Praha – Předseda Psychiatrické společnosti profesor Jiří Raboch dnes konstatoval, že psychických poruch zjevně přibývá. Duševní nemoc může zhoršit tělesné onemocnění a naopak. Počet pacientů, kteří v posledních deseti letech poprvé navštívili psychiatrickou ambulanci, se zhruba zdvojnásobil, rozrostla se ale i psychiatrická praxe. Evidentně narostl počet akutních zásahů na linkách důvěry a v krizových centrech, uvedl profesor. Víc než půlka lidí sužovaných depresemi přitom nikdy nenavštíví psychiatra. Značné procento z nich jsou pacienti s chronickými nemocem.
Aktuální zahraniční studie evidují víc duševních nemocí v populaci než dříve, výsledek ale může být určen skutečností, že je rozvinutější psychiatrická péče. Ovšem i studie, které tento fakt berou v potaz, uvádějí, že například v USA se za posledních deset let výskyt deprese zdvojnásobil jak u mužů, tak u žen, u mladých i u starých, uvedl Raboch. „Takže asi v současné společnosti duševních poruch skutečně přibývá,“ dodal.
Lidé s duševní poruchou se chovají jinak než lidé bez duševní poruchy. Hůře spolupracují na léčbě, častěji kouří, míň se hýbou, konzumují škodlivé látky. Stres zhoršuje různé tělesné choroby. Má vliv na srdečně-cévní onemocnění, cukrovku, obezitu, rakovinu. Třeba u lidí, kteří prodělali srdeční infarkt, prý třetina až pětina trpí také depresí.
Léčba za miliardy
Každoročně 10. října se slaví Světový den duševního zdraví
Při této příležitosti i dlouhodobě experti upozorňují, že na psychiatrickou péči se v ČR vydává asi 3,5 procenta ze zdravotnického rozpočtu. V západní Evropě je to šest až deset procent. Spolu se Slovenskem udává ČR nejmenší procento v EU.
Narůstající množství lidí trpících duševní chorobou představuje problém pro celou společnost. Jejich léčba si totiž ročně na celém světě vyžádá miliardy dolarů. Podle studie holandských vědců zaplatí společnost za pacienty s nejtěžší formou neurózy až 22 tisíc dolarů ročně. Samotné léky sice většinou nejsou příliš drahé, vzhledem k velkému počtu pacientů jsou ale celkové náklady vysoké.
Léky a zdravotní péče jsou přitom jen jedna část nákladů, které neurotik společnost stojí, a to ta menší. Větší díl připadá na ztrátu produktu způsobenou tím, že pacient obvykle nedokáže pracovat tak dobře jako zdravý člověk. Podle studie publikované v roce 2005 v časopise Evropské neurologické asociace stál tenkrát jeden těžší případ neurologické poruchy v Česku v přepočtu něco kolem 30 tisíc korun. Třeba ve Švýcarsku to ale bylo třikrát tolik.
Podle Jiřího Rabocha by tak péče o duševní a tělesné zdraví měla mít stejnou důležitost, ale pacienti jsou vedeni k tomu, aby mluvili o bolestech těla, ne o pocitech. V ordinaci není čas rozmlouvat o duševních stavech. Peněžní toky směřují do biologických přístupů k léčbě, ne psychologických. O tělesném zdraví se na medicíně učí šest let, o duševním čtyři týdny. Ne vždy je duševní nemoc rozpoznána a léčena, upozornil profesor.
K nemocným proto míří výzva „Nebuďte už sami v davu“. V jejím rámci je až do příští neděle zprovozněna bezplatná anonymní telefonní poradna 800 137 427, kde lidé mohou s odborníky řešit svoje psychické problémy.
