářům Jourová bezprostředně po svém vystoupení. Během svých odpovědí na dotazy europoslanců odpovídala v češtině, protože se jí nakonec jevila jako „komfortnější řešení.“ 

Své vystoupení ukončila poznámkou, že poslancům děkuje za příjemnou atmosféru, kterou prý nečekala. Myslela si prý, že bude čelit agresivnějším otázkám. „Byla jsem připravena na cokoliv,“ poznamenala Jourová.

Podle politologů se Jourová s dotazy vypořádala dobře

Podle politologů, které oslovila ČTK, se Jourová s dotazy europoslanců vypořádala dobře, i když místy působila nejistě. „Nebyla na to portfolio tak připravená a zvládla se to naučit. Myslím, že to zvládla dobře. Nebyla kontroverzní, neřekla nic moc překvapivého, takticky i věcně byla dobře připravena,“ komentoval vystoupení Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky. Podle něj neměla Jourová jednoduchou situaci, protože kvůli širokému portfoliu čelila dotazům europoslanců ze čtyř různých výborů.   

Podle Víta Beneše z Ústavu mezinárodních vztahů Jourová působila dojmem, že se ve svěřené oblasti orientuje, i když hlavně z počátku působila trochu nejistě. „Nezaznamenal jsem žádné ostré útoky, které by měly naznačovat, že by neměla obstát,“ domnívá se Beneš. Podle obou politologů Jourová zvládla i dotaz, který se týkal jejích vazeb na šéfa hnutí ANO a miliardáře Andreje Babiše. Jourová zdůrazňovala svoji nezávislost. „Nikdy jsem nepodléhala žádným tlakům ani od pana Babiše, které ostatně nikdy nebyly, ani nikoho jiného,“ řekla v Evropském parlamentu.  

Jako politicky nezralé či neprofesionální ale hodnotí Beneš to, že Jourová v úvodním představování mluvila o tom, že strávila v roce 2006 neoprávněně měsíc ve vazbě. Naopak podle Dostála byl tento přechod do osobní roviny „velmi chytrý“. Jourová byla tehdy obviněna v kauze úplatků kolem opravy budišovského zámku. Její stíhání ale bylo zastaveno, dočkala se také odškodnění u soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 1 hhodinou

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 2 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 7 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 8 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 9 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 9 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...