E-neschopenka začne nejspíš platit od začátku příštího roku

Projekt elektronické neschopenky bude pravděpodobně plně zaveden až od příštího roku. Schválil to Senát navzdory žádosti Hospodářské komory, aby půlroční odklad zamítl. Podle původních plánů měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od poloviny letošního roku, tedy zároveň se zrušením karenční doby. Senátoři podpořili také novelu zákona, která upravuje stabilizační příplatky nebo možnosti vedlejšího výdělku pro členy bezpečnostních sborů.

Odklad e-neschopenky podpořilo 50 ze 71 přítomných senátorů, přičemž občanští demokraté se hlasování většinou zdrželi. Návrh nyní dostane k posouzení prezident Miloš Zeman.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že udělá vše pro to, aby byla e-neschopenka k 1. lednu 2020 plně funkční. Maláčová také upozornila na to, že papírové neschopenky budou existovat i po zavedení těch elektronických jako záloha pro případ výpadku elektronického systému.

„Od ledna budeme mít e-neschopenku, která bude povinná a uživatelsky koncipovaná taj, aby vyhovovala lékařům, pacientům i zaměstnavatelům. Senátoři dnes podpořili spoustu technických zlepšení,“ uvedla ministryně.

Nahrávám video

Maláčová přijatý posun v zavedení e-neschopenky hájila tím, že vyhověla nejdůležitějším požadavkům zaměstnavatelů. Podle ministryně budou moci požádat Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) o automatické zasílání oznámení o vzniku pracovních neschopností svých zaměstnanců. Lékařské organizace zase prosadily jednoduché ověření identity ošetřujících lékařů. Bude rovněž možné využívat certifikáty zdravotních zařízení, které vydává Státní ústav pro kontrolu léčiv, uvedla ministryně. 

Posunutí startu e-neschopenky oddálí i spuštění systému pro výplatu dávek

Návrh také přinese ministerstvu práce a sociálních věcí roční odklad pro zavedení nového jednotného informačního systému pro výplatu dávek a agendu zaměstnanosti, který měl původně fungovat od roku 2017. Projekt měl stát kolem 1,5 miliardy, nově má být spuštěn od roku 2022.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu ministerstvo při budování systémů selhalo a porušilo rozpočtovou kázeň za 737 milionů korun. Prodlení ve spuštění podle úřadu představuje nehospodárné výdaje pro státní rozpočet 

Elektronické neschopenky měly být původně zavedeny už od letošního roku. Menšinová vláda ANO před rokem navrhovala novelou projekt zrušit jako nepřipravený a vytvořit nový systém od roku 2021. ČSSD ale prosadila spuštění první etapy projektu od letošního července.

Současná vláda ANO s ČSSD se rozhodla rušící novelu stáhnout, pak se ji ale rozhodla nahradit návrhem týkajícím se půlročního odkladu projektu. Kvůli červencovému spuštění lékaři pohrozili akcemi občanské neposlušnosti.

Tlumočit nebo vyučovat budou moci členové bezpečnostních sborů i bez svolení nadřízeného

Horní komora podpořila také vládní novelu, podle které budou moci příslušníci bezpečnostních sborů dostávat stabilizační příplatky. Příplatky budou přiznávat ředitelé sborů a ročně by mohly činit až 24násobek celostátní průměrné hrubé mzdy. Nebude na ně právní nárok. Poskytování příplatků bude podmíněno dostatečným množstvím peněz v rozpočtech příslušných ministerstev.

Novela upravuje také možnosti vedlejších přivýdělků policistů nebo hasičů. V reakci na loňský verdikt Ústavního soudu stanovuje zákon podmínky pro vedlejší práce a obsahuje odkazy na činnosti, které bude moci příslušník bezpečnostních sborů ve služebním poměru vykonávat. 

Souhlas nadřízeného tak nebude potřeba například pro znaleckou a tlumočnickou činnost pro soud nebo správní úřad, vědeckou a pedagogickou činnost nebo pro práci v odborové organizaci, jíž je příslušník členem. K dalším druhům výdělečné činnosti, které v zákoně uvedeny nejsou, bude podle novely stále potřeba souhlas služebního funkcionáře. Předloha nyní zamíří k podpisu prezidentovi.

Senát také schválil novelu zákona o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění, která slaďuje zákon s požadavky nové evropské směrnice. Na jejím na základě ukládá institucím zaměstnaneckého penzijního pojištění nové povinnosti, které mají mimo jiné zlepšit informovanost účastníků tohoto pojištění nebo lépe opatrovat jejich peníze. V tuzemsku není tento systém penzijního pojištění zaveden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Analýza: Dvě třetiny senátorů svůj mandát obhájily

Naprostá většina senátorů a senátorek se v letošních volbách rozhodla pro obhajobu svého mandátu. Jen čtyři z nich se rozhodli pro odchod z parlamentní politiky a svůj mandát neobhajovali. Šance na znovuzvolení byla výrazně vyšší než před dvěma lety. Tématu se věnuje analytik ČT Kamil Švec.
před 1 hhodinou

VideoChronická bolest trápí stále více lidí, lékaři chtějí národní plán léčby

Počet pacientů s chronickou bolestí roste. Může za to životní styl bez dostatku pohybu i vyšší průměrný věk. Bolest nejčastěji doprovází nemoci pohybového aparátu, které loni trápily přes 370 tisíc lidí. Po operacích páteře potíže zůstávají až čtyřem z deseti lidí, časté jsou i u pacientů po operacích velkých kloubů. „Pacienti se dožívají vyššího věku, takže narůstá počet chronických onemocnění, která se na ně nabalují, a s tím souvisí i nárůst chronické bolesti,“ uvedl předseda Společnosti pro studium a léčbu bolesti Tomáš Gabrhelík. I proto chtějí lékaři připravit národní plán léčby. Terapie řízená specialistou je zásadní i v předcházení závislostí na tišících lécích.
před 1 hhodinou

Případů intoxikací kanabinoidy u mladých v Praze výrazně přibylo

Záchranáři v Praze stále více vyjíždějí k teenagerům kvůli podezření na intoxikaci kanabinoidy. Letos do září už měli přes 470 takových případů. To je téměř dvojnásobek oproti celému loňskému roku, uvedl pro ČT mluvčí Zdravotnické záchranné služby Praha Karel Kirs. Z celkového počtu letošních výjezdů k pacientům s podezřením na přítomnost kanabinoidů tvoří mladší dvaceti let více než čtvrtinu. Někteří pacienti končí i na lůžku intenzivní péče.
před 2 hhodinami

Ceny plynu a energií stoupají, řadu domácností nutí šetřit

Velkoobchodní ceny plynu a elektřiny stoupají. To se postupně začíná propisovat do ceníků pro spotřebitele. Hlavně u nově uzavíraných smluv. Drahé energie tak znovu nutí řadu domácností šetřit. Část z nich ceny elektřiny a zemního plynu fixuje. Další se snaží získat výhodnější nabídku změnou dodavatele.
před 3 hhodinami

Analýza: Vítězové a poražení senátních dvojbojů

O 27 míst v Senátu se utkali kandidáti a kandidátky ve dvoukolové volbě. Pět z nich bylo ale zvoleno už v prvním kole. Pouze ve 22 obvodech tak došlo na druhé kolo, v němž vítěz s více než padesáti procenty hlasů usedne v horní komoře. Jaké politické souboje letošní senátní volby přinesly? Téma rozebírá analytik ČT Kamil Švec.
před 11 hhodinami

Analýza: Senátní volby dopadly katastrofou pro ANO a triumfem opozičních stran

„Hnutí ANO potvrdilo, že je vůdčí politickou silou v České republice, byť si uvědomujeme strasti kola druhého.“ To jsou slova 1. místopředsedy hnutí ANO a vicepremiéra Karla Havlíčka z minulého týdne po prvním kole senátních voleb. Strasti druhého kola dopadly na ANO plnou silou: nezískalo ani jedno senátorské křeslo. Je to vůbec poprvé, co vládní strany takto propadly. Naopak opozice se může radovat, píše analytik ČT Kamil Švec.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Půta se vzdá funkce hejtmana a senátorské imunity

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK), který byl zvolen senátorem v obvodu Česká Lípa, oznámil, že se vzdá postu v čele kraje, který zastává od roku 2012. Půta získal ve druhém kole senátních voleb 55,80 procenta hlasů, čímž porazil Jitku Volfovou (ANO). Oznámil také, že se vzdá senátorské imunity. Půta je nepravomocně odsouzen v korupční kauze, v níž ale vinu odmítá.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Nejvíc senátorů získalo ve volbách hnutí STAN, ANO žádného

Hnutí STAN po šesti letech opět vyhrálo senátní volby. Letos bylo zvoleno do horní parlamentní komory deset z jejich čtrnácti kandidátů. ODS získala sedm senátorů, přičemž obhajovala pět křesel. Její klub s TOP 09 tak zůstává nejsilnější frakcí. Miloš Vystrčil (ODS) tak pravděpodobně zůstane v čele horní komory. Naopak vládní ANO o jednoho senátora přišlo, když ze třinácti jeho finalistů neuspěl ani jeden. Lídr hnutí, premiér Andrej Babiš, označil výsledek za katastrofální.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.