E-neschopenka začne nejspíš platit od začátku příštího roku

Projekt elektronické neschopenky bude pravděpodobně plně zaveden až od příštího roku. Schválil to Senát navzdory žádosti Hospodářské komory, aby půlroční odklad zamítl. Podle původních plánů měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od poloviny letošního roku, tedy zároveň se zrušením karenční doby. Senátoři podpořili také novelu zákona, která upravuje stabilizační příplatky nebo možnosti vedlejšího výdělku pro členy bezpečnostních sborů.

Odklad e-neschopenky podpořilo 50 ze 71 přítomných senátorů, přičemž občanští demokraté se hlasování většinou zdrželi. Návrh nyní dostane k posouzení prezident Miloš Zeman.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že udělá vše pro to, aby byla e-neschopenka k 1. lednu 2020 plně funkční. Maláčová také upozornila na to, že papírové neschopenky budou existovat i po zavedení těch elektronických jako záloha pro případ výpadku elektronického systému.

„Od ledna budeme mít e-neschopenku, která bude povinná a uživatelsky koncipovaná taj, aby vyhovovala lékařům, pacientům i zaměstnavatelům. Senátoři dnes podpořili spoustu technických zlepšení,“ uvedla ministryně.

Nahrávám video
Ministryně práce Maláčová (12. června 2019): E-neschopenka bude povinná a uživatelsky příjemná
Zdroj: ČT24

Maláčová přijatý posun v zavedení e-neschopenky hájila tím, že vyhověla nejdůležitějším požadavkům zaměstnavatelů. Podle ministryně budou moci požádat Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) o automatické zasílání oznámení o vzniku pracovních neschopností svých zaměstnanců. Lékařské organizace zase prosadily jednoduché ověření identity ošetřujících lékařů. Bude rovněž možné využívat certifikáty zdravotních zařízení, které vydává Státní ústav pro kontrolu léčiv, uvedla ministryně. 

Posunutí startu e-neschopenky oddálí i spuštění systému pro výplatu dávek

Návrh také přinese ministerstvu práce a sociálních věcí roční odklad pro zavedení nového jednotného informačního systému pro výplatu dávek a agendu zaměstnanosti, který měl původně fungovat od roku 2017. Projekt měl stát kolem 1,5 miliardy, nově má být spuštěn od roku 2022.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu ministerstvo při budování systémů selhalo a porušilo rozpočtovou kázeň za 737 milionů korun. Prodlení ve spuštění podle úřadu představuje nehospodárné výdaje pro státní rozpočet 

Elektronické neschopenky měly být původně zavedeny už od letošního roku. Menšinová vláda ANO před rokem navrhovala novelou projekt zrušit jako nepřipravený a vytvořit nový systém od roku 2021. ČSSD ale prosadila spuštění první etapy projektu od letošního července.

Současná vláda ANO s ČSSD se rozhodla rušící novelu stáhnout, pak se ji ale rozhodla nahradit návrhem týkajícím se půlročního odkladu projektu. Kvůli červencovému spuštění lékaři pohrozili akcemi občanské neposlušnosti.

Tlumočit nebo vyučovat budou moci členové bezpečnostních sborů i bez svolení nadřízeného

Horní komora podpořila také vládní novelu, podle které budou moci příslušníci bezpečnostních sborů dostávat stabilizační příplatky. Příplatky budou přiznávat ředitelé sborů a ročně by mohly činit až 24násobek celostátní průměrné hrubé mzdy. Nebude na ně právní nárok. Poskytování příplatků bude podmíněno dostatečným množstvím peněz v rozpočtech příslušných ministerstev.

Novela upravuje také možnosti vedlejších přivýdělků policistů nebo hasičů. V reakci na loňský verdikt Ústavního soudu stanovuje zákon podmínky pro vedlejší práce a obsahuje odkazy na činnosti, které bude moci příslušník bezpečnostních sborů ve služebním poměru vykonávat. 

Souhlas nadřízeného tak nebude potřeba například pro znaleckou a tlumočnickou činnost pro soud nebo správní úřad, vědeckou a pedagogickou činnost nebo pro práci v odborové organizaci, jíž je příslušník členem. K dalším druhům výdělečné činnosti, které v zákoně uvedeny nejsou, bude podle novely stále potřeba souhlas služebního funkcionáře. Předloha nyní zamíří k podpisu prezidentovi.

Senát také schválil novelu zákona o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění, která slaďuje zákon s požadavky nové evropské směrnice. Na jejím na základě ukládá institucím zaměstnaneckého penzijního pojištění nové povinnosti, které mají mimo jiné zlepšit informovanost účastníků tohoto pojištění nebo lépe opatrovat jejich peníze. V tuzemsku není tento systém penzijního pojištění zaveden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoZ demonstrace si beru poučení, říká Pospíšil. Vondráček nabízí referendum proti frustraci

Hosté Duelu ČT24 probrali demonstraci na pražské Letné, návrh zákona na registr zahraničního financování a vládní plány s financováním veřejnoprávních médií. Pozvání přijali místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) a člen tohoto výboru Jiří Pospíšil (TOP 09). Podle Vondráčka jsou lidé frustrování, proto na Letné demonstrují. „Naše vláda chce například zavedením veřejného referenda dát demonstrujícím řešení ke snížení občanské frustrace,“ míní. „Sobotní závěry a doporučení týkající se opozičních stran jsem si na demonstraci vyslechl a beru si z toho poučení,“ řekl Pospíšil. Diskuzí provázela Jana Peroutková.
před 17 mminutami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 49 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali požár zbrojovky v Pardubicích

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali vyšetřování požáru v pardubické zbrojovce, demonstraci na pražské Letné a geopolitickou situaci v Hormuzském průlivu. Tématem také byla otázka neshody premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Petra Pavla o tom, kdo pojede reprezentovat Česko na summit NATO. Pozvání přijali bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, autor komiksu Opráski sčeskí historje Jaz, komentátor Echo24.cz Ondřej Šmigol a komička Natálie „Tali“ Schejbalová. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

VideoNová pražská nemocnice má vzniknout v Letňanech či Vysočanech

Vládní zmocněnec pro výstavbu nové pražské nemocnice Pavel Scholz chce mít do roka hotový investiční záměr projektu. Stát nyní vybírá vhodné pozemky, mezi zvažovanými lokalitami jsou Letňany a Vysočany. Nové zařízení má v budoucnu převzít akutní péči od tří stávajících zdravotnických zařízení, v jejichž areálech by tak vznikly kapacity pro následnou a dlouhodobou péči.
před 1 hhodinou

VideoOpravit nebo umístit značku. Železničáři se věnují rizikovým přejezdům

V tuzemsku zůstává přes čtyřicet špatně postavených železničních přejezdů. Problémy na nich můžou mít delší nákladní vozy. Po tragédii v Dolní Lutyni před dvěma lety železničáři zmapovali riziková místa. Našli 53 nevyhovujících. Dosud opravili čtyři; dalších devět mají v plánu. Před zbylými umístili dopravní značky zakazující vjezd některým vozidlům – například v Pečkách na Kolínsku, kde nyní platí zákaz pro soupravy delší než dvanáct metrů. Podle železničářů jde o maximum toho, co mohou udělat. Většinou se prý podobné nehody stávají v místech, kam kamiony zajíždí jen výjimečně.
před 1 hhodinou

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 4 hhodinami

Vláda projedná svůj legislativní plán, probrat by mohla i požár v Pardubicích

Ke svým legislativním plánům na letošní rok se v pondělí vrátí vláda Andreje Babiše (ANO). Před měsícem ministři projednávání dokumentu přerušili, protože premiérovi vadilo, že ho kabinet dostal k projednávání s rozpory mezi jednotlivými připomínkovými místy. Vláda se pravděpodobně bude zabývat i pátečním požárem v pardubické hale firmy, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok, v pátek se kvůli němu sešla i Bezpečnostní rada státu.
před 4 hhodinami

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...