E-neschopenka začne nejspíš platit od začátku příštího roku

Projekt elektronické neschopenky bude pravděpodobně plně zaveden až od příštího roku. Schválil to Senát navzdory žádosti Hospodářské komory, aby půlroční odklad zamítl. Podle původních plánů měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od poloviny letošního roku, tedy zároveň se zrušením karenční doby. Senátoři podpořili také novelu zákona, která upravuje stabilizační příplatky nebo možnosti vedlejšího výdělku pro členy bezpečnostních sborů.

Odklad e-neschopenky podpořilo 50 ze 71 přítomných senátorů, přičemž občanští demokraté se hlasování většinou zdrželi. Návrh nyní dostane k posouzení prezident Miloš Zeman.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že udělá vše pro to, aby byla e-neschopenka k 1. lednu 2020 plně funkční. Maláčová také upozornila na to, že papírové neschopenky budou existovat i po zavedení těch elektronických jako záloha pro případ výpadku elektronického systému.

„Od ledna budeme mít e-neschopenku, která bude povinná a uživatelsky koncipovaná taj, aby vyhovovala lékařům, pacientům i zaměstnavatelům. Senátoři dnes podpořili spoustu technických zlepšení,“ uvedla ministryně.

Nahrávám video

Maláčová přijatý posun v zavedení e-neschopenky hájila tím, že vyhověla nejdůležitějším požadavkům zaměstnavatelů. Podle ministryně budou moci požádat Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) o automatické zasílání oznámení o vzniku pracovních neschopností svých zaměstnanců. Lékařské organizace zase prosadily jednoduché ověření identity ošetřujících lékařů. Bude rovněž možné využívat certifikáty zdravotních zařízení, které vydává Státní ústav pro kontrolu léčiv, uvedla ministryně. 

Posunutí startu e-neschopenky oddálí i spuštění systému pro výplatu dávek

Návrh také přinese ministerstvu práce a sociálních věcí roční odklad pro zavedení nového jednotného informačního systému pro výplatu dávek a agendu zaměstnanosti, který měl původně fungovat od roku 2017. Projekt měl stát kolem 1,5 miliardy, nově má být spuštěn od roku 2022.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu ministerstvo při budování systémů selhalo a porušilo rozpočtovou kázeň za 737 milionů korun. Prodlení ve spuštění podle úřadu představuje nehospodárné výdaje pro státní rozpočet 

Elektronické neschopenky měly být původně zavedeny už od letošního roku. Menšinová vláda ANO před rokem navrhovala novelou projekt zrušit jako nepřipravený a vytvořit nový systém od roku 2021. ČSSD ale prosadila spuštění první etapy projektu od letošního července.

Současná vláda ANO s ČSSD se rozhodla rušící novelu stáhnout, pak se ji ale rozhodla nahradit návrhem týkajícím se půlročního odkladu projektu. Kvůli červencovému spuštění lékaři pohrozili akcemi občanské neposlušnosti.

Tlumočit nebo vyučovat budou moci členové bezpečnostních sborů i bez svolení nadřízeného

Horní komora podpořila také vládní novelu, podle které budou moci příslušníci bezpečnostních sborů dostávat stabilizační příplatky. Příplatky budou přiznávat ředitelé sborů a ročně by mohly činit až 24násobek celostátní průměrné hrubé mzdy. Nebude na ně právní nárok. Poskytování příplatků bude podmíněno dostatečným množstvím peněz v rozpočtech příslušných ministerstev.

Novela upravuje také možnosti vedlejších přivýdělků policistů nebo hasičů. V reakci na loňský verdikt Ústavního soudu stanovuje zákon podmínky pro vedlejší práce a obsahuje odkazy na činnosti, které bude moci příslušník bezpečnostních sborů ve služebním poměru vykonávat. 

Souhlas nadřízeného tak nebude potřeba například pro znaleckou a tlumočnickou činnost pro soud nebo správní úřad, vědeckou a pedagogickou činnost nebo pro práci v odborové organizaci, jíž je příslušník členem. K dalším druhům výdělečné činnosti, které v zákoně uvedeny nejsou, bude podle novely stále potřeba souhlas služebního funkcionáře. Předloha nyní zamíří k podpisu prezidentovi.

Senát také schválil novelu zákona o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění, která slaďuje zákon s požadavky nové evropské směrnice. Na jejím na základě ukládá institucím zaměstnaneckého penzijního pojištění nové povinnosti, které mají mimo jiné zlepšit informovanost účastníků tohoto pojištění nebo lépe opatrovat jejich peníze. V tuzemsku není tento systém penzijního pojištění zaveden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O prodlouženém víkendu se čeká převážně slunečno, nejteplejší má být pondělí

Nadcházející prodloužený víkend bude převážně slunečný, postupně se bude oteplovat, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V pondělí, kdy je státní svátek, mohou teploty odpoledne vystoupat až na 25 stupňů Celsia, dodávají meteorologové.
před 1 hhodinou

VideoZastavení zdražování známek investice neohrozí, říká Juchelka. Nezodpovědné, míní Jakob

Poslanecká sněmovna schválila novelu, která ruší každoroční valorizaci cen dálničních známek. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) to ale neznamená omezení investic do dopravní infrastruktury. „Samozřejmě to neznamená, že nebudou nějaké investice a prostředky nejen pro opravu, ale i výstavbu nové dálniční sítě,“ uvedl v Událostech, komentářích. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob naopak považuje zastavení zdražování za nezodpovědné. Kritizoval, že se vláda v době růstu ekonomiky a vysokého rozpočtového schodku vzdává příjmů určených na rozvoj dopravní infrastruktury. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Vyřešit spor s mediátorem. Soudy tuto možnost nařizují jen v půl procentu civilních případů

Pouze u každého dvoustého civilního sporu soudy nařizují setkání s mediátorem. Za posledních devět let to tak bylo jen u třinácti tisíc případů z celkových 2,5 milionu civilních sporů, vyplývá z dat ministerstva spravedlnosti. Ta přitom současně ukazují, že mediace končí úspěšně ve více než sedmdesáti procentech případů.
před 3 hhodinami

ŽivěPoslanci by měli zahájit debatu o návrhu na zmrazení platů vrcholných politiků

Poslanci by ve čtvrtek měli zahájit debatu o koaličním návrhu na zmrazení platů vrcholných politiků. Pokračovat potom má jiná mimořádná schůze svolaná z koaličního podnětu, na jejímž programu jsou zejména předlohy v úvodním kole. Jde například o změny pravidel penzijního spoření nebo o růst důchodů starších penzistů.
před 5 hhodinami

Poslanci schválili konec zdražování dálničních známek

Poslanci schválili koaliční návrh na zastavení pravidelného zdražování dálničních známek, který v úvodu projednávání podpořil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Novela současně upravuje platnost jednodenní známky na 24 hodin od zakoupení, na čemž se shodli zástupci koalice i opozice. V závěrečném čtení pak sněmovna odsouhlasila novelu, která veřejnosti zpřístupní více údajů o dopravě a obcím umožní požadovat po taxikářích různé zkoušky. Poslanci se zabývali i změnami trestního zákoníku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoŠest mrtvých za jeden den. Před úmrtími na silnicích varuje nová kampaň

Ve středu zemřelo na českých silnicích šest lidí. Jde o jeden ze dvou nejtragičtějších letošních dnů na českých silnicích. A právě teď začala kampaň České asociace pojišťoven s názvem Normální řízení zabíjí. Upozorňuje na nejčastější příčiny smrtelných srážek, jako jsou příliš vysoká rychlost nebo třeba používání telefonu za volantem. Snímek odkazuje na 346 loňských obětí, ty podle tvůrců zabilo právě chování řidičů, kteří si zvykli považovat přestupky za „normální“.
před 13 hhodinami

VideoKoalice chystá návrh na snížení hranice trestní odpovědnosti u nejzávažnějších činů

Za nejzávažnější zločiny by měly být trestně odpovědné už děti od třinácti let, shoduje se ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) s právními experty SPD a Motoristů. Jeho resort vypracoval analýzu, z níž vyplývá, že agresivita u dětí roste, a je proto na místě uvažovat o změnách. Soudy teď pachatele mladší patnácti let mohou posílat do výchovných ústavů či specializovaných dětských domovů. Nejpřísnějším trestem je ochranná výchova.
před 13 hhodinami

VideoNemyslím si, že by Česku hrozila válka, říká Libor Vondráček

„Jedna věc je hovořit o míru, usilovat o mír a druhá věc je neustále vyvolávat dojem, že nám tady nějak bezprostředně hrozí válka. A to si rozhodně nemyslím, že by České republice hrozila válka,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), podle kterého by se všichni měli pokoušet ukončit ruskou válku na Ukrajině. „Agresivita jakékoliv velmoci je ohrožením bezpečnosti pro všechny, zejména pro státy, které velmocemi nejsou,“ sdělil také poslanec, který se domnívá, že Rusko je bezpečnostní hrozbou pro Evropu.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.