Dvě auta jela dva dny po sobě po dálnicích v protisměru, řidič jednoho po nehodě zemřel

Nahrávám video

Během posledních dvou dní jeli po dálnicích v protisměru dva lidé. Čtvrteční jízda octavie špatným směrem po dálnici D5 skončila tragicky, její řidič druhý den po těžké havárii zemřel. Páteční jízdu v protisměru na dálnici D10 ukončila policie, předtím se ale v souvislosti s ní staly dvě lehčí havárie. Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic však ujistil, že souběh dvou případů je náhoda a celkový počet jízd po dálnici v protisměru zůstává poměrně nízký. Ministerstvo dopravy plánuje kontrolu nájezdů na dálnice, na ty nejnebezpečnější chce umístit nové značení.

Následky omylu řidiče, který najede do špatného směru na dálnici, bývají nezřídka tragické. Bylo tomu tak i ve čtvrtek. Jízda osobního auta v protisměru po dálnici D5 skončila na 60. kilometru nedaleko Rokycan čelním střetem s jiným vozem, který právě předjížděl v levém pruhu. Oba řidiče odvezli záchranáři s těžkými poraněními do nemocnice, třiaosmdesátiletý řidič, který vjel do protisměru, však v pátek zraněním podlehl.

Před nehodou ujel nesprávným směrem po dálnici D5 nejméně dva kilometry od rokycanského sjezdu, pravděpodobně ale mnohem delší vzdálenost. „Podle některých svědků jel v protisměru už na přivaděči z Plzně,“ uvedla policejní mluvčí Iveta Kořínková. V tom případě by ujel asi třináct kilometrů.

Jednoho člověka odvezli záchranáři do nemocnice i v pátek po nehodě, která souvisela s jízdou auta v protisměru po dálnici D10. Jeho jedenasedmdesátiletá řidička se vyhýbala autům směřujícím k Turnovu, ačkoli sama jela ku Praze. Dojela od 38. kilometru až na 31., kde ji zastavili policisté. „U ženy byla dechovou zkouškou vyloučena přítomnost alkoholu v dechu,“ uvedla policejní mluvčí Eva Hašlová.

Ačkoli jela v Česku ve dvou po sobě následujících dnech auta po dálnicích v protisměru a podle statistik dochází zhruba ke 300 případům ročně (v roce 2017 najelo do špatného směru 321 řidičů), mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl ujistil, že to nelze považovat za každodenní jev.

„Případů je relativně málo. Nicméně takto rychle po sobě vyvolají dojem, že je toho více,“ podotkl. Dodal přitom, že v případě starších řidičů „je otázka, jestli prevence v tomto konkrétním případě neměla spíše než na dálnici být v ordinaci lékaře“.

Připomněl tak, že lidé starší 68 let, kteří chtějí dále řídit, musí každé dva roky podstupovat povinnou zdravotní prohlídku, povinná je také prohlídka v 65 letech. 

Na sjezdech budou větší značky. Pořád je to ale na řidičích, vzkazují silničáři

Silničáři ujišťují, že proti tomu, aby vjížděla auta na nesprávnou polovinu dálnic, dělají, co mohou. Na sjezdech jsou značky B2 – Zákaz vjezdu všech vozidel – a navíc jsou zdvojené, každá na jedné straně vozovky.  Podobné je to i na nájezdech na plzeňský dálniční přivaděč, paradoxně však nikoli u poslední úrovňové křižovatky v Plzni. Podle Rýdla jsou ale možnosti ŘSD omezené. „Nemůžeme věšet značky, jak by se komu líbilo, na to je projekt zpracovaný experty a dopravními inženýry,“ poznamenal.

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) loni představil novou značku, která by se měla na sjezdech z dálnic objevit. Velké cedule kombinují žlutou a červenou barvu, všimnout by si jich tedy mohli i ti řidiči, kteří běžné zákazy vjezdu přehlédnou. „Je to značka, která se používá všude v Evropě a u nás se bude používat úplně stejně,“ ujistil Ťok.

Nahrávám video

 Zatím ale nové značky u dálnic nejsou, podle Rýdla zatím policie a dopravní inženýři vybírají místa, kde by měly stát. „Není pro nás žádný problém značky rychle vyrobit a umístit. Nicméně, řekněme si otevřeně, ta značka je stále jenom informace. Pokud řidiči (…) něco odvede pozornost, tak značka stále není zeď,“ dodal mluvčí ŘSD.

Problematický je třeba úsek mezi Hodkovicemi a Libercem, na křižovatce Rádelský mlýn částo řidiči, kteří to tu neznají, vjíždí do protisměru. I proto křižovatku ještě letos čeká přestavba. „Je tam několik kritických míst, která přestavbou odstraníme. Lidově řečeno křižovatku výrazně zvětšíme,“ uvedl Rýdl.

„Ona je i stavebně postavená docela nešikovně, to znamená, že řidiči nám najíždějí na Liberec a jedou nám jakoby vlevo a někteří řidiči pokračují jakoby přímo a jedou nám ve směru na Prahu v protisměru,“ podotkl dopravní expert Vlastimil Malý.

První pravidlo v případě chyby: zastavit

V případě, že se někdo přece jenom ocitne v protisměru, policisté i silničáři se shodují na jediném řešení: nejezdit dál. Ideální je odstavit auto v odstavném pruhu, pokud ale řidič přijde na svoji chybu až ve chvíli, kdy se již zařadil do domnělého pravého – ve skutečnosti však levého – jízdního pruhu, je lepší zastavit co nejblíže svodidlům a zapnout výstražná světla. Potom auto opustit a zpoza svodidel okamžitě přivolat policii.

Jízda v protisměru – stejně jako otáčení či couvání – je na dálnici přestupkem nejtvrdšího kalibru. Silniční zákon ji trestá pokutou sedm až deset tisíc korun ve spojení se sedmi trestnými body a zákazem řízení na půl roku až rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVe Velehradě začaly Dny lidí dobré vůle

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Program zahájila Modlitba za vlast. Letošní ročník je věnován lékařům, zdravotním sestrám, záchranářům a všem pracovníkům ve zdravotnictví. Cyrilometodějské slavnosti patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, navštěvují je desítky tisíc lidí.
před 3 hhodinami

VideoOpětovné vystavení sochy pohraničníka z Domažlic budí emoce

Domažlice znovu vystavily kontroverzní sochu pohraničníka se psem. Přes třicet let ležela ve skladu města, teď stojí na Čerchově a má být součástí expozice o historii místa. Její vrácení do veřejného prostoru ale někteří kritizují. „Pokud nejsou pomníky, památníky, sochy vystavovány v kontextu, mohou být brány jako propagace komunismu,“ míní Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podobným kontroverzním dílem je třeba socha maršála Koněva, která se má rovněž vrátit na veřejnost.
před 3 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o propojení kultury a politiky

V Karlových Varech začal v pátek mezinárodní filmový festival. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) se nezúčastnil zahájení festivalu s odůvodněním, že večer má podle něj patřit filmům a ne politickým sporům. O kultuře i propojení kultury a politiky debatovali hosté Událostí, komentářů moderovaných Terezou Řezníčkovou. Tématem byly například také dozvuky protestů na strážnickém festivalu. Pozvání přijali náměstek ministra kultury Adam Kocián (Motoristé), bývalý ministr kultury a člen sněmovního výboru pro mediální záležitosti Martin Baxa (ODS), komentátor z Echo 24 Jiří Peňás a sociolog a redaktor deníku Alarm Stanislav Biler.
před 10 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 12 hhodinami

Letní festivaly bez bariér. Organizátoři rozšiřují služby pro návštěvníky s handicapem

Kinosály bez bariér, speciální tribuny nebo odborná poradna. I letos se letní festivaly snaží ještě více otevřít účastníkům se zdravotním postižením, jak České televizi potvrdili oslovení zástupci festivalů. Například Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary už má letos devět kinosálů s bezbariérovým přístupem, na festivalu Colours of Ostrava nově bude fungovat poradna od Národní rady osob se zdravotním postižením, Hrady CZ umožňují lidem na vozíčku dostat se přímo na pódium. Několik interpretů s handicapem se objeví i mezi vystupujícími.
před 16 hhodinami

VideoLetní tábory často omezují či zakazují mobily, reagují na poptávku rodičů

Stále více letních táborů omezuje používání digitálních zařízení a mobilů. K úplnému zákazu sáhla téměř polovina z nich. Reagují tak na poptávku rodičů, kteří chtějí, aby jejich děti trávily více času off-line. „Když ty technologie nejsou dostupné, tak to může vést k tomu, že dítě může zažívat přirozené výzvy – za někým dojít, někoho oslovit a trávit čas jinak,“ popisuje možné přínosy nuceného digitálního detoxu dětský psycholog Petr Davídek. Podle táborové vedoucí Simony Tomkové telefonát rodičům často u dětí ještě zhorší stesk po rodičích. Dětem, které nesnesou delší odloučení, Davídek radí kratší příměstský tábor nebo postupný trénink třeba v turistickém oddílu.
3. 7. 2026

VideoVýkup pozemků dává šanci ohroženým druhům rostlin a živočichů

Vykupují pozemky, aby dali prostor přírodě vrátit se do původního stavu. Česká společnost pro ochranu přírody nyní shání peníze na nákup tří hektarů v Českém středohoří. V minulosti už tak získala přes padesát lokalit, na kterých žijí ohrožené druhy rostlin a živočichů. Například šlo o louku, kde byl důvod k výkupu hlavně výskyt ohroženého hořečku. Ochránci se mu tu snaží vytvořit ideální podmínky, aby na podzim opět vykvetl. S pomocí místních spolků a dobrovolníků pečují o 200 hektarů pozemků po celém Česku. K nim patří Zázmoníky v Jihomoravském kraji, přírodní rezervace Zbytka ve východních Čechách či tůň Triangl v Praze. Výkupy pozemků probíhají z prostředků veřejné sbírky Místa pro přírodu. Do této sbírky může přispět každý libovolnou částkou. Nebo se může zapojit i jako dobrovolník a pomoci tak s vytvořením prostoru, kde se bude ohroženým druhům dařit.
3. 7. 2026

Evropský pohled